Drtivou většinou hlasů, 132 z celkového počtu poslanců 150, schválila v úterý dolní komora nizozemského parlamentu (Generální stavy) návrh vlády zakazující zahalování tváře na vybraných veřejných místech. Zákon, kterému se neoficiálně říká „zákaz burky“ se bude uplatňovat ve státních budovách, školách, v hromadné dopravě a nemocnicích. Za porušení zákazu hrozí pokuta až 405 eur. 

Ve zmíněných prostorách je zakázáno nosit muslimský oděv zahalující celé tělo (burka), zakrývající tvář (nikáb), dále bivakové čepice či integrální helmy. Legislativa se nevztahuje na šátky, jarmulky (kippa) nebo na roušky nezbytné z hygienických či zdravotních důvodů zejména při výkonu rizikových činností či při jiných příležitostech. Zákaz také neplatí v době „slavnostních a kulturních aktivit“, například při karnevalu.

Zákaz musí ještě schválit horní parlamentní komora, kde má podle nizozemského tisku jasnou podporu. Kdy začne platit, ještě není jasné. Ze stran zastoupených v parlamentu v Haagu má „zákaz burky“ podporu stran VVD, PvdA, SP, PVV, CDA, ChristenUnie, SGP a VNL, proti se naopak staví Democraten66, GroenLinks (Zelená levice) a Denk (muslimské hnutí vzniklé r. 2015).

Holandský ministr vnitra Roland Plasterk nepředpokládá, že v souvislosti s novou legislativou by policie byla postavena před nějaký nový úkol. Jde podle něj o přiměřený signál a vychází z toho, že lidé budou zákon dodržovat. V Nizozemí nosí burku či nikáb na veřejnosti odhadem 200 až 400 žen. Své odění zakrývající celé tělo a tvář budou moci nadále nosit třeba na ulici, ale v případě, že je policie bude chtít identifikovat, musejí tvář odhalit. 

Jako první z politiků požadoval v zemi zákaz burky na veřejnosti Geert Wilders, poslanec a šéf Strany pro Svobodu (PVV), jeden z nejznámějších kritiků islámu a islamizace Evropy. To bylo roku 2005. Wilders se setrvale drží na špici žebříčku nejpopulárnějších nizozemských politiků. Podle průzkumů by jeho PVV vyhrála parlamentní volby plánované na březen roku 2017 a o Wildersovi se opět spekuluje jako o možném budoucím premiérovi. Přálo by si to 44 procent Holanďanů. A 60 procent chce,  aby PVV seděla v příští vládě.

Nynější šéf nizozemského kabinetu Mark Rutte z liberální VVD plánoval „zákaz burky“ už roku 2012, ale zákon nedotáhl do konce, protože jeho tehdejší vláda (Rutte I) předčasně padla. Nyní vládnoucí koalice poté původní návrh změkčila a dohodla se na částečném zákazu. Pokud by se premiérem Nizozemí stal Wilders, je téměř jisté, že téma burky by se opět dostalo na pořad dne. A nejen to, Wilders v předvolební kampani už oznámil další rozhodné kroky proti islámu a jeho projevům v Nizozemí.

V září v plamenné řeč i v parlamentu prohlásil: Nizozemí je ničeno. Už to nebereme. Už toho bylo dost. Ode dneška budeme bojovat. Houževnatě (…) My jsme Nizozemí, je to naše země a my ji dobydeme zpět.“

Během debat o zákazu zahalování obličeje se do budovy nizozemského parlamentu dostavilo na protest několik desítek zahalených žen, podle nichž jde o útok na jejich náboženskou svobodu oblékat se tak,  jak samy chtějí. Ministr vnitra Plasterk ale legislativu představuje jako „nábožensky neutrální“.

Zákaz nicméně kritizuje i Rada státu (RvS), nezávislý poradní orgán vlády. Kabinet se podle RvS nechává „vést subjektivními pocity nebezpečí“, jež zákaz neopravňují. I když to vláda oficiálně nepřiznává, je nová legislativa zaměřena specificky na „islámský oděv zahalující tvář“, dodávají členové rady, podle nichž jsou argumenty vlády nedostatečné.     

Business Monitor24, pp