Léto, od fesťáku k fesťáku kráčím

No a je to tady, začaly prázdniny a vrcholná festivalová sezona. Už víckrát tu padlo, že tahle země je do přehlídek fanoušek, tu svou tady má kdeco, protože kdeco se festivalem nazývá. Filmový festival v Karlových Varech i literární Šrámkovu Sobotku jsme tu zmiňovali v předešlých týdnech, Smetanova Litomyšl a Rock for People (pozor, letos výjimečně v Plzni) zrovna tak patří ke stálicím, ale jinak je to už podle názvů poezie svého druhu. Pro představu zběžný výčet týdne: Sedmihorské léto, Olomoucké barokní slavnosti, Slovácké léto, KoresponDance, Rozmarné léto, Street Food, Devět týdnů baroka, Česká pohádka, Třeboňská Nocturna, Festival Slunce, Bažant Pohoda, Folková růže, Pekelný ostrov, Za dačickou kostku cukru, Pod širým nebem, Litoměřický kořen… Má být hezky, vyberte si směr a vyražte na festival.

Proč se sibiřský zahradník stal vrahem?

Už podle poloprázdných parkovišť ve městech se lze domnívat, že dovolené jsou v plném proudu. Co doporučit na čtení? Pro děti by se snad hodil Můj prázdninový deník Evy Chupíkové, kam si lze znamenat zážitky z prázdninových dobrodružství, jenže zkraje prázdnin je kniha vyprodána a dotisk bude k mání, považte, 31. srpna. Rodičům by vzhledem k datu šlo doporučit studium latinských Husových spisů, vydávaných k zdejší ostudě belgickým nakladatelstvím Brepols (české vydávala do roku 1995 Academia), jenže nejspíš to skončí u „detektivky“: druhý díl Dějin Ruska 20. století, zpracovávající roky 1939–2007. Je to kniha napsaná pod vedením Alexandra Zubova, v posledku vyhledávaným komentátorem a vykladačem současné ruské politiky. No a v této knize si Rusové odpovídají na otázku, co se to v jejich zemi stalo po pádu cara, že došla, kde dnes je.

Andrej Zubov (ed.): Dějiny Ruska 20. století – 2. díl, 1939–2007. Přeložili J. Vološin, M. Vrba, Z. Soukupová, L. Dvořák. Vydalo nakladatelství Argo v roce 2015. 770 s. 778 Kč.

Zapomenuté obrázky na poslední chvíli

Kdo z Pražanů by přece jen zůstal doma, má šanci stihnout před ukončením výstavu v Národní galerii věnovanou Josefu Karlu Burdemu (1779–1848). To je opomíjená figura tuzemské historie. V roce 1796 vznikla Společnost vlasteneckých přátel umění, jejíž představitelé z řad osvícené šlechty a měšťanstva si chtěli kultivovat české výtvarné prostředí. Ze svých sbírek vybudovali Obrazárnu, předchůdkyni dnešní Národní galerie, jejímž prvním inspektorem, čili správcem a kustodem, byl právě Burde. Měl v této funkci na starosti restaurování obrazů, administrativu, ale i provázení návštěvníků, a dokonce prodej vstupenek. Sám ovšem také tvořil. Kromě preromantických krajinek nebo olejomaleb v klasicizujícím stylu se věnoval reprodukcím starých mistrů i současníků. Novinkou v českém umění 19. století byla karikatura, ani té Burde neodolal.

Po stopách inspektora. Josef Karel Burde (1779–1848). Výstava v Salmovském paláci Národní galerie trvá do 5. července. Kurátoři Petr Šámal, Kristýna Brožová. www.ngprague.cz

Lovci a sběrači kdysi a dnes

Divadlo pořádné žádné, koncerty rozeseté po těch festivalech, do kina láká nový Terminátor, ale to jenom čert z budoucnosti ví, proč se nepovedl, jak jsme se těšili, v televizi program bez překvapení, i když na Dobyvatele ztracené archy nebo Belmondova Profesionála se člověk podívá rád kdykoli. Nakonec přece úlovek: snad pořád nejnovější, pouhých třiadvacet let stará, přesto pozapomenutá adaptace románu Johna Steinbecka O myších a lidech. Kdo by neznal hloubku autorových vztahů: dva přátelé putují Amerikou, zbídačenou hospodářskou krizí, a na farmách si snaží vydělat na svůj statek. Lennie je duševně postižený, má velikou sílu, zvlášť když se rozruší, uklidňují ho hebké věci. George se o něj stará a napravuje za něj potíže. Není to žádná velká filmařina, ale přesně odpovídá tomu, co si lze představit pod spojením „parádní herecký film“.

O myších a lidech. Hrají: John Malkovich a další. Vysílá ČT2 8. července od 22.00.