Za obsažnou a otevřenou označil v úterý ve vystoupení před novináři ruský prezident Vladimir Putin besedu s českým prezidentem Milošem Zemanem. Ocenil pozitivní vývoj zejména vzájemných hospodářských a obchodních vztahů, které letos překonaly období několikaletého poklesu. I Zeman s uspokojením konstatoval, že navzdory protiruským sankcím, s nimiž dlouhodobě nesouhlasí, se spolupráce úspěšně rozvíjí.

Předmětem jednání byla kooperace v energetice včetně jaderné a průmyslu, zejména automobilovém, řekl Putin. Rozhovor se týkal i humanitární spolupráce, dodal a zvlášť zdůraznil vděčnost ruské strany za udržování hrobů sovětských vojáků, kteří padli při osvobozování Československa na konci druhé světové války.

Putin Zemana seznámil s ruským pohledem na řešení ukrajinské krize. Oba státníci se podle ruského prezidenta shodli na nezbytnosti normalizace styků mezi Evropskou unií a Ruskem.

Zeman během rozhovorů informoval Putina, že během nynější velké mise českých podnikatelů budou podepsány smlouvy za zhruba 20 miliard korun. Znovu zdůraznil svůj odpor vůči praxi mezinárodních sankcí, a to včetně odvetných sankcí Ruska vůči EU. „Přicházíte o naše skvělé sýry a jogurty, nevím, zda se sankce týkají i piva,“ upozornil český prezident. „Pivo bude,“ poznamenal Putin.

Zeman vyjádřil naději, že budou pro české badatele otevřeny ruské archivy, které by mohly osvětlit některé aspekty společných dějin. Uvedl, že během návštěvy odevzdá státní vyznamenání několika ruským válečným veteránům. V této souvislosti varoval před překrucováním dějin, k němuž se podle něj někteří lidé uchylují. „Jsou to jen ubožáci,“ řekl český prezident.

Pan prezident se v Soči setkal s prezidentem Ruské federace Vladimirem Putinem. pic.twitter.com/Iv3n9SrUTA

— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) November 21, 2017

Zemana k Putinovi doprovázeli prezidentův kancléř Vratislav Mynář, ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Rudolf Jindrák a prezidentův hlavní poradce Martin Nejedlý, kritizovaný Zemanovými odpůrci za dřívější vztahy s ruským podnikatelským prostředím. Za ruskou stranu byli přítomni ministr zahraničí Sergej Lavrov, Putinův poradce pro zahraniční politiku Jurij Ušakov a ministr průmyslu a obchodu Denis Manturov.

Ruský web: Za okupaci v roce 1968 by měli být Češi vděční

Československo by mělo být Sovětskému svazu vděčno za rok 1968, zdůraznil v úterý web ruské armádní televize Zvezda, řízené ruským ministerstvem obrany. Uvedl to v článku zveřejněném právě na úvod oficiální Zemanovy návštěvy. Šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek se proti materiálu ostře ohradil.

„Vstup vojsk do Československa (v roce 1968) nedovolil Západu uskutečnit státní převrat podle technologie uskutečněné za ‚sametových‘ revolucí a zachoval na více než 20 let život v míru za souhlasu všech národů Varšavské smlouvy,“ tvrdí autor úterního článku Leonid Maslovskij, kterého provází na ruském internetu pověst publicisty, snažícího se rehabilitovat sovětské zřízení.

„Podmínkou zlepšení vztahů mezi ČR a Ruskem je, aby ruská média spojená s vládními institucemi nezveřejňovala stanoviska, která jsou hrubým překroucením a dezinterpretací událostí roku 1968 v ČSSR. Nechceme poslouchat (číst), že jsme v roce 1968 čelili Západem organizovanému puči,“ zareagoval ministr zahraničí ČR Lubomír Zaorálek.

Podmínkou zlepšení vztahů mezi ČR a Ruskem je, aby ruská média spojená s vládními institucemi nezveřejňovala stanoviska, která jsou hrubým překroucením a dezinterpretací událostí roku 1968 v ČSSR. Nechceme poslouchat (číst), že jsme v roce 1968 čelili Západem organizovanému puči.

— Lubomír Zaorálek (@ZaoralekL) 21. listopadu 2017

Ten v minulosti při podobných příležitostech připomínal, že v roce 1993 jasně odsoudil vpád vojsk Varšavské smlouvy tehdejší prezident Boris Jelcin, nynější prezident Vladimir Putin uznal morální odpovědnost Ruska za rok 1968 v roce 2006.

Vojska pěti států Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou obsadila v srpnu 1968 Československo, aby násilím potlačila pokus liberálního křídla komunistické strany o reformu systému. Jednotky sovětské armády ze země odešly až po pádu komunismu v roce 1989.