Už se na to nemůžu dívat, říká kandidát na Hrad Fischer
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Já vím, že do boje o Hrad vstupuji pozdě, přiznává kandidát do prezidentských voleb Pavel Fischer. Bývalý velvyslanec ve Francii a poradce Václava Havla ve čtvrtek potvrdil svůj zájem bojovat o Hrad, v prezidentské kampani ostatních kandidátů mu chybí některá témata. Nyní má více než 10 podpisů senátorů, potřebných ke kandidatuře. Už v minulosti mi kandidaturu známí a někteří politici navrhovali, říká Fischer v rozhovoru pro Echo24.
Proč jste se rozhodl kandidovat až nyní?
Rozhodl jsem se do boje o Hrad vstoupit poté, co jsem pozoroval a analyzoval probíhající volební kampaň. Uvědomil jsem si, že řada kandidátů nemá přímou zkušenost z výkonu funkce exekutivní či jiné volené. V kampani je dále prostor pro témata, která prezidentovi sluší. Když jsem to začal promýšlet i se senátory, zjistil jsem, že to vidíme podobně a podporu jsem získal rychle. To rozhodnutí kandidovat bylo opřené i o to, že vím, že do toho jdu pozdě. Ale já už se na to nemůžu dívat. To hledání prezidenta je šancí pojmenovat určité věci.
A těmi jsou?
Například zda nejsme tak trochu na křižovatce. Budeme chtít hrát v Evropské unii druhé housle, nebo budeme z toho orchestru odcházet? To jsou klíčové věci. Česká republika se možná v příštích letech dostane do situace, kdy nejenže bude muset říct, co chce v EU prosazovat. Ale stane se i možná přímým čistým plátcem. Jsme na to politicky připraveni? Nejsme.
Máte zřejmě možnost oslovit podobné voliče jako Jiří Drahoš či Michal Horáček. Nemyslíte si, že vaší kandidaturou se roztříští tzv. protizemanovské křídlo?
Já tu otázku znám a neslyším ji poprvé. Nekandiduji proti někomu, ale ve prospěch něčeho. Dlouhou dobu jsem pracoval v diplomacii, kdy musíte pracovat s celou zemí, s resortem po resortu, kdy musíte respektovat celé politické spektrum. Divila byste se, jak často důležité projekty ČR v zahraničí havarují na tom, že u nás dobře nefunguje meziresortní spolupráce. Tahle zkušenost je nepřenosná. Tu získáte, když pracujete v týmu prezidenta nebo týmech jednotlivých resortů, a vidíte, jak klíčový je parlament, jak důležitá je spolupráce napříč politickým spektrem. Mohu něco nabídnout jako konsensuální kandidát.
Pokud máte pocit, že v těch prezidentských tématech něco chybí, mohl jste zvolit jinou cestu. Podpořit už stávajícího kandidáta a nasměrovat ho nějakým přátelským nebo poradenským hlasem k věcem, které vám chybí.
Já to beru jako občanskou samoobsluhu. Pokud mě nikdo neoslovil, nepožádal, nevyhledal, a naopak vidím, že některé věci se nemění, tak jsem si řekl, že do toho zkusím vstoupit.
Motivovala vás ke kandidatuře prezidentská éra Miloše Zemana?
Když jsem předával funkci na Hradě a ve své roli končil Václav Havel, neuměl jsem si představit, jak budou vypadat jeho nástupci. Moje představivost byla nakonec překonána. Zdá se mi, že nám chybí ambice, aby nám bylo rozuměno tam v zahraničí, kde máme přirozené spojence. My někdy debatujeme, jako by vše mělo zůstávat v klidu a pokoji, ale svět je neklidný. Naopak musíme být na pozoru a pojmenovat si, co chceme dělat do budoucna a co máme za sebou.
Kde podle vás máme přirozené spojence?
Česká zahraniční politika se musí opírat o intenzivní spolupráci se sousedy, o velmi silnou spolupráci v rámci EU, o klíčové spojence v rámci NATO, o strategickou spolupráci s těmi, kteří mají dnes ve světě vliv. Sousedé jsou ti, jimž by se měl prezident v první fázi po vstupu do funkce věnovat. A těm, kteří v rámci NATO odvádějí velkou práci v rámci EU nebo především ve světě, to znamená USA.
V agentuře STEM, jejímž jste ředitel, složíte funkci?
Ano. STEM spravuje obrovskou databázi poznatků o české společnosti. To je trošku, jako když se díváte do seizmografu. Musím říct, že mě práce ve STEMu velmi zajímala a otevřela nové horizonty. S kampaní ale není slučitelné, abych statutárního zástupce vykonával dále. Bylo by to na škodu jak v rámci STEMu, tak v rámci mé kandidatury. Tedy skládám funkci do rukou šéfa správní rady.
Jak vyřešíte financování své kampaně?
Co se týče mých úspor, vypověděl jsem životní pojistku. Co se týče sponzorů, už delší dobu mě spontánně oslovovali drobní přispěvatelé. Takže si myslím, že budu mít oporu. O ty větší sponzory se budu sám ucházet. Strop na prezidentskou kampaň je známý. Čtyřicet milionů je příliš mnoho na to, aby to člověk dal z úspor.
Hodláte sbírat podpisy občanů?
Samozřejmě, že mě zajímá podpora občanů. Už tento týden jsem za nimi cestoval, a to ještě žádná kandidatura nebyla vyhlášena.
Spoléháte se tedy na podporu senátorů?
Já mám podpisů senátorů více, než je deset. Právě v jejich volebních obvodech chci začít kampaň. Chci navázat na jejich přirozenou autoritu. Aktivně sesbírat 50 tisíc podpisů není možné.
Pavel Fischer (52) je český diplomat, v éře prezidenta Václava Havla působil jako jeho poradce, naposledy ve funkci ředitele Politického odboru (1999 až 2003). V letech 2003 až 2010 byl českým velvyslancem ve Francii a Monaku. Nyní působí jako ředitel agentury STEM.