Ruská Státní duma jednomyslně přijala novelu zákona, která umožní vládním úřadům označit jako zahraniční agenty cizí média působící v Rusku. Uvedla to agentura TASS. Návrh byl už odeslán k posouzení do horní parlamentní komory, pak bude předložen k podpisu prezidentovi Vladimiru Putinovi. Krok parlamentu je odvetou za obdobné americké nařízení, podle kterého se v USA musela jako zahraniční agent zaregistrovat ruská zpravodajská televize RT. Prvními oběťmi ruské novely se zřejmě stanou americké rozhlasové stanice Rádio Svoboda a Hlas Ameriky.

V Rusku platí zákon o zahraničních agentech už pět let. Na média se ale dosud nevztahoval, týká se například neziskových organizací financovaných z ciziny. V USA byl zákon o zahraničních agentech přijat už před druhou světovou válkou a na média se vztahuje. Za zahraniční agenty ministerstvo spravedlnosti USA označilo zatím jen hrstku cizích sdělovacích prostředků působících v zemi, zejména čínských.

Postup USA vůči RT Moskva kritizovala. Putin na adresu Washingtonu uvedl, že je to útok na svobodu projevu, a přislíbil reciproční odvetu. Přesto se v ruském tisku objevily nepotvrzené informace, že hlava státu považuje novelu o zahraničních agentech za příliš přísnou. Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov ale dnes řekl, že zkušenosti s novelou v Rusku zatím nejsou, a proto jsou úvahy o jejích dopadech „kategoricky předčasné“.

Přestože právo udělovat titul „zahraniční agent“ ruské úřady do prezidentského podpisu nemají, varovalo už dnes ministerstvo spravedlnosti první možné oběti. Rozhlasové stanice Hlas Ameriky a Rádio Svoboda byly podle agentury Interfax uvědoměny, že v jejich činnosti byly nalezeny „příznaky plnění funkcí zahraničního agenta“. Obě stanice tak prý mohou být vystaveny restrikcím stanoveným ruskými zákony.

Někteří ruští komentátoři se obávají, že nové nařízení mohou státní orgány snadno zneužít k postihu nepohodlných médií. Stejný názor zastává i prezidentská poradní Rada pro rozvoj občanské společnosti a lidská práva. Alexej Kudrin, vlivný ruský ekonom uznávaný i v Kremlu, dnes prohlásil, že novela schválená ve Státní dumě je „uspěchaná a nepromyšlená“.

Nové nařízení se vztahuje na zahraniční média, která svou produkci šíří v Rusku, nepostihuje tedy ruská média, byť s cizím kapitálem, ani zahraniční zpravodaje působící v zemi. Přidělování hanlivé nálepky „zahraniční agent“ nebude podle ruských poslanců automatické, nýbrž selektivní. Rozhodovat o něm bude ruské ministerstvo spravedlnosti.

Někteří poslanci podle rozhlasové stanice Echo Moskvy uvažují o další novele, podle níž by vedoucím redaktorům postižených médií hrozilo trestní stíhání, pokud se ministerskému nařízení nepodřídí.