Tajemství konfrontačních studií

Fotograf Jaroslav Kučera proslul svými cykly. Věnoval se v nich tu lidem „na okraji“, tu prvnímu výročí sovětské okupace. Čtvrt století soustavně fotí Sudety, pořídil sady ze zahraničí (věnované například Moldávii). Slavný je jeho snímek Václava Havla, radostně 24. listopadu 1989 objímajícího Alexandra Dubčeka. V aktuální výstavě, připravené u příležitosti autorových nedávných sedmdesátých narozenin, je však důraz kladen nikoli na lidi, nýbrž na věci.

Na banální a prosté předměty, jež vídá v Praze, jež v tom městě každého obklopují. To vlastně je úkol i úděl fotografa – nacházet detaily a souvislosti, které běžně a nespravedlivě jsou přehlíženy. Aby to nebylo tak jednoduché: snímky jsou pospojovány do dvojic, založených na vzájemné konfrontaci. Výsledkem prý je „magický surbanalismus“ aneb dobrodružství prožitku nejobyčejnější každodenní reality.

Jaroslav Kučera: Tiché dialogy
Kurátorka: Daniela Mrázková
Výstavu lze zhlédnout v Leica Gallery Prague do 2. dubna.

Jak se začíná žít v žáru lásky

Sedmnáctý rok v životě člověka z mnoha důvodů je báječný čas bezstarostného opojení světem a z mnoha důvodů to zrovna růžové období není – zvlášť pokud jste chlapec, který si začíná plně uvědomovat, že je gay a že se právě zamiloval do svého spolužáka. Je to citlivá situace; ještě ani nejbližší se nemusejí orientovat v tom, proč jste náhle vznětlivý a agresivní rváč. Dokonce ani milovaná maminka tomu nemusí rozumět, a co teprve objekt vaší lásky.

O tom všem pojednává bouřlivý snímek klasika francouzské kinematografie Andrého Téchinéa, nazvaný logicky a přiléhavě V sedmnácti. Je to bravurní film: ať už vedením mladých herců (oba hlavní protagonisté jsou ve svých úlohách mimořádní), nebo způsobem snímání intimity (která se postupně proměňuje od fyzické exprese a šikany toho druhého v křehké a nesmělé doteky, plné objevů cizího i svého těla). Toto ano.

V sedmnácti. Francie, 2016, 116 min.
Režie: André Téchiné
Scénář: André Téchiné, Céline Sciamma
Kamera: Julien Hirsch
Hudba: Alexis Rault
Hrají: Sandrine Kiberlain, Kacey Mottet Klein, Alexis Loret, Corentin Fila, Jean Corso
V kinech od 16. února.

Evropo, nezlob. Buď hodná teta

Nejen český spisovatel Marek Šindelka ve své novele Únava materiálu (viz recenze na vedlejší straně), ale ovšem i jiní současní autoři se konečně věnují úskalím evropské migrace. V divadle NoD (které od letošní sezony už nefunguje jenom jako prostor na hostování přespolních, nýbrž pod novým dramaturgickým vedením se prezentuje jako nové pražské divadlo původní, autorské, většinou dokumentární tvorby) bude v tuzemské premiéře představena hra britského dramatika Davida Greiga Evropa. Pojednává banální situaci: totiž co se stane, když na nástupišti malého nádraží v malém městě uprostřed postkomunistické evropské země se náhle ocitnou dva uprchlíci. Co jejich přítomnost udělá s místními „slušnými občany“? Prvek cizosti je využit jako zrcadlo – nahlíží, jak se proměňují vztahy místní. Ostatně co znamená místní? Kdo je kde doma? A proč? Zjevné otázky.

David Greig: Evropa
Překlad: Michal Zahálka
Režie: Viktorie Čermáková
Dramaturgie: Natálie Preslová
Hudba: Myko
Hrají: Elizaveta Maximová, Marie Štípková, Josef Horák, Hynek Chmelař, Pavel Kozohorský, Richard Němec a další.
Premiéra 22. února, nejbližší reprízy 15. a 18. března.

Kolik stresu snese lidské štěstí?

Přitažlivě nazvaná novela hvězdy německé literatury Judith Hermannové Počátek veškeré lásky zapadá do soudobé atmosféry zvýšeného strachu o vlastní bezpečí, vyvolávaného fantastickými zprávami o podivínech a vyšinutcích, již se potulují ulicemi, svedou si přes internet obstarat údaje o komkoli a pak je použít proti němu. Tento strach navíc je umocňován přesvědčením, že proti takovým lidem není obrany (rozhodně ne systémové). Tedy konkrétně: „Stella, její muž Jason a čtyřletá dcera Ava působí jako šťastná rodina. Až do okamžiku, kdy stiskne zvonek neznámý muž, Mister Pfister, stalker, který se objevuje a mizí. Zanechává vzkazy ve schránce, je stále neodbytnější, takže Stellin život a život její rodiny se mění v peklo.“ Takhle to působí jako laciný německý film – naštěstí Hermannová je schopná autorka a křehkost lidského štěstí zkoumá uvěřitelně.

Judith Hermannová: Počátek veškeré lásky. Vydalo nakladatelství Větrné mlýny roku 2016. 204 s. 359 Kč.