Ministerstvo financí si zájem o státní loterii k elektronické evidenci tržeb (EET) zatím pochvaluje. Přihlásilo se do ní podle resortu půl milionu lidí, kteří od spuštění Účtenkovky na začátku října odeslali do soutěže asi deset milionů účtenek. Jenže to lze jen těžko označit za nějaký velký zájem. Účtenky poslané do slosování tvoří asi jen tři procenta všech za tu dobu zaevidovaných účtenek.

„Ministerstvo financí hodnotí vzhledem k vysokému počtu hráčů i zaregistrovaných účtenek dosavadní zájem o Účtenkovku jako velmi dobrý,“ zhodnotil pro server Echo24 zájem o loterii Filip Běhal z resortu financí. Podle něj se doposud zaregistrovalo do státní loterie téměř půl milionu hráčů a do slosování je zařazeno přibližně deset milionů účtenek. Přesnější čísla by měla být podle resortu známá hned po prvním slosování. To proběhne 15. listopadu.

A ačkoliv půl milionu hráčů vypadá jako vysoké číslo, otázkou je, kolik z nich se zaregistrovalo třeba jen čistě ze zvědavosti a kolik účtenky do slosování posílá pravidelně. Účtenkovka totiž odstartovala už 1. října (šéf hnutí ANO a bývalý ministr financí Andrej Babiš její začátek naplánoval před sněmovní volby) a běží čtyřicet dnů. Jednoduchým výpočtem se tak dá přijít na to, že každý z hráčů poslal do slosování za více než pět týdnů jen 20 účtenek.

Ani těch „přibližně deset milionů účtenek“, které resort zařadil do slosování, není nijak vysoké číslo. Denně totiž obchodníci vydají a na daňový portál zaevidují mnohanásobně více dokladů. Finanční správa počet zaevidovaných tržeb aktualizuje každý den na svém portálu. Ze zveřejněných čísel je zřejmé, že od startu Účtenkovky na začátku října bylo zaevidováno něco přes 300 milionů účtenek. Lidé tak do slosování zaslali něco přes tři procenta z nich.

Je příliš složitá?

Faktem zůstává také to, že stát účast v loterii lidem komplikuje. Do hry nemá přístup, kdo neužívá počítač nebo chytrý mobil. Navíc je nezbytné zadat dva složité kódy FIK a BKP, což někomu může zabrat dost času. Aplikace by měla sice kódy sama naskenovat, jenže účastníci si stěžovali, že tato funkce stoprocentně nefunguje.

Nutno proto zdůraznit, že účtenkové loterie měly úspěch jen tam, kde byly opravdu jednoduché. Například v Brazílii, na Portoriku nebo v Portugalsku si stačilo vzít účtenku a pak jen čekat, jak její číslo dopadlo při televizním slosování. Ve Slovinsku aspoň umožnili starším lidem posílat účtenky poštou, v Česku se mohou právě tito voliči proti autorům Účtenkovky zatvrdit.

Zájem se může zvýšit příští týden, až resort rozdá první ceny. Hlavní výhrou je totiž milion korun a automobil. Nicméně zkušenosti ze zahraničí ukazují, že zájem o státní loterii bývá největší při jejím startu a pak opadává. V Polsku běžela „Narodowa loteria paragonowa“ od října 2015 do března 2017. První měsíc poslali Poláci ke slosování 17 milionů účtenek, na samém konci už to nebylo ani pět milionů měsíčně.

Stejnou zkušenost mají Slovinci. Hra s názvem „Vklopi razum, zahtevaj račun“ začala v lednu 2016 spolu se zavedením pokladen EET. V prvním čtvrtletí 2016 přišlo sedm milionů účtenek, v prvních třech měsících letošního roku už jich bylo pouze jeden a půl milionu.

Obdobné zkušenosti udělali Slováci s „Národnou bločkovou lotériou“. Sice vydržela už čtyři roky, měsíčně však přijde na finanční úřady už jenom něco přes dva miliony účtenek, což znamená, že se loterie účastní maximálně pět procent Slováků. Stejné číslo platí pro Slovinsko, v Polsku to bylo ke konci ještě méně. V žádné ze zmíněných zemí loterie nezajistila výrazně lepší výběr daní. Stejné číslo platí pro Slovinsko, v Polsku to bylo ke konci ještě méně.