Bylo jasné, že šéf hnutí ANO Andrej Babiš žádost o vydání policii k trestnímu stíhání okamžitě přeonačí na spiknutí starých struktur proti němu. Ale přeci jen bylo překvapivé, kdo včera k Babišovu narativu tak rychle přispěl. Všimněme si, že k věcné podstatě případu Čapí hnízdo se ani Babiš, ani další lidé z ANO nevyjadřují. Jeho první místopředseda a spolupoptávaný Jaroslav Faltýnek měl dokonce tu drzost Čapí hnízdo na jaře, když vrcholily Babišovy potíže nastartované kauzou dluhopisy, označovat za „pseudokauzu“. Totéž včera Babiš. Žádná pseudokauza to samozřejmě není. Příběh je jednoduchý a notoricky známý: Babiš si přes všechny řeči o tom, jak je bohatý a nemá potřebu krást, neodpustil inkasovat na stavbu víkendového letoviska 50 milionů korun evropských dotací, na něž jako superbohatý podnikatel neměl žádný nárok. Proto byla jedna firmička z Agrofertu přejmenována a převedena na anonymní akcie, aby se po vyčerpání dotací i s Čapím hnízdem vrátila do Agrofertu. 

O tak nehajitelné věcné podstatě Babiš sám od sebe nikdy mluvit nebude. Jedinou jeho únikovou strategií pak pro něj místo zpochybnění popisu toho, co se stalo, zůstává zpochybnění těch, kdo ho za to chtějí potrestat. Začal včera útokem na příslušného detektiva Pavla Nevtípila, který prý v jiné kauze (podle Babiše účelově) stíhal důležitého svědka vůči tunelářům z firmy Oleo Chemical. Tím byl dán rámec: kmotři, co jdou po mně, používají své lidi u policie. 

Druhý tah štětcem přes včera narýsovaný obrázek vzešel od vrchní státní zástupkyně v Praze Lenky Bradáčové.

Ta se ohradila proti článku Echa, že ona sama na práci policistů dala svou pečeť kvality. Nikoliv, zdůrazňuje Bradáčová, moje VSZ nebylo o akci policie (proti Babišovi) vůbec informováno, dokonce ani nemohlo. To je formálně vzato pravda, měli jsme asi napsat, že policie konala pod dozorem Městského státního zastupitelství v Praze, které, jak známo, spadá pod VSZ (a nechce se věřit, že by se o tak brizantním tahu Bradáčová nedozvěděla, notabene když před měsícem sama vyšetřování kauzy inspektovala.) Ale ouha, podle zákona padajícího horkého bramboru se od žádosti policie do sněmovny distancovala celá soustava ústy mluvčího Unie státních zástupců Jana Laty (spojenec Bradáčové) a posléze ústy mluvčí nešťastného MSZ v Praze. A tady už ta kaskáda distancování se začala být příliš horlivá.

Dozorující státní zástupce v Praze Jaroslav Šaroch se podle mluvčí MSZ od detektiva dozvěděl o akci teprve ve chvíli, kdy ji detektiv zahajoval. Policie se ohradila: trvá na tom, že detektiv státního zástupce informoval ještě před odesláním dopisu sněmovně. Schůzky byly dvě, až ta druhá, na kterou by asi bylo možné použít průběhový čas, ve čtvrtek. To byl zřejmě moment, kdy byla odeslána žádost o vydání Babiše s Faltýnkem, která vzápětí dorazila do sněmovny. Klíčovou informaci o rozhodnutí obvinit policista státnímu zástupci řekl už v pondělí. Státní zástupce evidentně souhlasil, buď přímo, nebo implicitně, má totiž ze zásady po celou dobu od zahájení věci možnost policistovi dávat závazné pokyny. Městskému státnímu zastupitelství nezbylo než verzi police potvrdit. (Policie by při rekonstrukci dění byla na pevnější půdě než státní zastupitelství, vede si totiž tzv. elektronické trestní řízení a v něm záznamy o všech úkonech.)

Takže věcně vzato, celý ten podivuhodný den skončil návratem do výchozího bodu. Zůstává mediální šum, přesně takový, jaký Babiš v tu chvíli potřeboval – a signál ze soustavy Lenkou Bradáčovou počínaje a nižšími články konče, že oni nic, oni státní zástupci. Kdopak si asi toho jejich distancu má všimnout? Odborná veřejnost, nebo presumptivní premiér? 

Každopádně si nepamatuji, že by státní zástupci vyšetřovaného hodnostáře skrze média, v této souvislosti se možná spíš hodí napsat skrze sdělovací prostředky, poprosili, aby jim případné potíže neměl za zlé.