Sněmovna potvrdila takzvaný lex Babiš, podle kterého by firmy ministra financí a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše přišly o možnost ucházet se o nenárokové dotace, o veřejné zakázky a o investiční pobídky. Dolní komora ve středu po poměrně vypjaté diskusi přehlasovala veto prezidenta Miloše Zemana. Ten se podle svého mluvčího Jiřího Ovčáčka hodlá kvůli rozhodnutí sněmovny obrátit na Ústavní soud.

Normu podpořilo 129 ze 185 přítomných poslanců, nutných bylo nejméně 101 hlasů. Proti bylo 49 poslanců, zejména za hnutí ANO a za hnutí Svoboda a přímá demokracie. Členové za Úsvit se hlasování zdrželi.

Na Babišovu skupinu Agrofert však novela o střetu zájmů nakonec zřejmě nedopadne. Ministr už ohlásil, že se plánuje do konce ledna zbavit akcií koncernu. Zatím ale neupřesnil jak. Normu navíc bude s největší pravděpodobností posuzovat Ústavní soud.

Babiš: Je to fraška a skandál. Sobotka mě podrazil

„Byla to fraška a je to dílo těch, kteří v Poslanecké sněmovně sedí již 20 let, Kalouska a Sobotky,“ kritizoval majitel Agrofertu předsedu TOP 09 i premiéra vlády. „Je skandální, že lidé volí do Poslanecké sněmovny takovéhle lháře,“ řekl na tiskové konferenci po hlasování, u nějž nebyl přítomen.

„Já jsem se projednávání nezúčastnil, protože jsme nechtěl vyvolávat vášně, nechtěl jsem číst celý seznam poslanců, kteří převedli svůj majetek na rodiny. V první řadě já musím zásadně odmítnout všechny ty lži. Pokud jsem v jednom rozhovoru řekl, že v Poslanecké sněmovně sedí 5 až 6 zlodějů, a za tím si stojím, tak po dnešku musím říct, že tam sedí několik lhářů a na prvním místě jsou to poslanci Kalousek, Kučera, Birke,“ řekl Babiš.

Zásadně se Babiš již po několikáté ohradil i proti tomu, že by jakkoliv manipuloval evropské či státní dotace. „Je to sprostá lež, že bych někdy někomu odpustil nějaké daně. Je to nepravda a je to sprostá lež. Zásadně odmítám, že bych si přihrál nějaké dotace. Já o dotacích nerozhoduji. Není pravda, že já mám vliv na nějaké peníze pro moje formy,“ uvedl po výsledku hlasování Andrej Babiš.

Dle Zemana je zákon v rozporu s ústavním pořádkem

Prezident vrátil poslancům novelu o střetu zájmů se zdůvodněním, že zasahuje do svobody a základních práv jednotlivce. Je podle jeho názoru v rozporu s ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami. Zeman ohlásil, že pokud Sněmovna veto zvrátí, podá podnět k Ústavnímu soudu. Kdy se tak stane, mluvčí nepřiblížil. „O konkrétních krocích budeme informovat, až nastanou,“ uvedl po středečním rozhodnutí sněmovny. Stejnou cestou se patrně vydá taky poslanecký klub hnutí ANO.

pic.twitter.com/QLBOf4QHEt

— Marian Jurečka (@MJureka) 10. ledna 2017

Norma pojednává i o některých médiích. Budoucí členové vlády a mnoho dalších funkcionářů by je nemohli provozovat. Také tato restrikce zjevně mířila na Babiše, jenž vlastní vydavatelství, a také rozhlasovou i televizní stanici.

Účinnost ustanovení zvaných „lex Babiš“ je vázána na termín vydání zákona ve sbírce. Nastane po 15 dnech, tedy někdy na přelomu ledna a února. Zákaz vlastnictví některých médií ale dopadne podle novely až na nově jmenované členy kabinetu.

K veřejným zakázkám, nenárokovým dotacím a investičním pobídkám nebudou mít podle předlohy společnosti, v nichž členové kabinetu drží nejméně čtvrtinový podíl. Babiš nyní vlastní skupinu Agrofert stoprocentně. Omezení by se mohlo vztahovat i na fond Hartenberg, který investuje Babišovy peníze do zdravotnictví. Babiš nedávno uvedl, že fond prodá.

Zákon také zakáže budoucím členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Pod Agrofert spadá mediální dům Mafra, Babiš má i rozhlasovou stanici Impuls a hudební televizi Óčko.

Úprava ohledně médií předpokládá, že člen vlády bude muset nejpozději do dvou měsíců od nástupu do kabinetu ukončit provozování televize a rozhlasu nebo vydávání periodického tisku, případně společnost opustit. Pokud by z firmy neodešel, ztratil by v ní hlasovací práva. Restrikce by se týkala taky například budoucích poslanců, senátorů, některých krajských a obecních politiků i dalších veřejných funkcionářů.

Od září by měly vstoupit v účinnost další nové části zákona. Politici by podle nich dávali majetková přiznání i při vstupu do politiky a rozšířil by se okruh funkcionářů, kteří budou pod normu spadat, například o soudce a státní zástupce. Soudcovská oznámení, která by podle novely shromažďoval Nejvyšší soud, by nebyla veřejná.

Ostatní funkcionáři by podle předlohy podávali přiznání do centrálního registru ministerstva spravedlnosti. Jednotný registr by měl podle vlády zlepšit veřejnou i úřední kontrolu přiznání. Předloha zvyšuje například i sankce za porušení zákona.