Z výsledků státního rozpočtu za rok 2014 se nedají dělat žádné politické závěry, protože je fakticky ničí. Připravila ho Rusnokova vláda bez důvěry. V lednu nastupující Sobotkův kabinet už s ním neměl příležitost nic moc udělat. Naplnění ambiciózních hesel o lepším výběru daní jistě nikdo soudný nečekal v řádu měsíců. Stejně tak se nedalo moc peněz rychle rozházet na vyšších sociálních dávkách apod. Za pár měsíců se nedají rozjet ani ambiciózní investiční plány.

Dalo se snad něco víc utratit nebo ušetřit na provozních výdajích. Udělat pár tahů kreativního účetnictví a započítat nějaké mimořádné příjmy, pohrát si s rezervami. Možná získat víc peněz z evropských fondů. Přes ten rok docela výrazně ožila ekonomika a lidé začali docela utrácet (tržby obchodníků rostou o 7,5 %): Takže naplánovaný rozpočet byl nereálný. Stál na předpokladu, že ekonomika poroste o 1,7 %. Zatím jsou zveřejněna čísla za tři čtvrtiny roku, stoupla o 2,4 %.

Sobotkův kabinet k výsledkům hospodaření přispěl minimálně. Jeho výkonnost je fér hodnotit podle jeho rozpočtu na rok 2015. Jenže premiér i ministr financí se kasají. Mají přece schodek o 34 miliard nižší, než se plánovalo. Když už se ale k rozpočtu, za nějž nejsou úplně zodpovědní, hlásí, je dobré na rovinu říct, že první Sobotkův rozpočet je horší než poslední Nečasův rozpočet na rok 2013.

Každý ví, co je to optický klam. Když si průměrně atraktivní člověk stoupne vedle nepříliš pohledného, působí přitažlivě. Když stojí vedle krasavce, budete ho hodnotit jinak. Ve srovnání se Švýcarskem jsme chudá zaostalá země. Ve srovnání s Bulharskem bohatý, sofistikovaný stát. Záleží, s čím se chceme měřit.

O státním rozpočtu 2014 se dá říct, že má lepší výsledek, než Rusnokův ministr financí Jan Fischer naplánoval. Schodek je skutečně nižší o 34 miliard. Tady pozitivita končí. Vycházíme čistě z na internetu veřejně dostupných dat ministerstva financí. Fér je srovnávat rozpočty z let 2014 a 2013. Vybíráme jen nejdůležitější položky, ale trend je vidět v podstatě ve všech ostatních.

V roce 2013 byla ekonomika v recesi a za celý rok se propadla o 0,7 %. Rozpočet skončil se schodkem 81,26 miliardy. Loni při předpokládaném růstu 2,4 % je schodek 77,78 miliardy. Jedno procento růstu HDP vylepšuje na vyšších příjmech (vyšší výběr daní) i nižších výdajích (nižší podpory v nezaměstnanosti a sociální dávky) hospodaření zhruba o 13 miliard. Tento výpočet není náhodný. Celkové HDP země je kolem 4 bilionů. Přes státní rozpočet se přerozděluje 1,2 bilionu, necelá třetina. Jen ekonomický růst tedy přinesl oproti předchozímu roku 40,3 miliardy navíc. Schodek je ale nižší jen o 3,48 miliardy. Troufne si někdo říct, že je to zlepšení hospodaření státu?

Pak tu máme oblíbenou kapitolu lepšího výběru daní, obzvláště DPH. V roce 2013 se vybralo 219 miliard, loni 230 miliard. To je růst o 4,7 %. Spotřeba, z níž se tato daň platí, ale rostla o více než šest procent (pokud se tedy v posledních dvou měsících dramaticky nezhoršila, poslední zveřejněná data jsou za říjen, kdy rostla o 7,5 %). Výběr DPH se tedy logicky nezlepšil, ale zhoršil.

Mnohem rychleji naopak rostou jiné příjmy než z daní, o 7,4 %. Sem patří dotace z EU, mimořádné příjmy a přesuny mezi fondy mimo rozpočet. Tady se příjmy státu zvýšily o 12,6 miliardy. Ze 169 miliard v roce 2013 na 183 miliard o rok později. „Což ovlivnil nejvíce únorový mimořádný příjem kapitoly ČTÚ z aukce kmitočtů pro rychlé mobilní sítě LTE ve výši 8,5 mld. Kč. Příjmy z EU dosáhly 121,6 miliardy, a byly tak meziročně vyšší o 6,6 miliardy. Příjmy z kreditních úroků operací řízení státního dluhu a likvidity státní pokladny realizované v kapitole státní dluh dosáhly 7,4 miliardy korun,“ píše ministerstvo financí. Tady je někde nejspíš to Babišovo „řízení likvidity“. Pro ČT ministr financí řekl: „Také jsme lépe organizovali cash flow státu, na tom jsme vydělali dost peněz.“

Pak jsou tady investice. Skrývají se v kapitole kapitálové výdaje. Na první pohled to vypadá dobře. Růst ze 102 miliard v roce 2013 na 112 miliard loni. Když se ale ponoříte hlouběji, zjistíte, že jediné, co vzrostlo, jsou investiční přesuny peněz firmám (z 20 na 27 miliard), vzestup o 34 %. A pak dotace krajům, městům a obcím z 29 na 35 miliard (růst o 19 %). Všechny ostatní, tedy skutečně státní investice, na nule nebo v minusu. Tedy horší než v roce 2013.

Za pozornost stojí i sociální dávky. Podpory v nezaměstnanosti sice klesly, státní sociální podpora (nárokové dávky jako rodičovský, příspěvek či porodné) zůstaly na 37 miliardách. Ostatní sociální dávky, které úředníci můžou benevolentněji přiznávat, se naopak zvýšily z 59 na 63 miliard. Ve chvíli, kdy přibylo pracovních míst a ubylo nezaměstnaných.

Tomuto těžko někdo řekne zlepšení stavu veřejných financí. Proto překvapí, že se k němu Babiš tak hrdě hlásí. Asi je přesvědčen, že pod efektními hesly „prostě to zařídíme“ projde úplně všechno.