Půl roku po zavedení pokladen EET už není třeba čekat s hodnocením. Zkrátka a dobře, manévry ministerstva financí poškodily pověst podnikatelského stavu, státní pokladně však nic nepřinesly.

Květnové údaje o rozpočtu ukazují, že Finanční správa zatím letos inkasovala na dani z přidané hodnoty (DPH) 148 miliard, o deset procent víc než loni. Jen na první pohled to vypadá, že kontrolní hlášení a EET donutily živnostníky platit. Data z posledních let jsou totiž zkreslena tzv. odpočty DPH, které Finanční správa v časech pod Andrejem Babišem zadržovala a vyplácela bez přehledných pravidel. O kvalitě výběru daní lépe vypovídá srovnání s prvními pěti měsíci roku 2014, kdy byl předseda hnutí ANO na ministerstvu čerstvým nováčkem. Za tři roky se výběr DPH přes zavedení kontrolních hlášení a EET v hospodách i maloobchodě zlepšil o 8,5 procenta.

Zlepšení je menší, než by se dalo čekat při prudkém růstu tržeb. Od roku 2014 se v maloobchodu zvýšily tržby o 22 procent, v hospodách a hotelech dokonce o 40 procent. Proč výběr DPH rostl o tolik pomaleji, to je teď otázka pro Finanční správu.

Tržby rostou pomaleji

Reformátoři z ministerstva financí by mohli proti kritice argumentovat, že jim v první řadě nešlo o vyšší výběr daní, ale o boj s šedou ekonomikou. Pokud se zvýšily tržby, tak bylo vlastně účelu dosaženo, i když si státní rozpočet nepomohl. Ale ani tento únikový argument nezní úplně přesvědčivě, protože růst tržeb v maloobchodu letos proti předchozím létům zpomalil. Po odečtení inflace rostly maloobchodní tržby v prvních čtyřech měsících o necelých pět procent, o jeden a půl procenta pomaleji než v minulém roce a o tři procenta než předloni.

Přesvědčivým trumfem měl být růst tržeb v restauracích a hotelích. V lednu, tedy měsíc po zavedení EET v těchto provozovnách, také ministerstvo financí vítězoslavně hlásilo výsledky průzkumu, podle kterého tržby hospodských a hoteliérů vyrostly o sto procent. Brzy se ukázalo, že by průzkum neobstál při kritickém zkoumání, a úředníci také své podklady raději nezveřejnili. Přesto by zvýšení tržeb v restauracích mohlo mnohem lépe než maloobchod posloužit za důkaz, že pokladny fungují. V prvních čtyřech měsících tržby v hospodách vyrostly o 25 procent. Nutno však upozornit, že po odečtení inflace a efektu, který způsobilo snížení DPH na jídlo, se tržby zvýšily jen o 14 procent.

To se příliš neliší od růstu tržeb v maloobchodních prodejnách nabízejících zboží, kde lidé dříve šetřili. Obchody s oděvy, obuví i vybavením na rekreaci zlepšily tržby o 8–9 procent, opravny automobilů (kde se pokladny nezaváděly) o 11 procent. Pokud hospody přiznaly černé tržby, pak to bylo v prvním nárazu sotva víc než pět procent.

Pokladny EET na druhé straně zkomplikovaly život zvláště malým podnikatelům, katastrofu včetně zavření provozovny však znamenaly jen u menší části.  Podrobné údaje Eurostatu jsou k dispozici za konec minulého roku a ukazují, že za předchozích dvanáct měsíců poklesl počet hospodských a hoteliérů, kteří někoho zaměstnávají, ze 17 na 15 tisíc, obchodníků ubylo z 38 na 32 tisíc. V jejich případě mohlo hrát větší roli kontrolní hlášení. Eurostat nezaznamenal před koncem roku 2016 významnější pokles živnostníků, obecnější data Českého statistického úřadu ukazují, že se jejich počet v prvních měsících po zavedení EET snížil o 14 tisíc.

Větší pád živností a malých firem může způsobit v roce 2018 zavedení EET pro výrobce, řemeslníky a svobodná povolání, protože se bude týkat několikrát vyššího počtu živností. Zkušenosti z Chorvatska také ukazují, že škrtící efekt pokladen trvá ještě třetí rok po jejich zavedení.

Boj kavárníka Leschanowského

EET nebude trumfem předvolební kampaně vládních stran ani samotného hnutí ANO. Finanční správa už nezásobuje veřejnost průzkumy, jak lidé vítají zavedení EET pokladen, zavedení účtenkové loterie se odkládá až na časy po volbách. Teoreticky by mohla zkušenost s pokladnami vládní strany poškodit. ANO i jeho šéf Andrej Babiš zdůvodňovali nezbytnost zavedení pokladen tím, že značná část hospodských i obchodníků tají před státem příjmy. Byl to pochopitelný argument, protože jinak by se daly daňové manévry jen těžko vysvětlit. Když však praktický pokus dokázal, že podvody v hospodách byly buď nevýznamné, anebo je pokladny stejně nedokázaly odhalit, může konkurence vládní strany obvinit z bezdůvodné šikany.    

Zavedení pokladen spojené s hlasitým nebo skrytým obviňováním obchodníků z daňových podvodů vyvolává emotivní reakce nejen v Česku, ale také v Rakousku, kde pokladny fungují od loňského května. U východu z kavárny na náměstí v hornorakouském Steyru stojí odpadkový koš, na kterém jsou vymalovány postavy ministrů Hanse Jörga Schellinga a Reinholda Mitterlehnera. Nejsou v důstojné pozici, ale s vystrčenými zadky. Hosté do nich mohou házet účtenky vydané registrační pokladnou, kterou si na příkaz vyobrazených ministrů musela kavárna pořídit.

Majitel Werner Leschanowsky tvrdí, že proti pokladnám samotným nic nemá, vadí mu však povinnost vydávat účtenky i tomu, kdo je nechce. Lidé je pak zahazují na náměstí, které se musí stále uklízet. Proto chce hosty expresivním způsobem vyzvat k pořádku.

Lapidární výrazy ve věci EET volí také personál zdejších restaurací. Pokladny měly zlikvidovat v hospodách černé peníze a tím také majitele donutit, aby dával personálu regulérní platy, ze kterých se odvádí pojistné. Číšníci přesto nejsou nadšeni ze slibu, že se jim v budoucnu zvednou důchody. Dříve mohl číšník kasírovat ihned, když se host přihlásil, teď se v mnoha hospodách musí vrátit k obslužnému pultu speciálně kvůli tomu, aby vytiskl účtenku. Majitelé jsou v tomto směru neúprosní a za nevydanou účtenku může číšník dostat i vyhazov. Logicky se stávají terčem silných výrazů představitelé státu.