Před kinem, za kinem bylo tak

Finišuje výstava věnovaná historii pražských biografů od jejich počátků do nedávné minulosti, kdy jednotlivé kinosály byly vystřídány multiplexy a různorodost byla nahrazena totožností. Výstava byla vloni otevřena ke 120. výročí vzniku prvního pražského kina a lze na ní zhlédnout plány města s lokacemi biografů, dobové fotografie i programy kin. Je to ovšem rovněž výstava architektonická a urbanistická, neboť k vidění jsou taky expozice budov, často paláců vprostřed města, kde se kina nacházela. Lze tedy porovnávat řešení interiérů a výhledů na plátno. Jeden ze sálů, ve kterých je výstava rozložena, je řešen jako funkční biograf, v němž je možno sledovat krátké filmy zachycující pražské reálie před rokem 1900 anebo filmy experimentující, jejichž pojícím tématem ovšem je Praha 30. let minulého století. Samozřejmě nechybí ani promítací zázemí: kabina.

Výstavu Pražské biografy / Pomíjivé kouzlo potemnělých sálů lze zhlédnout v hlavní budově Muzea hlavního města Praha do 19. března.

Čtverce, trojúhelníky, kužely

Nebylo by fér vynechat upozornění na pokračování hororu Kruh, nazvané rovněž jednoznačně Kruhy. V názvu je cosi z nestoudnosti a nenasytnosti dneška – potřeba všecko zmnožovat, násobit, syslit. Jako by jedno neštěstí před třinácti lety nestačilo. Ostatně kdo kdysi viděl původní film, ví (dokonce i diváci, kteří smysl existence tohoto žánru chápou), že to nebyla zrovna příjemná podívaná. Pro strach naděláno u jejího sledování měly i otrlé povahy. Jenže komu není rady, tomu není… Je pravda, že sice se můžeme smát, že video už žádný z nás nevlastní a že někdejší technologie, která zprostředkovala úděs prokletí v 21. století, je trapně zastaralá, jenže nemylme se. Vývoji technologií se zjevně přizpůsobují i tajuplná monstra, a to dost pravděpodobně ke své potěše, protože svět je elektronicky propojenější než dřív. Takže i počet mrtvých může být vyšší…

Kruhy (Rings), USA, 2017. Režie: Javier Gutiérrez. Scénář: Akiva Goldsman, David Loucka, Jacob Aaron Estes. Hudba: Matthew Margeson. Hrají: Matilda Anna Ingrid Lutz, Alex Roe, Johnny Galecki, Aimee Teegarden, Bonnie Morgan a další. V kinech od 2. února.

Základy, jádra, pně a směsi

Když před šesti lety vyšla kniha Kmeny, popisující styl života různých městských subkultur (hipsterů, pankáčů, sprejerů, motorkářů, gotiků, neohippies a jiných miláčků) včetně předvedení míst, kde se tyto sdružují, a osvětlení historie vzniku vytipovaných komunit, vzbudila takový ohlas a nákupní nutkání, že její držitelé se vlastně sami stali kmenovými aspiranty případného pokračování. O čtyři léta později následoval šestnáctidílný televizní seriál veřejnoprávní televize – taky byl úspěšný, třebaže o jeho přínosu se pochybovalo víc, než jak se to fanouškům, diskutujícím a kritikům jevilo u knihy. Nyní přichází na divadelní adaptaci, a to rovnou na jedné ze scén Národního divadla Brno. Těžko říct, jak může dopadnout divadlo sestavené z výpovědí. Nadto divadlo ohlašované jako „kolektivní improvizace“. Ale právě na to bude třeba zajít se podívat.

Karel Veselý – Vladimir 518: Kmeny. Světy lidí. Režie: Braňo Holiček. Dramatizace: Braňo Holiček, Ilona Smejkalová. Dramaturgie: Ilona Smejkalová. Výprava: Nikola Tempír. Hrají: Annette Nesvadbová, Milada Vyhnálková, Magdaléna Tkačíková, Roman Blumaier a další. Premiéra 9. února v divadle Reduta, nejbližší reprízy 10., 11. a 13. února a 14. března.

Co ty, třetí, tam vzadu?

Jako patřičné vzpomenutí císaře a krále Karla IV. při loňském výročí jeho sedmistého narození lze vnímat vydání monografie o jeho synu Janovi, vévodu zhořeleckém. Na rozdíl od Václava a Zikmunda nezůstala o Janovi ve zdejším obecném povědomí žádná stopa, nějaké útržky jsou živé snad jen právě v okolí Zhořelce. Nejspíš je to dáno tím, že zemřel mlád, v pouhých pětadvaceti letech, a aktivní politice se věnoval chvíli. Přitom to byl politik schopný, velký vliv měl najmě na bratra Václava, jemuž díky své diplomacii v 90. letech 14. století pomohl zažehnat první panovnickou krizi jeho vlády. Autoři monografie proto nejen popisují vévodův život, ale snaží se rovněž rekonstruovat podobu zhořeleckého dvora a Janovy mocenské ambice. Jinak řečeno, kniha usiluje pojednat rysy zemské vlády třetí generace Lucemburků na českém trůnu a recepci vévodovy osoby.

Lenka Bobková – Tomáš Velička: Jan Zhořelecký. Třetí syn Karla IV. Vydalo nakladatelství Casablanca v roce 2016. 408 s. 399 Kč.