stykový zákon

Sněmovna po 25 letech schválila zákon o vztazích se Senátem

stykový zákon
Sněmovna po 25 letech schválila zákon o vztazích se Senátem

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Sněmovna a Senát by si mohly vzájemně upravovat změny ústavních a volebních zákonů kvůli dosažení shody na jejich podobě. Nově by tak už nemělo platit, že by poslanci museli schválit senátní úpravy těchto norem, pokud by chtěli dosáhnout jejich přijetí. Novinku má zavést senátní návrh takzvaného stykového zákona, který v pátek schválila Sněmovna.

Pokud horní komora svůj souhlas s předlohou potvrdí, Parlament tak po čtvrtstoletí naplní ústavu, v níž je existence stykového zákona zakotvena. Předsedkyně senátní ústavní komise Eliška Wagnerová (za Zelené) označila rozhodnutí Sněmovny s normou za historický okamžik vzhledem k tomu, že dosavadní pokusy o přijetí zákona o vztazích obou komor byly neúspěšné.

Poslanci na doporučení svého ústavně právního výboru některé části senátní předlohy odmítli. Předsedové Sněmovny a Senátu tak například nedostanou ze zákona pravomoc jednat za své parlamentní komory při řízení o ústavních stížnostech. Poslanci se postavili také proti tomu, aby zákon detailněji řešil podepisování přijímaných norem prezidentem a premiérem. Wagnerová s tím vyslovila „zdrženlivý souhlas“ ve shodě s předsedou Senátu Milanem Štěchem (ČSSD).

Ilustrační foto: Jan Zatorsky

Nejvýznamnější změnou je úprava projednávání ústavních a volebních zákonů takzvaným systémem „člunek“. Má umožnit, aby Sněmovna a Senát podobu těchto norem navzájem dolaďovaly a dosáhly tak ústavou předepsané shody nad jejich obsahem. Nyní platí stejně jako u jiných zákonů, že pokud Senát neschválí sněmovní verzi a předloží vlastní úpravy, Sněmovna nemá jinou možnost než je akceptovat. V opačném případě změna ústavy či volebních pravidel není přijata. Nově by poslanci mohli senátní úpravy ještě měnit a znovu je předložit senátorům ke schválení.

Předloha počítá také s možností vzniku společných pracovních skupin obou komor parlamentu kvůli projednávání evropských předpisů. Jejich členy by mohli být i zástupci odborné veřejnosti. Norma rovněž upravuje výběr zástupců Parlamentu v meziparlamentních institucích a stanoví obecná pravidla pro společnou schůzi poslanců a senátorů při skládání slibu prezidenta republiky.

,