Osamělí poutníci na cestě na bájnou farmu zvířat

Rodiče s dětmi v náležitém věku příhody plastelínové ovečky Shaun, jejího stáda a hlídacího psa Bitzera nejspíš znají, a mají-li vkus, rovněž je sledují. Je to jednak dílo srozumiteln, jednak zábavné – tvoří jakýsi předstupeň příběhů Pata a Mata, jejichž ne-logika vyžaduje pokročilejší diváky, schopné porozumět dadaismu. Společná je oběma sériím mlčenlivost a komický princip nekonečné potrhlosti. Ale zatímco česko-slovenský seriál je v každém díle uzavřen do sebe a ústí v překvapení, britská produkce je nasycena popkulturními odkazy a končí logicky. Obě díla jako by vyjadřovala rozdíl, jak si děti osvojují školní znalosti v českém a britském prostředí. – Teď mohou zaregistrovat Shaun i ti, již se běžně na večerníčky ani na Studio kamarád nedívají. V tuzemských kinech se totiž promítá přehledně nazvaný snímek Ovečka Shaun ve filmu.

Ovečka Shaun ve filmu, v kinech od 2. 4. Scénář a režie: Mark Burton a Richard Starzack

Německé vyhrávání působí blahodárně na sivé podnebí

V Brně rozvážně pokračuje JazzFest, který vyvrcholí až v půli června sázkou na jistotu: koncertem Bobbyho McFerrina a Chicka Corey. To v Praze se hraje hudba v rychlejších rytmech: festival Mladí Ladí Jazz je k slyšení jen v dubnu. Snad proto, že je to šestý ročník této přehlídky, je jejím štítkem rámováno šest koncertů. Ještě jednu náhodu složení letošního programu nabízí: mužskou část festivalu – ta tvoří jeho většinu – obstarají američtí hráči, zato ženy přijedou z nedaleka. Na úvod vystoupí, v doprovodu osmnáctičlenného bigbandu, velký talent německé scény Monika Roscherová. Debutovala před třemi roky svým zatím jediným albem Failure in Wonderland. Kompozice této zpěvačky sice pramení v jazzu, ale její tvorba se pohybuje na hranici jazzu, rocku a vlivů indie či punku. Zpěv ji sbližuje se současníky elektronické i trip hop scény.

Monika Roscher Bigband. Palác Akropolis, Praha, 3. 4. od 19:30. Festival Mladí Ladí Jazz trvá do 28. 4. www.mladiladijazz.cz

Vzpomínky na Sarajevo i Majdan. Neutečeš? Zemřeš

Petr Boháč jako by kopíroval kariéru Jana Grossmana. Oba začali jako nároční a stylisticky bravurní kritici poezie, oba se po čase této činnosti nabažili a „zběhli“ k divadlu. Pro tuzemskou kritiku je to škoda, protože ani jeden znovu soustavně psát nezačal. Pro divadlo je to ovšem výhra, neboť oba svou náročnost a přemýšlivost přenesli právě do něj. Boháč nejnověji v inscenaci Sniper‘s Lake, jež je zakončením trilogie Člověk v mezní situaci. Tématy předešlých částí bylo vyčerpání či Parkinsonova choroba, tím aktuálním je uprchlictví a migrace: „Od druhé světové války nebylo tolik migrantů na cestách. Utíkají nejen před něčím, ale i za něčím. Neviditelná hrozba je součástí naši reality… Pět tanečníků bojujících s vlastními silami a jeden neviditelný sniper v hledišti. Výtvarné dílo vznikající na scéně skrze střelbu barev.“ Je to lákavá reflexe doby.

Petr Boháč: Sniper‘s Lake. Režie a choreografie: Miřenka Čechová. Interpretace: C. Da Costa, M. Vacovská, J. Bartovanec, A. M. Pender, K. S. Henriksen. Hudba: Sivan Eldar. Česká premiéra 7. 4. v divadle Ponec, Praha, reprízy 8. 4 a 5. 5. www.divadloponec.cz

Vrtkavé dějiny malých národů, jež krvácejí do dlaní sousedů

Po příspěvcích Joea Sacca Bezpečná zóna Goražde a Sígr vyšel zkraje roku třetí komiks, jenž s reportážní a esejistickou ambicí nahlíží dějiny uplynulého století na Balkáně: Otčina Niny Bunjevacové. Společný je autorům pohled přes oceán. Sacco je Američan, jenž se v Bosně pídil po tom, co se stalo v 90. letech, a zaznamenával rozdílné, a přitom zpřesňující vzpomínky účastníků všech válečných stran. Bunjevacová je Kanaďanka srbského původu a vychází z historie své rodiny: její otec patřil k srbským nacionalistům, royalistům a teroristům, kteří v Severní Americe v 70. letech likvidovali v jugoslávských diasporách přívržence Titova režimu. Autorka zobrazuje národ ovládaný politikou, jenž po generacích střídá sympatie k tomu či onomu režimu a krev z rukou nesmývá. Měly by se ty knížky číst od Otčiny, Balkán se rázem stane srozumitelnějším.

Nina Bunjevacová: Otčina. Přeložila Pavla Horáková. Vydalo nakladatesltví BB art roku 2014. 152 s. 349 Kč. Ukázky na webu www.bbart.cz