Soud o minulosti Andreje Babiše nekončí. ‚Estébák svého agenta nezradí‘

Soud o minulosti Andreje Babiše nekončí. ‚Estébák svého agenta nezradí‘

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Soud o minulosti Andreje Babiše nekončí. Slovenský Ústav paměti národa chce po prohraném sporu zvrátit pravomocný verdikt, že český ministr financí je evidován ve svazcích StB neoprávněně. Ústav podal dovolání ke slovenskému Nejvyššímu soudu. Lídr ANO trvá na tom, že s tajnou policií nikdy vědomě nespolupracoval.

Předchozí dva soudy postavily své osvobozující verdikty na svědectví bývalých členů StB Júliuse Šumana a Andreje Kuľhy. První popřel informaci z archivních dokumentů, podle níž měl získat Babiše v roce 1982 ke spolupráci coby agenta. Ve své výpovědi Šuman prohlásil, že si záznam o dotyčné schůzce vymyslel na pokyn tehdejšího nadřízeného.

Druhý svědek tvrdil, že záznamy se v komunistické tajné službě běžně falšovaly. Obžaloba a někteří historici tehdy protestovali, že soud nadřazuje nedůvěryhodná svědectví členů StB nad platnost dobových úředních dokumentů, které StB neměla důvod jakkoli falšovat. Neuspěli.

Bratislavský Ústav paměti národa (ÚPN), který pečuje o dokumenty StB, teď ale přišel s dalším protiargumentem. Snaží se spor obnovit s námitkou, že někdejší důstojníci tajné služby, kteří měli na starosti spolupráci s Andrejem Babišem, nemohli vypovídat, protože nebyli zbaveni mlčenlivosti.

Na jednání a rozhodnutí Nejvyššího slovenského soudu si budeme muset počkat. O tom, zda bylo možné spolupracovat s StB nevědomě, jak tvrdí Andrej Babiš, nebo jaké zásady mlčenlivosti mezi členy StB a jejich agenty platí, však existují svědectví jiných dvou důstojníků StB Jaroslava Lamra a Jaromíra Ulče. První z nich ve videu pořízeném pro sbírku Paměti národa neziskové společnosti Post Bellum tvrdí, že nebylo možné s StB spolupracovat nevědomě.

„Každý, kdo je v seznamu StB, agentem byl a věděl o tom,“ tvrdí Jaroslav Lamr. „Neexistuje výjimka. Každý, kdo je v seznamu, věděl, že jedná s StB a co po něm chceme.“ Dodává ovšem, že je nutné pak posuzovat každý případ individuálně a zkoumat, co spoluprací způsobil a z jakých pohnutek to dělal.

Zároveň popírá možnost, že by StB vyráběla falsa svazků nebo záznamy o schůzkách s agenty falšovala.

Důstojník StB Jaromír Ulč pak doplňuje jeho svědectví tvrzením, že mezi členy StB platí dohoda, že nebudou svědčit proti sobě ani svým agentům: „Přece ty lidi nepředhodíme někomu jinému,“ zdůvodňuje.

 

 

Jejich výpovědi samozřejmě nemůžou sloužit v případu Andreje Babiše jako důkaz, nicméně poskytují vhled do způsobu práce StB a zásad konspirace, které se týkaly nejen členů, ale i spolupracovníků této organizace.

Jaroslav Lamr a Jaromír Ulč vyprávěli své vzpomínky dokumentaristům neziskové organizace Post Bellum. Tato společnost už zdokumentovala více než tři tisíce svědectví lidí, kteří zažili nacistickou i komunistickou totalitu, a ukládá je ve veřejně přístupné sbírce Paměť národa. Pomoci zachovat autentické vzpomínky pamětníků může každý, kdo vstoupí do Klubu přátel Paměti národa a podle svých možností podpoří natáčení dalších osudů.

Ondřej Nezbeda

15. října 2016