Ministerstvo obrany a armádu letos čeká nábor nových vojáků či snaha o uzavření několika velkých zakázek na nákup nové techniky. Parlament bude schvalovat několik novel zákonů, které budou mít na armádu či ministerstvo obrany dopad. Vedení státu by také mělo uzavřít smlouvu se Slovenskem o spolupráci při zajištění vzdušného prostoru. Další dění v oblasti obrany ovlivní podzimní volby do Poslanecké sněmovny, které by mohly znamenat změnu na pozici ministra obrany. Znám by také mohl být generál, který příští rok vystřídá ve funkci náčelníka generálního štábu Josefa Bečváře.

Po letech rozpočtových škrtů se vlivem hospodářského růstu a změnou bezpečnostního prostředí ve světě začal významně zvyšovat příjem ministerstva obrany. Schválený rozpočet na letošní rok poprvé po několika letech překročil 50 miliard korun, tedy hranici označovanou za limitní pro další rozvoj armády. Protože má armáda podle odhadů takzvaný vnitřní dluh asi 100 miliard korun, peníze potřebuje investovat do řady oblastí.

Ministerstvu obrany se ale v poslední době nedařilo významné zakázky dokončovat tak rychle, jak by samo chtělo. Čelí za to kritice. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) zpoždění přiznává, obhajuje ho snahou o hospodárnost, která postup zpomaluje. Několik významných zakázek by mělo být letos dokončeno. Ministr chce, aby ještě současná vláda schválila nákup 12 nových vrtulníků, na které úřad vyčlenil šest miliard korun. Smlouvy mají být uzavřeny i na nákup 20 pandurů, 62 obrněnců Titus a na modernizaci 33 houfnic Dana. Téměř 3,5 miliardy korun bude stát komplexní servis vrtulníků řady Mi a 900 milionů korun servis a náhradní díly pro bojová vozidla Pandur. Více peněz také půjde na platy vojáků, jejich řady by se měly letos opět rozšířit o více než 1000 profesionálů.

Obrany se bude týkat několik změn zákonů. Ve Sněmovně je již novela zákona o Vojenském zpravodajství, která armádní tajné službě přisuzuje odpovědnost za kybernetickou obranu Česka. Poslanci se budou zabývat i změnou ústavy, která by vládě umožnila rozhodnout o vyslání vojáků do zahraničí bez souhlasu parlamentu. Mohlo by se tak stát například kvůli záchraně českých občanů v zahraničí. Nové pravomoci má podle další novely získat i Vojenská policie, která by měla dostat oprávnění nasazovat třeba agenty, sledovat lidi nebo používat krycí dokumenty.

Už na pondělním jednání vlády se budou ministři zabývat smlouvou se Slovenskem o spolupráci při zajištění vzdušného prostoru. Smlouva umožní vojákům z jedné země zasáhnout za použití zbraní proti narušiteli vzdušného prostoru na území druhého sousedního státu.

Nejpočetnější jednotka české armády bude i letos v zahraniční misi nasazena v Afghánistánu. Budou ale pokračovat i mise v Mali, na Sinaji či na Balkáně a nové mise českého leteckého poradního týmu a polního chirurgického týmu v Iráku. Zároveň je v plánu v zahraničí 113 cvičení, včetně výcviku v Litvě. Ten se uskuteční v rámci dohody středoevropských a pobaltských zemí na přání Pobaltí kvůli obavám z Ruska.

Na podzim se uskuteční sněmovní volby. Stropnický ještě neoznámil, zda by chtěl ve funkci pokračovat, nebo bude kandidovat na prezidenta. Ještě do konce působnosti této vlády bude chtít vybrat kandidáta, který by za rok ve funkci vystřídal Bečváře. V čele armády se dají čekat i další změny, protože z ciziny se vrací vysoce postavení generálové.