Katalánští separatisté se údajně dostali do sporů kolem dalšího postupu v otázce nezávislosti regionu. Část se jich zřejmě obává vážných ekonomických dopadů a chce s ústřední vládou v Madridu vyjednávat. Část si naopak přeje nezávislost vyhlásit co nejdříve. Španělský ústavní soud se tomu opět pokouší zabránit: avizovanou pondělní schůzi katalánského regionálního parlamentu pozastavil a oznámil, že pokud se přes zákaz poslanci na něčem usnesou, nebude to mít žádnou platnost. Šéfka katalánského parlamentu postup soudu označila za omezení svobody slova a dodala, že schůze nebyla ještě ani formálně svolána. Španělský premiér Mariano Rajoy znovu vyzval separatisty, aby ustoupili od snahy vyhlásit nezávislost a předešli tak „většímu zlu“.

Separatističtí vůdci jsou podle agentury Bloomberg pod tlakem jak centrální vlády v Madridu, tak vlivných podnikatelských kruhů v Barceloně. Separatistická aliance regionálního premiéra Carlese Puigdemonta Společně pro Ano (JxSí), která vede menšinovou vládu, je údajně znepokojena možností, že jednostranný krok k nezávislosti by srazil katalánskou ekonomiku na kolena.

Naopak tvrdé jádro separatistického uskupení Kandidátka lidové jednoty (CUP), které kabinet JxSí podporuje, prý požaduje rychlé zpřetrhání pout se Španělskem. Mluvčí katalánské vlády odmítl situaci komentovat.

CUP prý svůj postoj zdůvodňuje výsledky nedělního referenda, ve kterém 90 procent zúčastněných katalánských voličů hlasovalo pro nezávislost. Volební účast ale podle dosavadních informací jen mírně překročila 40 procent a samotné referendum, které provázely zmatky kvůli tvrdému zásahu policie na některých místech, nesplňovalo podle všeobecných norem požadavky na tajné a nezávislé hlasování.

Na zprávy o sporech v katalánském vedení reagovala španělská burza, na které dnes akcie začaly posilovat. Index španělské burzy IBEX si dnes připsal 2,51 procenta na bezmála 10.215 bodů.

Španělský ministr hospodářství Luis de Guindos tvrdí, že politická nejistota spojená se snahami o nezávislost paralyzuje investice v Katalánsku, zatímco na celkový ekonomický výkon Španělska prý nemá dopad. Odchod z Katalánska zvažují už dvě velké španělské banky.

Puigdemont, který opakovaně prohlašuje, že nároku na nezávislost se nevzdá, německému listu Bild řekl, že se nebojí případného zatčení za to, že zorganizoval referendum, které Madrid považuje za protiústavní. Je prý možné, že zatčen bude. Španělská vláda zatím nic takového nenaznačila, viní ho však z protizákonného jednání s ohledem na neuposlechnutí nařízení ústavního soudu zastavit přípravy referenda.

Španělská justice kvůli hlasování v září zadržela řadu katalánských úředníků a nyní vyšetřuje mimo jiné velitele regionální policie.

Zahájení dialogu s centrální vládou, po kterém volají španělská i světová média a mnoho evropských politiků, separatisté dosud podmiňovali uznáním výsledků plebiscitu ze strany Madridu. Ten to ale považuje za „vydírání“ a naopak požaduje od katalánského vedení respektování zákonů. Podle agentury Reuters by v takovém případě byl španělský premiér Mariano Rajoy ochoten s Barcelonou jednat o úpravě daňového a ústavního rámce katalánské samosprávy.

Kroky Barcelony označil za nezákonné v naprosto ojedinělém televizním vystoupení také španělský král Felipe VI., což je podle deníku Financial Times „známkou toho, jak těžká politická zkouška před Španělskem a Katalánskem stojí“.