Na první poslech to zní úplně nelogicky. Německá automobilka Volkswagen, vlastnící jednu z nejdůležitějších tuzemských firem Škodu Auto, se podle zpráv agentury Reuters chystá přesunout část výroby modelu Superb z levnějšího Česka do výrazně dražšího Německa. Čistě ekonomicky to vůbec nedává smysl. Továrny se zpravidla stěhují tam, kde je šance na lepší poměr ceny a výkonu – a ten je v automobilovém průmyslu v Česku výrazně výhodnější než v Německu.

Nepřekvapila by zpráva, že se škodovky budou montovat kvůli rostoucím platům v Česku třeba v nesrovnatelně levnějším Polsku nebo Bulharsku. Mimochodem průměrný plat v mladoboleslavské automobilce dosahuje 36 tisíc korun hrubého měsíčně. V Německu patří VW mezi desítku firem s nejvyššími platy. Průměrný měsíční plat od března 2015 do března 2017 tam podle žebříčku Business Insider dosahoval v přepočtu 135 800 korun měsíčně. Je tedy bezmála čtyřikrát vyšší než v České republice.

Pokud se skutečně centrála VW chystá výrobu z Česka do Německa přesunout, je to nějaká vnitřní koncernová vyrovnávací reakce na aféru s podvodným softwarem u dieselů. Ta má podle odhadů připravit VW až o 65 miliard eur. A koncern, jehož akcie se obchodují na burze, se zjevně snaží vnitřně nějak přelévat zisky, aby nezklamal akcionáře. Proto chce také na Škodovku, která má momentálně jedny z nejvyšších zisků ve skupině v přepočtu na jedno prodané auto, přehodit vyšší náklady. Mimo jiné tím, že má česká dcera VW platit výrazně vyšší ceny za společně sdílené technologie.

Odboráři ve Škodovce křičí a varují před ztrátou až dvou tisíc pracovních míst. Premiér Bohuslav Sobotka chce jednat s vedením firmy. Jsou to hodně přehnané reakce na jednu zjevně ad hoc finanční šarádu uvnitř koncernu, který čelí kvůli podvodům po celém světě výrazným finančním tlakům.

Pro českou ekonomiku není tato jednorázová akce žádnou vážnou hrozbou. Škodovka si nakonec dlouhodobě stěžuje, že při současné rekordně nízké míře nezaměstnanosti nemůže sehnat lidi. Do svých továren v Mladé Boleslavi a v Kvasinách naváží z ciziny stovky agenturních zaměstnanců. Pokud se tedy superby budou opravdu stěhovat do Německa, prostě je přivážet přestane.

Citlivá reakce se dá pochopit a vysvětlit tím, jak obrovskou roli Škodovka a na ni navázaný subdodavatelský autoprůmysl v české ekonomice hrají. Je to její páteř. A kdyby se nějak začala hroutit, může to skutečně ovlivnit prosperitu celé země. Naše závislost na automobilové branži je obrovská a nezdravá. Vytvořila ji nejen skvělá konstelace technických a inženýrských schopností v kombinaci s levnou prací, ale i investiční pobídky a různé úlevy, které z velké části mířily právě do automobilového průmyslu.

Jenže tím, co nás skutečně ohrožuje, není přesun míst do dražšího Německa. A nebyl by tím ani přesun jednodušších montážních prací do levnějších zemí. K tomu stejně dřív nebo později dojde. Je se na to potřeba připravit a počítat s tím. Platy rostou a jejich vzestup bude nejspíš pokračovat. Kdyby nepokračoval, znamená to, že jsme se zasekli ve stadiu levné montážní subdodavatelské ekonomiky a z té pasti se nejsme schopni dostat. Navíc se dá očekávat posilování koruny, které jistě v dohledné době přijde, protože Česká národní banka bude dřív nebo později muset zvýšit v rozjeté ekonomice úroky.

Při posilování se téměř jistě objeví hlasy, že je potřeba přijmout euro. Tím se ale nic neřeší. Pokud chceme být bohatší a mít vyšší platy, budeme prostě dražší. Ať už se to stane zvýšením platů, nebo posílením měny.

Tím, co by bylo pro Škodovku skutečně ohrožující, by bylo, kdyby ji VW nechal zaostat v technologickém rozvoji. Kdyby jí ujel vlak ve směru, jímž se autoprůmysl po všech slibech o zákazech spalovacích motorů do roku 2040, které už dnes znějí z Francie nebo Velké Británie, vydá.

Pokud by to Škodovku vyřadilo ze hry a s ní celý subdodavatelský průmysl, bude to pro ekonomiku těžká rána. Podobná jaká zasáhla Finsko, když Nokia, která v ní dominovala ještě více než u nás Škodovka, zaspala nástup chytrých telefonů. Následovala těžká recese, z níž se někdejší nejkonkurenceschopnější ekonomika světa probírá dodnes.