Dotace ruinují poctivé podnikání. Nejzvrhlejším nápadem je nutit podnikatele dotovat svou vlastní konkurenci. Každý musí přispět, ale ne každý má nárok na dotaci. Citace z programu liberální Strany svobodných je podle většinového názoru přehnaná. Stát a zvláště Evropská komise podporují některé podnikatelské projekty, vždy ale přece jde o dotace na nové technologie, inovace, maximálně na lepší dostupnost úvěrů. Aby úředníci bezostyšně podpořili jednu firmu v konkurenčním boji proti ostatním, to se stát nemůže.

Existují však příklady, které dávají za pravdu Straně svobodných. Evropské dotace likvidují tržní prostředí v mnoha oborech a nejde přitom jen o náhodná selhání. Podrobný popis, jak úřednický šlendrián ničí vyhlídky poctivých podnikatelů, nabízí historie skoro stomilionové dotace na stavbu pekárny ve východních Čechách. Může se stát varováním, že omezování hospodářské soutěže patří k hlavním principům, podle nichž se rozdělují desítky evropských miliard.

Porušení hospodářské soutěže? Nehodnotíme

Čtyři největší pekárny na Královéhradecku a Pardubicku ročně vyrábějí 40 tisíc tun chleba a pečiva, jejich kapacita jim umožňuje vyrábět dvojnásobek. Vedle toho tradičně existují desítky menších podniků, vznikají pekárenské provozy v supermarketech. V obou východočeských krajích dosahuje poptávka 100 tisíc tun, a je tedy zřejmé, že vysoko překračuje nabídku. Spotřeba chleba a pečiva přitom průběžně klesá a prorazila už hranici sto kilogramů chleba a pečiva na osobu za rok. „Umístit pečivo na trhu je čím dál obtížnější,“ tvrdí Josef Homoláč z Hradecké pekárny.

Přesto ministerstvo průmyslu odhalilo na východočeském trhu s pečivem údajnou mezeru a doporučilo Evropské komisi, ať podpoří stavbu další pekárny v Choustníkově Hradišti poblíž Dvora Králové. Investorem je firma Beas, která zprivatizovala středně velkou pekárnu v Ličně u Rychnova nad Kněžnou. V nové továrně vyrobí nejméně pět tisíc tun pečiva ročně, a svou dosavadní produkci tak zdvojnásobí.

Evropská komise s dotací souhlasila koncem roku 2010. Na stavbu továrny s rozpočtem 190 milionů slíbila přispět 64 miliony, dalších 11 milionů dodá český státní rozpočet. Kromě toho Unie a stát loni slíbily, že dodají dalších dvacet milionů pro výrobnu jemného pečiva. Tím úřady přesně naplnily liberální definici o zhoubných zásazích státu na volném trhu.

Ostatní pekárny se pustily do boje s Bruselem a založily za tím účelem občanské sdružení Pekaři – severovýchod. Na nekalou konkurenci podporovanou státem si opakovaně stěžovaly, od státních úředníků se však opakovaně dovídaly, že dotace je v pořádku. Například současný náměstek ministra průmyslu Tomáš Novotný ještě letos v lednu prohlásil, že ani nenechal vypracovat právní analýzu, která by vyloučila, že dotací na pekárnu stát porušuje hospodářskou soutěž. Stačí, že projekt splňuje všechny evropské předpisy a zvláště nařízení komise 800/2008. Pekaři tak poznali princip, podle kterého je možné v Evropské unii zasahovat do svobodného trhu naprosto libovolně – stačí chtít nebo se domluvit se spřízněnou firmou.

Nařízení komise 800/2008 popisuje, jak je možné podporovat investice malých a středních podniků. Jde to v zásadě vždycky, jenom je třeba splnit několik podmínek, například nesmí žádat podnik, který nesplácí dluhy, a žadatel musí také předložit byznysplán. V jednom z odstavců se píše, že by se neměly podporovat projekty, které by příjemce vykonával i bez podpory v běžných tržních podmínkách. Podpořit investici pekařské firmy, která chce pouze rozšířit provoz, je zřejmě v rozporu se zmíněným odstavcem. Přesto je možné prohlásit, že projekt nařízení 800/2008 odpovídá. Dotace byla totiž přidělena podle jiných odstavců, například o tom, že je třeba podpořit zavádění nových technologií a že dotace nesmí překročit padesát procent celkové investice. Na základě takového mechanismu rozdělilo ministerstvo průmyslu v rámci dotačního programu Podnikání a inovace celkem 80 miliard korun a z toho jde usoudit, že se porušování hospodářské soutěže stalo pravidlem.

Nový a lepší socialismus

Evropský socialismus svým rozdělováním dotací přesně odpovídá manýrům komunistických režimů před rokem 1989. Také tehdy stačily dobré kontakty na státní správu či stranický aparát a ředitel státního podniku nebo družstva se mohl spolehnout, že dostane peníze na investice, nebo že dokonce získá přístup k devizám. Využíváním takového modelu ztratila československá ekonomika schopnost konkurovat vyspělému Západu. Dnes se opět využívá stejný princip, paradoxně s vysvětlením, že zdejším podnikům ztracenou konkurenceschopnost vrátí.

Automaticky se předpokládá, že současný socialismus je lepší než ten předlistopadový. Tehdejší politici a úředníci byli neschopní, jak nakonec ukázal jejich neslavný konec, a nedokázali investice rozdělit na správná místa, kde by státní peníze přinesly největší užitek. Dnes jsou však úředníci lepší, a navíc pod dohledem vysoce profesionálních expertů z Bruselu, kteří by nějaké přehmaty nepřipustili. Případ východočeských pekařů dokazuje, jak je tento automatický předpoklad chybný. V lepším případě jde při podpoře firem o vyhozené peníze.

Nejlepší technologie na světě

Pekaři v čele s náchodským novinářem, Čechokanaďanem Miro Rouskem čtyři roky žádali od ministerstva průmyslu dokumenty, které by mohly objasnit, kdo a proč projekt nové pekárny schválil. Po letech výmluv, že není možné ohrozit nezávislost expertů publikací jejich jmen, ministerstvo odhalilo identitu tří odborníků, kteří vypracovali rozhodující posudky. Šlo o ekonoma Vladimíra Soudného a dva strojaře, Libora Witasska a Josefa Jindřichovského, kteří neměli praxi ani vzdělání v potravinářském průmyslu, natož ve specializaci pekařství. Jenom se přihlásili do systému externích odborníků a los je vybral pro hodnocení projektu na novou pekárnu. Ve svých studiích dali za pravdu firmě Beas, že její projekt přináší zásadní zlepšení technologií, a že si tedy jednoznačně zaslouží podporu.

Výroba chleba patří k nejstarším lidským činnostem. Postup je stále stejný. Do mouky se přidá kvas a později se vykvašené těsto odnese do pece. Člověk by předpokládal, že se v tomto oboru už nedá nic převratného vymyslet. Díky podpoře Evropské unie a expertizám Soudného, Witasska a Jindřichovského to však vypadá, že se v Choustníkově Hradišti budou pekařské dějiny měnit.

Novinkou je podle expertů už fakt, že se chleba a rohlíky nebudou vyrábět pomocí běžného kvasu, který se musí stále znovu odebírat z hotového těsta. Nová pekárna bude využívat stabilizovaný kvas, jakýsi polotovar, který může do mouky přidávat úplně nekvalifikovaný pracovník. V Choustníkově Hradišti se také nebude používat plyn, ale termoolejové pece. Experti ocenili, že tato novinka významně zlepší ekologické parametry továrny. Novinkou bude také digitální řídící systém ComSTAR, který umožní, aby se v nové pekárně kontroloval celý provoz na jediném řídicím pultu.

To ale není všechno. Nový model pekárny vznikl ve vývojovém středisku Beas, se kterým spolupracuje Vysoká škola chemicko-technologická a další technologické firmy Nordit a NORDServis. Při výrobě využije firma Beas také vlastní patent.

Jeden z externích odborníků Witassek výslovně prohlásil, že stavbou v Choustníkově Hradišti získá Česká republika světový unikát. „Provoz nové pekárny se stane nejmodernější referenční pekárnou u nás i Evropské unii a vzhledem k odlišnosti pekařských výrobků (specifika českého chleba i pečiva) i ojedinělou ve světě,“ zdůraznil Witassek.

Jindřichovský se odvážil zajít ve své expertize dokonce na osobní rovinu: „Můj dědeček se před více než sto lety zakoupil (usadil – pozn. red.) na Pardubicích, proto jsme já i má rodina koncovými zákazníky firmy Beas. Její výrobky jsou opravdu dobré a moje matka (která se narodila ještě před l. válkou za císařpána, a pamatuje tudíž skvělé výrobky ještě z doby l. republiky) vždycky chce diavánočku jenom od nich, že ta prý je nejlepší, ačkoli jsou zde k dostání i dia od jiných místních pekáren,“ napsal do dokumentu Jindřichovský. Na základě takových argumentů přidělila Evropská komise firmě Beas skoro sto milionů korun.

Nová byla před dvaceti lety

Východočeští pekaři ovšem považovali expertizy za diletantské a zaplatili si počátkem roku 2014 dva posudky od soudních znalců. Takové posudky platí za spolehlivé, protože znalci pracují s licencí od ministerstva spravedlnosti a musejí být schopni obhájit svá tvrzení před soudem. Oba jsou zkušenými pekaři a amatérská dobrozdání „evropských“ expertů smetli ze stolu.

Slovenský expert Vojtech Szemes připomněl, že německá společnost IsernHäger nabízela zařízení na výrobu stabilizovaných (koncentrovaných) kvasů na středoevropských trzích už v roce 1995. Slovenští pekaři se k nové technologii, která umožňovala zpracovat neprodané pečivo, stavěli zpočátku rezervovaně a do roku 2000 ji prý začalo používat jen deset pekařů. Podle informací dovozní firmy Technopek tento počet vyrostl na čtyřicet a na trh se tlačí s obdobnou technologií také česká firma Topos Šluknov.

Převratem nejsou podle Szemese ani termoolejové pece. V Německu se pece vytápějí horkým olejem už třicet let. Slovenský trh s novým typem pecí ovšem obsadila česká firma Kornfeil Lanžhot a jejich zákazníky se stalo deset pekáren. „Instalaci termoolejové pece bych považoval za technickou novinku před 15–20 lety,“ dodal Szemes.

Spíše běžnou záležitostí je prý také automatizace řízení a ovládání výroby od jednoho pultu. „Většina modernějších pekařských pecí má zabudovány řídicí procesory s možností volby až několika desítek programů pečení,“ připomněl slovenský expert. Nejdále podle něho s automatizací došli v pekárně Zelená Louka u Prahy, na Slovensku v Topoľčanech a Dunajské Stredě. Podle Szemese samotná automatizace nepřináší pekařům nový impulz, neumožňuje nabízet nové výrobky, může jenom zjednodušit organizaci práce. „Většina nových strojů je už více či méně přizpůsobená centrálnímu ovládání,“ dodává expert.

Druhý soudní znalec, Antonín Brabec, dochází ke stejným závěrům. Stabilizovaný kvas od firmy IsernHäger používá značná část tuzemských firem včetně všech provozů koncernů Penam a United Bakeries i dalších velkých pekáren v Brně, Ostravě, Opavě atd. Novinkami nejsou ani termoolejové pece, ani řídicí systém ComSTAR. Pece se vyrábějí v Lanžhotě už dvacet let a systém od společnosti ComSTAR používá nejméně pětadvacet podniků včetně Michelských pekáren a východočeské firmy NOPEK.

V projektu nejde podle soudních znalců odhalit ani žádný výzkumný náboj. Odvolávají se na oficiální výrok Vysoké školy chemicko-technologické, která vyloučila, že existuje smlouva o spolupráci s firmou Beas. Ani spolupráce s firmami NORDservis a Nordit nemohla přinést inovace, protože zmíněné firmy jsou běžnými dodavateli pekárenských a informačních technologií v celé republice, přitom zpravidla zprostředkují německé technologie. Firma Beas se sice hlásí ke skutečnému patentu, ten se však používá od 80. let minulého století a týká se označení pečiva obtiskem značky výrobce. Nesouvisí tedy s projektem nové pekárny. „Nemohu souhlasit s inženýrem Witasskem, že nová pekárna bude světovým unikátem,“ shrnuje Brabec.

Triumf byrokracie

Ještě počátkem roku 2014 mohl podnikatelský dotační program zachovat svou tvář a najít cestu, jak podporu projektu zrušit. Mimo jiné i z toho důvodu, že stavba pekárny v Choustníkově Hradišti začala až loni na podzim. Ministerstvo průmyslu ovšem názory soudních znalců odmítlo a nadále trvá na tom, že o stomilionové dotaci mohou rozhodnout posudky pouze od náhodně vybraných diletantů. Argumentace je byrokratická a srozumitelná: do systému už není možné přijímat nové experty.

Z toho je zřejmé, v čem je hlavní chyba při výběru evropských projektů. Soukromá firma sepíše projekt s využitím marketingových hesel o „nejmodernějším a ojedinělém pekárenském provozu“, „posílení celoevropského procesu inovace a zkvalitnění transferu znalostí“, „vysoké stabilitě výroby“ či „zvýšení kvality života obyvatel, jejich zdraví, ale i životního prostředí“. Tzv. znalci pak nedokážou odhalit, do jaké míry reklamní slogany přehánějí, ani neověřují jejich pravdivost. Dobře však vědí, že se od nich očekává podpora, a tak přidají několik vlastních superlativů. K úspěchu stačí, že firma dá dohromady formálně správnou žádost.

Případ pekařů ovšem odhalil ještě závažnější skutečnosti. Stejně jako v dobách normalizačního socialismu je přidělování dotací závislé na známostech a součástí stejného socialistického systému se stala také Evropská komise.

Novinář Rousek poslal komisi znalecké posudky proti projektu Beas. Proto začalo ministerstvo průmyslu jednat a objednalo další expertizu, tentokrát od ředitele Potravinářské komory Miroslava Koberny. Ministerský náměstek Tomáš Novotný není přes opakované dotazy ochoten vysvětlit, z jakých důvodů vybral zkušeného mlékaře pro hodnocení plánované pekárny. Předem se ovšem dalo očekávat, že Koberna podpoří projekt člověka ze svého okruhu. Firma Beas je aktivním členem komory a Koberna spolupracoval s majitelem Beasu Bedřichem Syrovátkem v odborné komisi „Ječmen“.

Ministerští úředníci poslali Kobernův posudek generálnímu ředitelství Evropské komise pro regionální rozvoj Walteru Deffaaovi. Ten připustil, že znalci Brabec i Szemes projekt kritizovali oprávněně, protože použití stabilizovaného kvasu IsernHäger, pece Kornfeil ani řídícího systému ComSTAR není možné označit za inovaci. Upozornil však, že spojení použitých technologií „vytváří zdařilé, vysoce inovativní řešení“. Deffaa se také odvolal na Kobernovo tvrzení, podle kterého se experti Soudný, Jindřichovský a Witassek při hodnocení projektu Beas nedopustili žádné chyby.

K příběhu patří ještě stanovisko soudního znalce Szemese: „Pod pojmem inovativní řešení nebo inovace se rozumí nové, dosud neexistují řešení, vývoj nového výrobku a podobně. Řešení z projektu Beas jsou známa řadu let a využívána v desítkách pekáren, a proto ani jejich kombinaci za vysoce inovativní řešení nepovažuji.“

Sám Rousek ani pekaři se ještě nevzdali a s žádostí o pomoc se obrátili na předsedkyni kontrolního výboru Evropského parlamentu Ingeborg Grässleovou, která patří k prominentním kritikům plýtvání při evropských dotacích. „Vrátil jsem se do Čech po listopadu 1989 a s něčím podobným jsem se ve světě nesetkal. Slušný člověk se tu spravedlnosti nedovolá, musíme to však zkoušet, jinak dopadneme špatně,“ tvrdí Čechokanaďan.