ČSSD navrhuje ve svém volebním programu zavedení zvláštní bankovní daně. Návrh počítá se zavedením čtyř sazeb podle výše aktiv bank. Nejvyšší sazba 0,3 procenta by byla pro banky s aktivy nad 300 miliard korun, nejnižší 0,05 procenta pro banky s aktivy do 50 miliard korun. Na tiskové konferenci o tom v úterý informoval premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Odradí investory a zvýší ceny, soudí opozice o bankovní dani.

Daň je myšlena jako odvod z celkových aktiv banky a nebyla by závislá na výši zisku banky v daném roce. Rozpočet by tak měl podle propočtů ČSSD získat 11 miliard korun ročně.

Sobotka upozornil na to, že speciální daň pro banky má 15 zemí Evropské unie, včetně Německa, Francie, Švédska nebo Británie. Speciální daň pro finanční sektor mají podle něj i všechny sousední země Česka.

„Chceme, aby se banky podílely na financování veřejného sektoru, tedy například na školství, dopravní infrastrukturu nebo důchody. Ukázalo se v minulosti, že tady nejsou účinné prostředky, jak zabránit, aby zisky bank neplynuly do zahraničí,“ uvedl Sobotka. Upozornil, že od roku 2000 odplynulo z bank do zahraničí 460 miliard korun ve formě dividend. „Dalších minimálně 20 miliard korun banky navíc ušetřily na daních po snížení daně pro právnické osoby,“ dodal. Daň pro firmy v roce 2007 činila 24 procent a od roku 2010 je 19 procent.

První sazbu daně navrhuje ČSSD 0,05 procenta pro banky s aktivy do 50 miliard korun. Od 50 do 100 miliard korun aktiv by daň byla 0,1 procenta, od 100 do 300 miliard korun pak 0,2 procenta a od 300 miliard korun daň ČSSD navrhuje na 0,3 procenta.

„Zavedení progresivní bankovní daně by se přitom občanů nemělo nijak negativně dotknout. S možným přenesením daně na klienty by si měl poradit konkurenční boj. Cílem zdanění finančního sektoru není pokřivení, ale naopak narovnání trhu,“ uvedl předseda sněmovního rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD).

Například Polsko zavedlo bankovní daň loni. Sazba daně je 0,44 procenta pro banky s aktivy nad 25 miliard korun. Slovensko má daň 0,2 procenta z bankovních vkladů. Německo má šest sazeb daně, nulová je pro finanční instituce do 300 milionů eur aktiv. Nejvyšší je 0,06 procenta pro instituce s aktivy nad 300 miliard eur.

V Česku bylo ke konci loňského září podle statistik České národní banky 45 bank a poboček zahraničních bank. Aktiva nad 300 miliard korun mají podle dostupných údajů Česká spořitelna, Komerční banka, ČSOB, UniCredit Bank a Raiffeisenbank. Celková aktiva bankovního sektoru ke konci září byla podle údajů ČNB 5,9 bilionu korun.

Bankovní tituly na pražské burze reagovaly na oznámení plánů ČSSD poklesem. Akcie Erste bank před 12:00 byly slabší o 0,51 procenta, akcie Komerční banky o 1,26 procenta a akcie Moneta Bank o 2,55 procenta.

Příští týden chce ČSSD podle Sobotky představit další část návrhů na změnu daňového systému ČR. „Jsme pro radikální změnu daňového systému, která podpoří občany s průměrnými příjmy, a naopak velkou část daňového břímě převede na ty bohatší,“ uvedl.

Odradí investory a zvýší ceny, soudí opozice o bankovní dani

Pravicová opozice místo nových daní, jak s nimi přichází před sněmovními volbami ČSSD, navrhuje zjednodušit daňový systém. Česko podle ní potřebuje hlavně stabilitu daní. Návrh na speciální bankovní daň podle ODS a TOP 09 odradí investory a promítne se do konečných cen pro klienty bank. Návrh kritizují na twitteru i koaliční partneři sociálních demokratů. Místopředseda lidovců Marian Jurečka poznamenal, že právě za vlády ČSSD převzali české banky zahraniční vlastníci. Zdanění podle sektorů odmítl i předseda hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš. Podporu při zavádění progresivních daní může ČSSD ale najít u komunistů.

„Tři roky neustálých daňových změn ČSSD evidentně nestačily a už plánuje změny další. Český daňový systém však potřebuje pravý opak – více zjednodušení a hlavně stability,“ uvedl předseda ODS Petr Fiala. Místo zavádění nových daní navrhuje jeho strana snížení a zjednodušení DPH ze tří na dvě sazby a postupné snížení odvodů na sociální a zdravotní pojištění. „ČSSD chce ještě více danit úspěšné, odrazovat lidi od práce a dál komplikovat daňový systém. Pro Českou republiku jsou návrhy ČSSD škodlivé,“ uvedl.

Návrhy na zavedení sektorových daní jsou podle Fialy „úplnou šíleností“ jdoucí proti zahraničním investicím. Sektorová daň se navíc promítne do zdražení produktů a služeb, dodal.

Vláda v čele s ČSSD jen vymýšlí, jak ještě víc zdanit a kontrolovat občany i firmy. Daňový systém je potřeba zjednodušit a stabilizovat.

— Petr Fiala (@P_Fiala) 14. února 2017

„Vyšší daňová zátěž se promítne do bankovních produktů, což znamená, že budou dražší služby pro české občany. Zasáhne to také drobné podnikatele,“ uvedl bývalý ministr financí a předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Vlastníkům podle něj nelze nařídit, co mají dělat se svými zisky. „Můžeme jim jen nabídnout prostředí výhodné pro jejich investice, tak aby se jim vyplatilo u nás investovat. Zdanění bank ale ve finále zaplatí lidé. Vlastníci bank rozhodně nebudou mít nižší zisky,“ uvedl.

Ke kritice se přidal i šéf ANO Babiš, podle nějž danění podle sektorů není dobrý nápad a v jiných zemích se neosvědčilo. „Je otázka, proč právě banky. Mluví se také o operátorech, vodárenství, energetice. Zkušenosti se sektorovými daněmi z Evropy nejsou dobré,“ podotkl. Stejně jako Kalousek upozornil na to, že vyšší zdanění by mohlo zdražit úvěry pro živnostníky a firmy.

„Ukazuje se, že ČSSD nic nepochopila. Nejde o banky ani o výši, ale o to, kde se daní a co utíká,“ komentoval návrh ČSSD na twitteru europoslanec hnutí ANO Pavel Telička. Jurečka na stejné sociální síti poznamenal, že právě sociální demokraté souhlasili s prodejem českých bank zahraničním vlastníkům. „Škoda, že díky ČSSD jsme kompletně ztratili celý bankovní sektor a prodali (za hubičku) za vlády ČSSD zahraničním vlastníkům,“ uvedl. Později dodal, že podle propočtů ČSSD Česko prodáním bankovního sektoru přišlo o 460 miliard Kč.

K myšlence víc zdanit banky se naopak přihlásili komunisté. „Více zdanit velké firmy jako jsou banky – jistě. Otázka, zda to bude daň z příjmu, z transakcí či z bankovních aktiv, se jistě dá dohodnout. Jen to musí myslet navrhovatelé vážně,“ uvedl na facebooku místopředseda KSČM Jiří Dolejš. Poznamenal, že komunisté dlouhodobě prosazují progresivní daň z příjmů právnických osob.