Poslanci budou už potřetí hlasovat o zákonu o střetu zájmů přezdívaném lex Babiš, který vetoval prezident Miloš Zeman. Sněmovnou by návrh, který členům vlády zakazuje vlastnit média a jejich firmám ucházet se o veřejné zakázky, měl projít hladce. Podpoří ho snad všechny politické kluby napříč sněmovnou, tedy s výjimkou hnutí ANO. Babišovy firmy měl zákon odstřihnout od veřejných peněz původně už od ledna, Zeman vetem zařídil odklad. Šéf státní kasy vlastnictví holdingu Agrofert však řeší už nyní, převést by ho mohl na svěřenský fond.

„Jsem přesvědčen o tom, že zákon bude i potřetí schválen. Andrej Babiš se měl dávno zachovat jako jiní evropští politici nebo nový americký prezident. Při nástupu do vládní funkce měl udělat tlustou čáru za svým podnikáním. Teď jen hledá cesty, jak zákon obejít, aby jeho firmy nadále mohly přijímat veřejné peníze,“ řekl pro deník Echo24 poslanec Martin Plíšek z TOP 09.

Poslanci budou o novele o střetu zájmů hlasovat v úterý odpoledne, tedy hned v úvodu lednové schůze. K přehlasování prezidenta potřebuje sněmovna 101 hlasů, což by neměl být problém. Na listopadové schůzi poslanci zákon schválili 125 hlasy. Pokud skutečně projde, Andrej Babiš se plánuje „zbavit“ holdingu Agrofert do konce ledna. Jak přesně to udělá, zatím neřekl.

Návrh ministrům zakazuje vlastnit tištěná periodika a provozovat televizní či rozhlasové vysílání. Omezení ale platí až pro nové členy vlády a nevztahuje se na internetová média. Dále se nově firmy, v nichž ministr drží minimálně čtvrtinový podíl, nebudou smět ucházet o veřejné zakázky, žádat o nenárokové dotace ani o investiční pobídky. Za zpřísněním vládního návrhu zákona, který z kabinetu Bohuslava Sobotky dopadá předně na Andreje Babiše, stojí současný ministr pro lidská práva Jan Chvojka z ČSSD a opoziční poslanec Martin Plíšek.

Svěřenský fond v čele s Babišem?

Koncern Agrofert by Babiš mohl podle dostupných informací převést na svěřenský fond. Tím si zajistí, že své firmy neodstřihne od peněz z veřejných rozpočtů. Svěřenský fond nemá charakter právního subjektu a jeho řízení má na starosti správce. Ten sice postupuje na vlastní pěst, základní dohled však zakladatelovi fondu zůstává. Správcem navíc Babiš může částečně jmenovat i sám sebe. Tato možnost správy majetku je u nás relativně nová, funguje teprve poslední tři roky.

Vlastnickou transformaci Babiš už možná odstartoval. Vedle Agrofertu a koncernu SynBiol je Babiš ještě přímým vlastníkem akciové společnosti Kostelecké maso uzenin. Ta se nedávno přejmenovala na podnik AGABSY (má jít údajně o zkratku slov Agrofert, Andrej Babiš a Synbiol), v jehož představenstvu sedí Babišův dlouholetý právník Alexej Bílek, šéf Agrofertu Zbyněk Průša a Babišova partnerka Monika Babišová. Firma AGABSY by tak mohla, jak upozornily Hospodářské noviny, sehrát ve změně vlastnické struktury klíčovou roli a svěřenský fond zastřešit.

Pod Agrofert dnes spadá více jak 250 firem včetně mediálního domu Mafra, vydavatele Lidových novin, Mladé fronty dnes či deníku Metro. Provozuje také rádio Impuls či hudební kanál Óčko.

Změny se dotknou nejspíš také „fondu“ Hartenberg Holding, přes který šéf státní kasy investuje společně s exmanažerem Penty Jozefem Janovem peníze ve zdravotnictví. Dceřiná firma skupiny SynBiol, jejíž jediným akcionářem je Andrej Babiš a která vlastní i farmu Čapí hnízdo, skupuje hlavně soukromé kliniky. Aktivní je především v oblasti asistované reprodukce. V případě Hartenbergu Babiš zkraje roku prohlásil, že ho prodá.

Poslancům novelu o střetu zájmů nejdříve vrátil Senát. Poté, co ji zákonodárci loni v listopadu znovu schválili, ji koncem loňska vetoval prezident Zeman. Podle něho je předpis v rozporu s českým ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami, zasahuje do svobody jednotlivce a jeho základních práv. Pokud by novela prošla znovu, hodlá se hlava státu obrátit se stížností na Ústavní soud. Podle expertů na ústavní právo, které již dříve oslovil deník Echo24.cz, však ústava naopak s omezením členů vlády počítá.