Bankovní rada České národní banky podruhé v tomto roce zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta. Centrální bankéři o tom rozhodli jednomyslně. Podle finančních expertů lze tak očekávat zdražení úvěrů a půjček. Navíc podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka může rada ČNB opět zvýšit úrokové sazby na jakémkoliv dalším měnovém zasedání, pokud to bude vyžadovat situace.

Guvernér zároveň upozornil, že na trhu práce česká ekonomika vyčerpala všechny rezervy a mzdy rostou téměř dvouciferným tempem. „Takže těch důvodů je u nás doma pro zpřísnění měnové politiky dostatek,“ uvedl. Dodal, že česká ekonomika je „nad svým potenciálem“.

Centrální banka dnes v nové prognóze zlepšila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 4,5 procenta z 3,6 procenta odhadovaných v srpnu. Pro příští rok ČNB zlepšila odhad na 3,4 procenta z předchozích 3,2 procenta.

Důvodem pro zvýšení sazeb je podle analytiků právě nečekaně silný růst ekonomiky, rostoucí mzdy a inflace a rychlé zdražování nemovitostí. „Spotřebitelé by zvedání sazeb měli pocítit na růstu sazeb u hypotečních úvěrů, a to jak nových, tak při refinancování. Konkurence bank může způsobit, že hypoteční sazby porostou o něco pomaleji než sazby ČNB. V případě spotřebitelských úvěrů očekáváme útlum ještě větší,“ uvedl například analytik BH Securities Martin Vlček.

Podle Lukáše Hendrycha z auditorské a poradenské společnosti BDO se zvýšení sazeb nejdříve projeví u úvěrů s variabilní úrokovou sazbou. Nejčastěji mají tyto úvěry podnikatelé a firmy, takže negativní dopad pocítí jako první. „Nelze očekávat, že by zvýšení sazeb ČNB mělo v krátkodobém horizontu dopad na zvyšování úročení na běžných a spořících účtech, zde si ještě chvíli počkáme,“ uvedl.

Koruna v reakci na krok ČNB posílila před 14:00 na 25,51 koruny za euro, což byla nejsilnější hodnota za čtyři roky. Po tiskové konferenci guvernéra Rusnoka ovšem oslabila až k 25,73 koruny za euro. „Důvodem oslabení koruny je skutečnost, že představitelé ČNB v uplynulých týdnech vyvolali až příliš silná očekávání ohledně razance dalšího utahování měnových šroubů, která dnes zcela nenaplnili,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda.

ČNB v nové prognóze také zvýšila odhad vývoje inflace. Inflace setrvá po většinu roku 2018 podle nové prognózy nad dvouprocentním inflačním cílem ČNB a následně by se měla vrátit ke dvěma procentům. „K návratu inflace k cíli přispěje vedle posílení kurzu koruny i zvyšování úrokových sazeb, které bude ale brzděno kvantitativním uvolňováním Evropské centrální banky. Kurz posílí díky zpřísňování domácí měnové politiky vůči měnové politice v eurozóně,“ uvedl Rusnok.

Bankovní rada zvýšila úrokové sazby již na počátku srpna, a to poprvé od února 2008. Základní úroková sazba tehdy stoupla o 0,2 procentního bodu. V září rada nechala sazby beze změny. Ekonomové očekávají další zvyšování sazeb. „Díky pozitivnímu ekonomickému vývoji bude růst sazeb v dalších čtvrtletích pokračovat, jelikož současný stav tuzemské ekonomiky si vyžaduje přísnější nastavení měnové politiky,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

ČNB zvýšila také lombardní sazbu, a to o 0,5 procentního bodu na jedno procento. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázány penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, zůstala na 0,05 procenta.

Rusnok také oznámil, že v první zprávě o inflaci v roce 2018, která bude v únoru, obnoví ČNB zveřejňování odhadu vývoje kurzu koruny vůči euru. Zveřejňování odhadů pozastavila ČNB v listopadu 2013 v souvislosti se zavedením kurzového závazku.