V tomto vydání Týdeníku Echo přinášíme už druhý Salon během pěti měsíců k zákonu o cenzuře na Facebooku. Návrh, který si vymyslel Václav Klaus ml., sněmovnou zřejmě neprojde, shodují se na tom i někteří spolupředkladatelé. Proti návrhu zaznívají jak politické, tak věcné námitky. Zatím se návrhem podařilo zvýšit publicitu pro Klause, ale taky pro dané téma. Protože politická cenzura především na Facebooku tu samozřejmě je.

Loni v říjnu Evropská komise přiměla čtyři giganty IT (Facebook, Google, Apple a Mozillu) podepsat jakousi rukověť dobrého chování, jistěže dobrovolnou. Jmenované firmy se v ní zavazují, že nedají vydělat dezinformačním účtům a stránkám, že budou zavírat umělé účty a – pozor – upřednostňovat spolehlivé zpravodajské zdroje. Minulý týden Komise dostala od všech gigantů první hlášení, jak se své dobrovolné povinnosti zhostily. Při té příležitosti eurokomisař Julian King ještě vyplísnil Facebook, že dělá příliš málo. Nestačilo ani oznámení firmy, že před volbami do europarlamentu zřídí ve své evropské centrále v Dublinu „válečný štáb“, z něhož bude řídit zásahy proti dezinformacím, rozuměj proti antisystémovým stranám.

Takže první zásluha návrhu Klause a spol. spočívá v tom, že velké téma pokusů o manipulaci uživatelů a cenzuru politické konkurence do české debaty vnesli. Druhá zásluha, už spíše nepřímá, spočívá v tom, jak snadno některé kritiky vyprovokovali k tomu, aby ukázali své neliberální založení. Tato dělicí čára vedoucí napříč táborem odpůrců zákona byla dobře patrná v neděli u Václava Moravce v České televizi. Potkali se tu předsedové ODS a ČSSD Petr Fiala a Jan Hamáček. Fiala návrh svého spolustraníka Klause nepodporuje, protože je nešťastný, nezodpovědný, nekonzervativní, nepromyšlený, nereálný. Ale Fiala uznává, že tu je problém, na který předkladatelé nějak zareagovali. Zato ministr vnitra Hamáček k věcným námitkám Fialy ještě potřeboval dodat, že by nám přece mělo jít i o boj proti nepřátelské propagandě, který návrh skupiny poslanců asi podkopává.

Zmíněné tažení Evropské komise proti politické opozici nesmí vypadat jako tažení proti politické opozici, takže se hledají výmluvy. Ministr Hamáček tu zmínil videa Islámského státu. Přitom v České republice není, kdo by džihádistickou propagandu postoval. V žádné členské zemi Islámský stát do europarlamentu letos nekandiduje. Kdo aspoň zběžně sledoval evropský establishment, ví, že jeho obavy platí nikoli islamistům, ale populistické reakci na islamisty, která je i reakcí na samotný establishment.

S ještě ubožejším strašákem přišel Miroslav Kalousek: „Tohle není návrh na ochranu svobody slova, ale na ochranu dezinformační války, kterou vedou autoritativní režimy proti nám a našim spojencům.“ Vedení TOP 09 dokonce přinutilo stáhnout z návrhu zákona podpis svého poslance Františka Váchu, aby ve svaté válce proti dezinformacím nerozbíjel jednotu strany. Pokud jde o Rusko, Putin zřejmě každý chaos na Západě vítá, ale ještě pořád čekáme na první prokázaný případ vměšování Kremlu, které by mělo jakkoli měřitelný dopad na volby nebo referendum kdekoli na Západě.

Ne, podle dosavadního stavu poznání to nejsou ani prezidentské volby v USA. Ano, loni v únoru speciální vyšetřovatel Robert Mueller obžaloval IRA (Internet Research Agency), trollí farmu v ruském Petrohradu. Ale studie vypracovaná na zakázku amerického Senátu konstatuje, že jen 11 procent anglicky psaných postů IRA se nějak týkalo amerických voleb. V jiné studii (Oxford´s Computational Propaganda Research) se dozvíme, že účty podezřívané z napojení na Rusko vynaložily na podporu statusů k prezidentským volbám 46 tisíc dolarů, což je 0,05 procenta sumy vynaložené na témže Facebooku Trumpem a Clintonovou dohromady.

Už je na čase tu dětinskou bublinu o mohutných dezinformačních válkách vedených nepřátelskými silami propíchnout. Spatříme za ní hlavní proud, který se obává, že bude méně hlavní, než je zvyklý. Kalousek s Hamáčkem jsou dnes už na okraji politiky, ale neliberální instinkt, který formulují, je i v české diskusi přítomen víc, než svoboda slova potřebuje.