Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) zatím neví, jestli bude kandidovat na prezidenta. „Je to obrovský úvazek se rozhodnout,“ říká. O případné kandidatuře by se chtěl nejprve dohodnout se svým stranickým šéfem Andrejem Babišem. V bilančním rozhovoru pro ČTK rovněž uvedl, že za nejdůležitější úkol České republiky považuje udržet prozápadní kurs země. Ministr Stropnický v pondělí oslaví 60. narozeniny.

Stropnický pociťuje, že jeho působení na ministerstvu obrany ovlivňuje zhoršená bezpečnostní situace ve světě. „To je docela zásadní okolnost, nevím, kdy to mohl mít nějaký můj předchůdce těžší,“ uvedl. Připomněl i snahu komunistů o referendu o vystoupení z NATO. „Někdy mám pocit, že jedna z mých nejdůležitějších povinností pro tuto zemi, ne pro mě, je udržet prozápadní polistopadový kurz. Někomu to možná bude znít, jakože přeháním, ale myslím si, že nepřeháním,“ dodal.

Věří, že prozápadní orientace České republiky se stane jedním z předvolebních témat. „Nelze používat polotóny, tam je potřeba to říct naplno,“ podotkl.

Za důležité považuje, že se představitelé zemí s odlišnými názory na aktuální krize potkávají a o potížích spolu mluví. „Jakmile spolu přestanou mluvit, tak je to potom za pár, to může být velmi rychlé, historické citlivosti mezi zeměmi přežívají dál,“ uvedl. Zkritizoval ty, kteří vášně mezi lidmi zneužívají a oživují v politice. „Je strašně jednoduché vyvolat nějaký strach, zášť, vyvolat nějaký antagonismus, to máte jak škrtnutí sirkou… Naopak tyhle věci tlumit a rychlé povrchní emoce vracet do nějaké racionality, to je práce na celý život,“ dodal.

Během svého života okusil profesi herce, diplomata i politika. „Když mě chce někdo na internetu napálit, tak je to většinou přes moji uměleckou profesi. Tak si říkám, co to v těch některých lidech je, že mají potřebu se bojovně vymezovat proti hercům,“ poznamenal.

Považuje za „mimořádně zdravé“ několikrát za život radikálně změnit profesi. „Já nejsem typ japonského dělníka, který v páté generaci utahuje šroubek. To se tomu neposmívám, je to pěkné, když je v rodině nějaká profese, co se dědí z otce na syna, v mé rodině to bylo taky tak,“ řekl. Až do dědečka podle něj bylo mezi jeho předky několik generací kovářů.

Sám si nedovede představit, že by celý život pracoval jako státní úředník, herec, a už vůbec ne jako politik. Jestli bude chtít pokračovat po podzimních volbách jako ministr obrany, nebo jestli se pokusí o další změnu a bude kandidovat na prezidenta, zatím neví. „Je to obrovský úvazek se rozhodnout,“ poznamenal. Nejdříve to chce říct předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi.

„Pak je ještě jedna výzva, a to je volná noha, jak se říká v herectví. Že si obnovím IČO a s (manželkou) Veronikou (Žilkovou) máme hrající dceru, hrajícího syna, tančící dceru, a něco by se tam ještě našlo kolem, my si možná vyzkoušíme nějaké představení a budeme ho hrát ve vlastní produkci,“ řekl. Bavilo by ho prý také dělat řidiče autobusu na venkově, který vozí ráno děti do školy a odpoledne zpátky. „Je jich málo, jsem slyšel, jsou špatně placení, ale to by mi tak nevadilo, mohl bych si to dotovat,“ podotkl.