Ustavující schůze sněmovny

Chaos, hádky, prodlevy. Ustavující schůze sněmovny se vleče

Ustavující schůze sněmovny
Chaos, hádky, prodlevy. Ustavující schůze sněmovny se vleče

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Ustavující schůze sněmovny ukazuje, že řídit stát jako firmu se nemusí dařit. Poslanci se schází už potřetí a není jisté, zda ustavující schůzi ukončí. V minulosti trvala většinou dva jednací dny a konala se po dohodě parlamentních stran. K té došlo teprve ve čtvrtek. Bez ukončení ustavující schůze ale nemůže současná vláda podat demisi a Andrej Babiš nemůže být jmenován premiérem.

Pravicová opozice vítěznému ANO vyčítá, že ustavující schůzi nepřipravilo, že chyběla základní dohoda o podobně sněmovny a že ANO nepřiznává koalici s SPD a komunisty. S těmi už vítěz voleb prosadil do čela mandátového a imunitního výboru komunistu Stanislava Grospiče a společně s hlasy Pirátů zvolili předsedou sněmovny Radka Vondráčka (ANO). Psali jsme o tom ZDE.

„Schůze trvají déle, pokud není deklarováno, kdo je řídí. To je přesně dnešní situace. Místo toho, aby bylo řečeno, že tady existuje nějaká hlavní koalice, která si rozdělí posty a zbytek nabídne opozici, se tu okolo hnutí ANO vytváří mlha a snaha zakrýt skutečnou většinu vytvořenou ve sněmovně,“ uvedl pro Echo24 dlouholetý poslanec za ODS Marek Benda. „Zatím to vypadalo, že zde existuje většina ANO, SPD a komunistů, která je schopná si prohlasovat v podstatě cokoli,“ dodal Benda.

„Takový zmatek a binec, který tady probíhá teď, tady ještě nebyl,“ uvedl na středečním zasedání sněmovny volební lídr STAN Jan Farský s tím, že se možná o spolupráci ve sněmovně jednalo, ale STAN nebyli přizvání. „Teď ta jednání probíhají v přímém přenosu na půdě sněmovny,“ dodal.

Hnutí ANO je kritizováno za chaos během ustavující schůze i z dalších stran. Šéf poslaneckého klubu lidovců Jan Bartošek už v pondělí označil ustavující schůzi za nepřipravenou. „A nepřipravilo ji hnutí ANO,“ dodal.

První schůzku všech sněmovních stran svolalo ANO až měsíc po volbách. Sešly se včera. Zástupci sněmovních stran se dohodli na počtu výborů a na počtu jejich členů. Debata ve sněmovně se ale povede ohledně obsazení místopředsednických postů a některých výborů. Neshoda se týká třeba toho, že v čele bezpečnostního výboru má být poslanec za SPD Tomia Okamury Radek Koten. Nesouhlasí s tím například Demokratický blok či sociální demokraté.

V minulosti trvaly ustavující schůze zpravidla dva jednací dny. Například po volbách v roce 2013 sněmovna zvolila předsedu dolní komory a místopředsedy v jeden den (na druhém setkání ustavující schůze 27. listopadu 2013). Nyní se volba předsedy odehrála ve středu a volba místopředsedů je naplánována na pátek.

Výjimkami je rok 2006 a specifické schůze po vzniku samostatné České republiky v roce 1993. V roce 2006 dopadly volby patem a projevilo se to na ustavující schůzi. Volby vyhrála ODS s více než 35 procenty, jenže druhá ČSSD zaostala jen o přibližně 3 procenta. I kvůli tomu bylo povolební vyjednávání bouřlivé a shoda na předsedovi sněmovny nebyla. Nakonec se strany dohodly na kompromisním kandidátovi ČSSD Miloslavu Vlčkovi. Tím fakticky došlo k odblokování sněmovny a stará vláda mohla podat demisi.

Sněmovna volí pět místopředsedů

Na programu je v pátek volba místopředsedů a zřízení výborů včetně stanovení počtu jejich členů. Volba místopředsedů se ale může protáhnout, napříč kluby není vyjasněná podpora jednotlivým kandidátům. Zákonodárci se ve středu shodli pouze na jejich počtu, bude jich pět.

ČSSD do funkce místopředsedy nominuje Jana Hamáčka, Demokratický blok předsedu ODS Petra Fialu, komunisté svého končícího předsedu Vojtěcha Filipa, SPD Tomia Okamuru a Piráti poslance Vojtěcha Pikala.

Každý poslanec má pět hlasů, což odpovídá počtu místopředsedů. Nemusí ale odevzdat všechny, z prvního kola volby tak může vzejít méně než pět zvolených místopředsedů. Pokud se v prvním kole nezvolí všech pět, ještě ten samý den by mělo být i druhé kolo. Předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO) nicméně avizoval, že možná ani tato dvě kola nebudou dost.

„Musela by se vyhlásit úplně nová volba s úplně novými lhůtami a na ta případně neobsazená místa, ať už by bylo jedno, dvě nebo tři, by kluby musely dát nové návrhy. To by se mělo odehrát potom v příštím týdnu. A když si vzpomenu na to předchozí volební období před 4 lety, tam se to právě stalo, že jedno místo zůstalo neobsazené a bylo předmětem ještě poměrně velkého politického boje. Můj subjektivní pocit je, že minimálně u toho jednoho místa to i letos bude podobné,“ uvedl ve středu Kolovratník.

24. listopadu 2017