Mezera v zákoně o daních z příjmů pomohla šéfovi státní kasy a majiteli Agrofertu Andreji Babišovi ušetřit desítky milionů korun na daních. Jeho postupem se nyní bude zabývat policie. Prošetřit musí trestní oznámení podané zkraje nového roku. Podle dokumentu, který má deník Echo24.cz k dispozici, Babiš údajně s cílem zkrátit si daň před více jak čtyřmi lety od svého holdingu odkoupil jednokorunové dluhopisy. Podle tehdejší legislativy nemusel jako fyzická osoba výnosy z úroků danit.

Šlo o trik tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska. Babiš si dodnes z těchto dluhopisů přijde ročně na 90 milionů korun. Daňového zvýhodnění tehdy využila po vzoru státu i řada dalších firem.

„Není legální přimět svou vlastní společnost k tomu, aby vydala dluhopisy, ze kterých nemá žádný užitek jen proto, aby se majitel společnosti obohatil tím, že tyto dluhopisy nakoupí a nemusí danit příjem z těchto dluhopisů. Věřím, že důkladným prověřením a vyšetřením věci orgány činné v trestním řízení dospějí ke zcela jednoznačným zjištěním potvrzujícím, ba dokonce překračujícím uvedená tvrzení,“ píše se v dokumentu, pod kterým je podepsán muž německy znějícího jména.

Trestní oznámení pro krácení daně a porušení povinnosti při správě cizího majetku přijala policie v pondělí kolem poledne. Nyní musí prošetřit, zda skutečně došlo ke spáchání trestného činu. Jednokorunové dluhopisy představovaly unikátní nástroj daňové optimalizace a Andrej Babiš ho využil v mimořádném rozsahu, jak už dříve upozornil v komentáři ekonomický novinář Miroslav Motejlek. Klíčové slovo však mají v tomto ohledu finanční úřady, které nejspíš proti svému šéfovi nepůjdou.

Dluhopisů s nominální hodnotou jedné koruny vydal ke konci roku 2012 Agrofert tři miliardy kusů, a to s úrokem 6 procent a s platností na 10 let. Jako fyzická osoba je nakoupil nynější šéf státní kasy. Dnes vlastní přes 1,5 miliardy kusů těchto dluhopisů. Ročně mu tak vynáší okolo 90 milionů korun. Jde zřejmě o jeho největší soukromý příjem. A ačkoli sám hlásá, že daně se platit mají, on sám je z těchto výnosů neodvádí. Jen za minulý rok tak na daních ušetří 13,5 milionu korun.

Krácení daně po vzoru státu?

Holding Andreje Babiše trvá na tom, že postupoval v souladu se zákonem. „Hlavním důvodem vydání emise dluhopisů bylo zajištění zdrojů financovaní, a to v souladu s plánovanými masivními investicemi skupiny Agrofert pro případ, že by nedošlo k zajištění dlouhodobých bankovních zdrojů. Jde o naprosto běžný přístup v souladu s platnou legislativou, kdy si Agrofert pro rozvoj skupiny zajišťuje záložní zdroje. Jde o standardní zdroj financování, jaký používá celá řada tuzemských firem,“ uvedl pro deník Echo24.cz mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.

Experti na daňové právo i členové justiční komunity se však v názorech na možné zneužití daňového zvýhodnění u jednokorunových dluhopisů a případnou kriminalizaci rozcházejí. Podle Jana Rambouska z Unie daňových poplatníků se může jednat o zneužití práva, které sice není ukotveno v zákoně, ale je podloženo rozsudky soudů. Rozhodující pro posouzení může podle unie v tomto ohledu být například to, zda existovali vlastníci, kteří drželi jenom jeden korunový dluhopis, a byla tedy „objektivní potřeba“ vydání právě korunových dluhopisů, nebo zda jedna osoba vlastnila celou emisi. Dále by se mělo také zohlednit to, zda firma externí financování skutečně potřebovala.

„Podle definice se využije mezery v zákoně způsobem, který zákonodárce nepředvídal. V tomto případě mohlo dojít k využití zdánlivě legální cesty za účelem krácení daně, za což by při milionových částkách mohly hrozit až nejvyšší trestní sazby. Tento postup sice použil Miroslav Kalousek coby představitel státu, ministerstvo financí to však odůvodnilo tím, že se jednalo o reinvestiční dluhopisy. Pro vydání korunových dluhopisů státem tak mohl existovat jiný racionální důvod, který by zneužití práva vylučoval,“ popsal Rambousek.

Postup šéfa Agrofertu kritizoval na prosincové schůzi sněmovny také koaliční poslanec Antonín Seďa z ČSSD, podle kterého by měl Babiš jít lidem příkladem. „Nedávno jste se vyjádřil, že z důvodu zabránění vývozu kapitálu do zahraničí zrušíte zdanění dividend. Sám přitom coby podnikatel jste využil díry v zákoně, abyste nemusel odvádět daň do státní pokladny, které dnes šéfujete. Ano, nebylo to protizákonné, ale rozhodně to nebylo solidární a morální,“ prohlásil poslanec.

Kalouskův daňový trik

Boom jednokorunových dluhopisů odstartovalo na podzim 2011 ministerstvo financí v čele Miroslavem Kalouskem. Využilo skuliny v zákoně a vydalo tehdy státní spořící dluhopisy za dvacet miliard korun s nominální hodnotou jedné koruny. Chtělo je tím zatraktivnit pro občany, kteří by podle tehdejších pravidel neplatili daň z úroků. To umožnilo zaokrouhlování daně z příjmu fyzických osob na celé koruny dolů, tedy na nulu. Srážková daň jinak činí 15 procent.

Za krácení daně přitom hrozí až deset let za mřížemi. Netýká se to zdaleka jen holdingu šéfa státní kasy. Po Kalouskovi tento trik začaly kvůli daňovému zvýhodnění využívat i mnohé firmy, které se dosud obávaly reakce finančních úřadů. Měsíc po resortu financí vydala jednokorunové dluhopisy za asi 10 miliard korun UniCredit Bank, inspiroval se také státní podnik ČD Cargo nebo ČSOB. Na popularitě neztratily ani následující rok, kdy se zapojila třeba skupina CPI podnikatele Radovana Vítka či právě zmiňovaný Agrofert Andreje Babiše.

Státní kasa tak přišla o miliony korun. Ministerstvo na to nakonec zareagovalo novelizací zákona o daních z příjmů, podle které výnosy z jednokorunových dluhopisů měly podléhat zdanění i v případě fyzických osob. Podle úpravy se tak nyní základ daně ani daň připadající na dluhopis nezaokrouhluje. Na celé koruny směrem dolů se zaokrouhlí až celková částka daně ze všech vlastněných dluhopisů. Změny se však dotkly pouze nově vydaných dluhopisů.