Křetínský versus zelení 2:0

  - Foto: EPH
Křetínský versus zelení 2:0

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Miliardář Daniel Křetínský staví svůj Energetický a průmyslový holding na vizi, že zelená doktrína obnovitelných zdrojů dřív nebo později narazí na svůj limit. A staré klasické zdroje včetně dolů a uhelných elektráren, které dnes po celé Evropě levně nakupuje (přesnější by bylo říct sbírá, protože je od západních energetik dostává skoro zadarmo), znovu stoupnou na ceně. Hodnocení, jestli vsadil dobře, je předčasné.

Zatím mu ale události hrají do karet. Když před třemi měsíci zvítězil ve výběrovém řízení na východoněmecké hnědouhelné doly a elektrárny, které prodávala švédská státní firma Vattenfall, nejspíš netušil, že se stane klíčovou postavou švédské vládní krize. Tamní zelení, kteří sedí ve vládě spolu se socialisty, se proti prodeji ostře postavili. Dokonce ústupem od něj podmiňovali setrvání ve vládě. Tlačili myšlenku, že uhlí musí zůstat v zemi. Vattenfall měl podle jejich představ německé doly a elektrárny prostě odepsat. Tím, že je odstaví a nedovolí nikomu jinému provozovat, přispěje k útlumu uhelné energetiky, proti níž zelení vystupují. Poslanci švédského parlamentu museli v květnu po hlasitých protestech aktivistů přerušit debatu o prodeji německých dolů. Jeden z demonstrantů se tehdy pokusil politiky polít kečupem. Parlament nakonec prodej podpořil. Aktivisté zasáhli ve chvíli, kdy se ve Švédsku konal klíčový sjezd zelených, na němž se rozhodovalo o setrvání ve vládě i o německých dolech.

Švédští zelení se dostávali do extrémů nejen v energetice. Jejich členové vlády neváhali přirovnávat migrační krizi k holocaustu. Nakonec si na sjezdu zvolili nové, méně militantní vedení, a pád levicové vlády tím byl odvrácen. Začátkem července švédský kabinet schválil Vattenfallu, že může své německé doly a elektrárny Danielu Křetínskému prodat. „Schválili jsme dnes dohodu. Má strategický význam pro společnost a je nejlepší finanční variantou,“ řekl ministr pro podnikání a inovace Mikael Damberg. Dodal, že prodej je výhodnější než ponechání si aktivit a pokračování v jejich provozu. Po jeho boku stála při oznámení vládního rozhodnutí nová zelená vicepremiérka Isabella Lövinová. „Zamezit dohodě by odporovalo obchodním principům a vůli parlamentu,“ vysvětlila, proč zelení nakonec ustoupili.

Protesty zelených aktivistů se neomezovaly jen na Švédsko a Německo. Měly i svou českou linii. „Apelujeme na švédskou vládu, aby doly a elektrárny Vattenfallu takové společnosti neprodávala. Lužické uhlí by mělo zůstat v zemi a domovy místních lidí ohrožené těžbou by měly zůstat zachovány,“ vysvětlil těsně před rozhodnutím švédské vlády při červnové akci v Praze zástupce aktivistů Josef Patočka. Mimochodem syn aktivisty Jakuba Patočky, šéfredaktora Deníku Referendum.

Křetínský se přímo zavázal, že těžbu uhlí v Sasku a Braniborsku, kde pracuje v jeho nově získaných dolech a elektrárnách přes osm tisíc lidí, udrží přinejmenším do roku 2020 a nebude propouštět.

Pár dní nato se vyhlídky Daniela Křetínského opět zlepšily. Německý Spolkový sněm schválil hlasy vládnoucích křesťanských i sociálních demokratů omezení podpory zelené energie. Hlavním motivem je snížit růst cen elektřiny, jež musejí kvůli obnovitelným zdrojům platit domácnosti. V Německu na rozdíl od nás přirážku za obnovitelné zdroje neplatí firmy. Každá rodina dnes odvádí za kilowatthodinu elektřiny zelený příspěvek 6,35 centu (1,71 koruny). Od roku 2010 se zelená dotace vyšplhala na víc než trojnásobek z 2,05 centu (55 haléřů).

Zákon, proti němuž hlasovali němečtí Zelení a Levice, by měl zároveň zmírnit tlak na přenosovou soustavu. Velké výkyvy kvůli větrníkům a solárům ohrožují blackoutem nejen Němce, ale i jejich sousedy včetně nás. Proto už pro nové elektrárny nebudou vypisovány garantované výkupní ceny elektřiny na dvacet let, ale přejde se na systém tržních aukcí. Kdo bude po státu požadovat nejmenší podporu na provoz svého zařízení, ten dostane povolení k jeho uvedení do provozu. Úřady nově stanoví roční limity pro instalovaný výkon nových větrných elektráren na pevnině i na moři a také na solární elektrárny a zařízení na biomasu. Zvláštní omezení bude platit pro severní Německo, kde rostou větrné elektrárny nejrychleji. Kvůli nedostatečné infrastruktuře ale vznikají problémy při přenosu elektřiny z těchto zdrojů do míst s největší spotřebou na jihu Německa, což vedlo v minulosti i k přetěžování přenosových soustav okolních zemí včetně Česka.

Přes velkou reklamu zatím podle oficiálních statistik Eurostatu dosahuje podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě pouze 13 procent. Stejně jako u nás. Jádro už si Němci zakázali. Takže je zřejmé, že uhlí, na něž Křetínský vsadil, tam má ještě dlouhou budoucnost.