ANO ovládlo miliardový majetek Prahy. Dosadilo si na nové odbory své lidi?
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Pražský magistrát ovládaný hnutím ANO připravil reorganizaci odboru, který spravuje majetek v odhadované hodnotě 300 miliard korun. V prvním kroku z jeho čela vyšachoval Radka Svobodu, který byl na magistrátu ještě v dobách Pavla Béma. Následně výběrová komise do čela prvního z nově vzniklých odborů vybrala muže, který měl blízko právě ke Svobodovi, a do čela druhého odboru člověka, u něhož panuje podezření ze spříznění s hnutím ANO.
„Reorganizace je nutná. Odbor správy a evidence majetku musí obsáhnout obrovskou agendu, a pokud to má dělat efektivně, musí být rozdělen na odbory dva,“ komentovala chystané změny před rokem primátorka Adriana Krnáčová (ANO). Magistrát si od toho sliboval větší efektivitu práce a zprůhlednění finančních toků, které umožní efektivnější využívání městského majetku a stejně tak i efektivnější vynakládání finančních prostředků.
„S účinností od 1. 1. 2017 byl zřízen odbor hospodaření s majetkem a odboru evidence majetku,“ potvrdil pro Echo24 mluvčí magistrátu Vít Hofman krok Rady hlavního města k reorganizaci původního odboru evidence, správy a využití majetku. Změnu navrhl radní Karel Grabein Procházka (ANO).
Tím, že došlo k rozdělení odboru na dva nové odbory, přišel o práci zřejmě nejvlivnější úředník na magistrátu – šéf odboru majetku Radek Svoboda. O jeho odchod přitom vedení Prahy, hlavně ANO a Trojkoalice, urputně usilovalo již od jara loňského roku.
Svoboda byl ředitelem odboru ještě za doby primátora Pavla Béma. Patřil tak k nejdéle sloužícím úředníkům magistrátu. Roky byl ale kritizovaný za to, že jeho působení na magistrátu je netransparentní a přináší městu nízké výnosy z pronájmů a celkově z majetku Prahy. Server Neovlivní.cz ho dokonce zařadil mezi deset nejvlivnějších postav hlavního města. „Jako starostka jsem věděla, že když jde o majetek, nemá cenu chodit jinam než za panem ředitelem Svobodou,“ komentovala to pro server radní Jana Plamínková.
Ještě loni na podzim, kdy byla reorganizace schválená, sice Krnáčová tvrdila, že hned v následujících dnech dojde k vypsání výběrových řízení na pozice dvou ředitelů, celá věc se ale táhla ještě celý další rok. O jmenování obou mužů rozhodla městská rada až letos, v poslední říjnový den, přičemž do funkcí byli oba dosazeni hned od 1. listopadu.
Ředitelem odboru hospodaření s majetkem se stal Jan Rak a ředitelem odboru evidence majetku Martin Kubelka. Vybrat je měla výběrová komise na základě výběrového řízení. Na otázku deníku Echo24, kdo v této komisi zasedl a jak výběrové řízení probíhalo, ale tiskový odbor magistrátu už neodpověděl. Podle informací deníku však k obsazení obou funkcí došlo na základě jednohlasných závěrů a v komisi měla zasednout primátorka Krnáčová, radní Procházka nebo radní Plamínková (STAN/Trojkoalice).
Raka, který doposud zastával funkci vedoucího oddělení využití majetku magistrátu, si podle informací deníku Echo24 doslova vychoval Radek Svoboda. Oba muži si byli blízcí a dokonce spolu měli jezdit na dovolenou. Na magistrátu se Rakovi přezdívá „malý sumec“. Nikdo z magistrátu přitom podle zákulisních informací nepochyboval o tom, že ve výběrovém řízení „na míru“ vyhraje právě on.
Kubelka zase zastával místo asistenta radního pro majetek Procházky a shodou okolností měl připravovat i návrh na reorganizaci odboru správy a evidence majetku. Zajímavé také je, že Procházka nahradil ve funkci radního Michala Haška (ANO), který byl v říjnu 2015 během nočního puče spolu s dalšími třemi radními z rady odvolán. A Kubelka se oženil s dcerou Haška.
V Praze se staví zoufale málo
Dlouhodobým problém metropole přitom je, že se v ní málo staví. Přitom se má do Prahy do roku 2030 přistěhovat až 160 tisíc lidí. Podle takových odhadů by Praha potřebovala, aby se v ní ročně postavilo nejméně 5 tisíc bytů. To se však nedaří, protože třeba za rok 2016 bylo vydáno jen 1707 stavebních povolení. Podle Institutu plánování a rozvoje hl. města Prahy (IPR) za to může komplikovaná legislativa a dlouhý proces schvalování.
„Máme velmi komplikovanou legislativu v oblasti stavebnictví. Získat stavební povolení je složité kvůli velmi vysokému počtu institucí, které se ke každému záměru vyjadřují. To dělá systém velmi neefektivním,“ uvedl pro Echo24 mluvčí IPRu Marek Vácha. A právě pomalost a komplikovanost celého úřednického aparátu ve vydávání povolení vede k tomu, že Praha stagnuje, byty se nestaví, stávající se zdražují a Pražané za bydlení platí stále více peněz.