Přebytek státního rozpočtu ke konci října stoupl na 26,5 miliardy korun ze zářijových 17,4 miliardy korun. Loni v říjnu skončilo hospodaření státu v přebytku 98,3 miliardy korun. Za meziročním zhoršením stojí především nižší příjmy z EU, informovalo ve středu ministerstvo financí. Na celý letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 60 miliard korun.

Příjem peněz z EU klesl ke konci října meziročně o 79,5 miliardy korun. Po očištění příjmů i výdajů o evropské peníze skončil rozpočet letos ke konci října v přebytku 16,8 miliardy korun, zatímco loni ke konci října to bylo 13,5 miliardy korun, uvedlo MF.

Ke konci října příjmy rozpočtu meziročně klesly o 21,5 miliardy na 1045,2 miliardy korun. Výdaje stouply o 50,4 miliardy na 1018,8 miliardy korun. Celkové daňové příjmy bez sociálního zabezpečení stouply meziročně o 34,8 miliardy na 560,8 miliardy korun.

„Po uplynutí deseti měsíců letošního roku lze tvrdit, že hospodaření vlády skončí celoročně výrazně lepším výsledkem, než bylo plánovaných 60 miliard deficitu. Zda se ale udrží hospodaření v přebytku až do prosince, je nejisté – během posledních dvou měsíců roku obvykle dochází ke zhoršení bilance zhruba o 30 miliard korun,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Podle ekonoma Komerční banky Marka Dřímala by měl státní rozpočet na konci letošního roku vykázat schodek 25 miliard korun. „Je však možné, že deficit nakonec bude nižší. A to na základě dnešních dat o přebytku ke konci října a také díky možnému přílivu evropských peněz v závěru roku,“ uvedl.

Příjmy rozpočtu z daně z přidané hodnoty (DPH) meziročně stouply o zhruba osm procent na 219,3 miliardy korun. Za posledních sedm měsíců tak roste podle MF inkaso DPH kolem úrovně deseti procent, a to přesto, že růst výdajů na konečnou spotřebu vlády a domácností je mírně pod šesti procenty. Vyšší tempo růstu výběru DPH je tak podle úřadu důsledkem hlavně loňského zavedení kontrolních hlášení a elektronické evidence tržeb (EET).

MF dále informovalo, že celkový dopad EET na inkaso DPH za leden až září bylo na úrovni veřejných rozpočtů 3,2 miliardy korun. Celoroční plán přitom počítá se 4,3 miliardy korun. „Na základě dosavadního vývoje odhadujeme, že skutečný celoroční rozpočtový dopad EET na konci roku dosáhne více než pět miliard korun,“ uvedlo MF.

Výběr spotřebních daní včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření stoupl o dvě procenta na 128,5 miliardy Kč. Inkaso daní z příjmů právnických osob dosáhlo 91,9 miliardy Kč, což znamenalo meziroční růst o 3,2 procenta.

Nejvíce peněz je v rámci běžných výdajů každoročně vynakládáno na sociální dávky. Koncem října na ně šlo 440 miliardy Kč, což je meziroční růst o 15,7 miliardy Kč. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o zhruba 14 miliard korun.