Zamýšlené zvýšení penze, které by chtělo co nejdříve prosadit hnutí ANO a jeho předseda Andrej Babiš, by bylo zřejmě nevýhodné pro zhruba tři pětiny seniorů a seniorek v Česku. Vyplatilo by se teď nejspíš jen lidem, kteří mají důchod nižší než 11 200 korun. Vyplývá to z propočtů ČTK, které vycházejí ze statistických údajů důchodové ročenky a České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Takzvaný sólo starobní důchod pobíralo na konci září bezmála 1,8 milionu lidí. Z nich částku pod 11 200 korun mělo 750 101, tedy 41,8 procenta. Starobní penzi spolu s pozůstalostní penzí pak dostávalo celkem 2,4 milionu lidí, z nich 34,7 procenta nemělo ani 11 200 korun. Podle údajů ČSSZ to bylo 832 175 osob.

Podle zákona se penze, které se skládají z pevné a procentní části, zvedají vždy od ledna o polovinu růstu reálných mezd a o růst cen. Pevný díl důchodu přitom musí odpovídat devíti procentům průměrné mzdy. ANO navrhuje, aby už od ledna pevná část činila deset procent průměrné mzdy místo devíti. Babiš řekl, že pro rok 2018 by to znamenalo přidání o 448 korun měsíčně každému seniorovi.

Pro tuto změnu by bylo nejdřív nutné upravit zákon o důchodovém pojištění. Normy schvaluje kabinet a Parlament, k podpisu je pak dostává prezident. Legislativní proces trvá obvykle měsíce. Nová Sněmovna se poprvé sejde 20. listopadu. Zatím není jasné, jak dlouho bude trvat její ustavující schůze a kdy nová dolní komora začne pracovat.

Končící Sobotkova vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL valorizaci pro příští rok už schválila. Podle zákonných pravidel se důchody od ledna zvednou v průměru o 475 korun. Porostou o čtyři procenta – o 2,3 procenta se postaral růst cen a o 1,7 procenta růst reálných mezd. Pevná část se zvýší z nynějších 2550 na 2700 korun, aby odpovídala devíti procentům průměrné mzdy.

Kdyby se pevná část rovnala desetině průměrné mzdy, měla by činit asi 3000 korun. Částka se zaokrouhluje na celé desetikoruny nahoru. Na přidání k procentnímu dílu, v němž se odráží výdělky a zaplacené odvody, by pak podle ostatních zákonných pravidel zbylo pro příští rok v průměru 25 korun místo schválených 350 korun. Víc než dosud, nebo stejně by tak dostali lidé, u nichž zmíněných 448 korun odpovídá schválenému čtyřprocentnímu navýšení. Týkalo by se to tak seniorů a seniorek s penzí pod 11 200 korun.

Nižší penze mívají lidé s menšími výdělky, kteří do systému posílali na odvodech méně. V Česku jsou to mnohem častěji ženy než muži. Ženy totiž v průměru vydělávají o pětinu méně, mají pak také zhruba o pětinu nižší důchod. Zatímco průměrný senior dostával na konci loňska 12 662 korun měsíčně, seniorka měla v průměru jen 10 402 korun.

Navrhovaná změna by ještě o něco snížila zásluhovost penzí. Podle některých odborníků je český důchodový systém velmi solidární a zásluhový málo, takže lidé, kteří do něj odváděli velké částky, z něj pak dostávají zlomek. Nemívají o mnoho víc než ti, kteří platili malé odvody. Na malou zásluhovost poukazoval před lety i Ústavní soud.

Vláda v minulosti při zvyšování penzí už jednou zvedla jen pevnou část penze. Bylo to v srpnu 2008 po nástupu krize a kvůli růstu cen, kdy se všechny důchody zvýšily stejně, a to o 470 korun.

Změna, kterou navrhuje ANO, by byla zřejmě výhodnější pro státní rozpočet. Končící ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) už dřív řekla, že valorizace o průměrných 475 korun by si měla příští rok vyžádat 16,6 miliardy navíc. Zvýšení pevné částky o schválených 150 korun by z toho stálo asi 434 milionů korun, zbytek by tak připadl na růst procentní části. Pokud by pevný díl odpovídal deseti procentům průměrné mzdy a zvedl se o slibovaných 448 korun, vyšlo by to asi na 1,3 miliardy korun. Výdaje na zvýšení procentní části by byly pak ale výrazně menší než nyní.

Starobních důchodců a důchodkyň bylo na konci září 2,396.800. Průměrná penze činila 11 828 korun. Na konci loňska to bylo 11 460 korun a polovina seniorů a seniorek měla tehdy víc než 11 344 korun měsíčně.