Firma patřící zeti amerického prezidenta a jeho poradci Jaredu Kushnerovi získala jen měsíc před volbami půjčku od Deutsche Bank ve výši 285 milionů dolarů. Načasování finanční operace budí pozornost zejména proto, že jen o několik týdnů později mělo být rozhodnuto o trestu pro banku hned v několika podezřelých kauzách. Informuje o tom The Washington Post. 

Loňský podzim znamenal pro představitele Deutsche Bank kritické období. Vlna kritiky se na tuto instituci snesla poté, co vyšly najevo podezřelé obchody s hypotečními cennými papíry z období před finanční krizí z let 2007 až 2009. Situaci navíc ještě zhoršilo zjištění, že se banka zapojila do praní špinavých peněz z Ruska. Někteří z vysokých manažerů firmy se navíc dopouštěli porušování pravidel při finančních transakcích. Kvůli těmto kauzám čelila banka nejen trestnímu stíhání, ale i poklesu důvěry investorů a tedy i ztráty tržní kapitalizace. 

Jen měsíc před volbami amerického prezidenta se přitom banka pustila do jiné riskantní finanční operace. Realitní firmě zetě tehdejšího kandidáta na prezidenta Donalda Trumpa Jaredu Kushnerovi tehdy schválila půjčku ve výši 285 milionů dolarů. Finanční instituce se k tomu odhodlala i přesto, že jiné banky s poskytnutím půjčky podle The Washington Post váhaly. Kushnerovy pak tyto peníze pomohly k refinancování jeho investičních aktivit kolem budovy nedaleko Times Square na Manhattanu. 

Sázka na investiční schopnosti manžela Trumpovy dcery Ivanky se ale Němcům zřejmě vyplatila. Krátce poté, co byl v listopadových volbách Donald Trump zvolen americkým prezidentem, byl totiž příjemce půjčky a jeho zeť v jedné osobě jmenován jedním z hlavních poradců v Bílém domě. Už v prosinci loňského roku pak započalo vyjednávání o výši pokuty za nekalé kauzy z minulosti. Pro banku, u které mnozí analytici hovořili i o riziku bankrotu, nakonec dopadlo vše relativně dobře. Za manipulace s hypotečními cennými papíry nakonec obdržela pokutu 7,2 miliardy dolarů, za praní špinavých peněz pak 630 milionů. 

Ovlivnily volby ruské peníze?

Právě kauza kolem podezřelých převodů peněz z Ruska a půjčka pro realitní holding Jareda Kuschnera však nyní staví celou Trumpovu administrativu do podezřelého světla. V prosinci totiž kromě jednání o trestu pro Deutsche Bank proběhlo i několik soukromých schůzek mezi Kushnerem a ruským velvyslancem v USA Sergejem Kisljakem. Zároveň s tím se Trumpův zeť sešel i s ruským bankéřem Sergejem Gorkovem, vedoucím pracovníkem státní banky Vnesheconombank, která měla byla do praní peněz rovněž zapojená. 

Právě tyto schůzky pak vedou nejen americké novináře ale i členy Sněmovní komise pro finanční služby z řad Demokratické strany k podezření, že se ruské peníze mohly projevit v prezidentské kampani Donalda Trumpa a výrazně mu napomoci k zisku místa v Bílém domě. Mimořádnou pozornost podle svého usnesení chtějí věnovat „podezřelým vazbám blízkého okruhu prezidenta Trumpa a ruské vlády“. 

Samotní představitelé Deutsche Bank nechtějí prozatím celou věc nijak komentovat a odvolávají se na americké zákony umožňující mlčenlivost. Stejného práva pak využil i Jared Kushner. Možným ovlivňováním amerických voleb ze strany Ruska se však nyní bude na pokyn amerického ministerstva spravedlnosti zabývat bývalý ředitel FBI Robert Mueller. Americký prezident Donald Trump se v této souvislosti nechal slyšet, že k ničemu podobnému nedocházelo, a komise by tedy měla své vyšetřování bez problémů uzavřít ve velmi krátké době.