Ředitelka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková má zřejmě ráda boj na více frontách. Kromě toho, že je obžalovaná u soudu za to, že její úřad zastavil řízení o odebrání licence dvěma fotovoltaickým elektrárnám Saša Sun a Zdeněk Sun na Chomutovsku (patří synům podnikatele Zdeňka Zemka), napadla minulý týden ministerstvo průmyslu. Jádrem sporu je chystaná novela zákona o obnovitelných zdrojích, podle ředitelky ERÚ tu ministerstvo na poslední chvíli vyšlo vstříc plynařským firmám. Pokud úprava projde, platit prý budou normální občané. A aby té bojové atmosféry na ERÚ nebylo málo, toto pondělí odhalila pracovnice ostravské pobočky na úřadu odposlouchávací štěnici.

Proč jste vytáhla do války proti ministerstvu průmyslu?

Začalo to tím, že nás legislativní rada vlády zkraje roku zbavila spolugestorství u energetického zákona a zákona o podpoře obnovitelných zdrojů. Když jste spolugestor, znamená to, že zákon se předkládá do meziresortního řízení, až když je určitá shoda mezi ministerstvem a vámi.

To, že jste nemohli být spolugestorem, je nezvyklé?

Velmi nezvyklé. Takže to bylo první překvapení, ovšem ne zas takové, abychom se z toho zbourali. Náš právní tým s ministerstvem i přesto velmi úzce spolupracoval. Až najednou, pár dní před odesláním zákona do meziresortního řízení, tam ministerstvo dodalo novinky s námi nekonzultované. Ty věci zásadním způsobem měnily způsob regulace v plynárenství a elektroenergetice.

V čem spočívá ta zásadní změna?

Paragraf 19a o tom, jak má vypadat regulační vyhláška. Ten paragraf postavil regulaci úplně na jiný základ, protože na první místo dal finanční stabilitu regulovaných subjektů. To jde na úkor spotřebitelů.

Co se může konkrétně stát?

Víte, že u přirozených monopolů, jako je distribuce plynu a elektřiny, my stanovujeme cenu. K tomu pak část ceny jde na přenos a přepravu plynu určeného pro českého zákazníka, takže alokačním klíčem se část nákladů dává do ceny za distribuční poplatky pro konečného spotřebitele. A pokud já mám zajistit na prvním místě finanční stabilitu velkých společností, může to vypadat takto: společnost nám řekne, že si musí vydělat tolik a tolik peněz, aby byla stabilní, čímž se navýší cena pro spotřebitele. Například Net4Gas loni od RWE koupili noví investoři, zaplatili asi za firmu pěkný balík peněz. Banky teď Net4Gas třeba nebudou chtít dát další úvěr na provoz. Podle návrhu ministerstva my bychom v té chvíli byli povinni zajistit finanční stabilitu firmy. Totéž může nastat, když společnost učiní špatné manažerské rozhodnutí a pak přijde za regulátorem, že je v problémech a ať jí pomůžeme.

Dělo se to dosud, že by firmy za regulátorem chodily a plakaly, jak potřebují pomoci?

Za mého vedení si netroufly. Že se to dřív bez opory v zákoně dělo, k tomu jsme důkazy našli. Některým společnostem se vyplatily zálohy až do půl miliardy korun. I společnost Net4Gas požadovala v roce 2011, když jsem nastoupila, takové zálohy. Tak já jsem po nich chtěla podklady, které jsme vyhodnotili, a nakonec dostali o hodně míň, než měli domluveno s předchozím vedením úřadu.

Myslíte si, že tyto velké společnosti mají vliv na novelu zákona?

Určitě. Jak by na to přišel nějaký úředník na ministerstvu, že nastaví regulaci tímto způsobem? To někdo musel chtít. A silně pochybuju, že to chtěli spotřebitelé.

To, co říkáte, je docela silná káva. Naznačujete, že velké společnosti korumpují určitá patra na ministerstvu.

Je všeobecně známo, že společnosti běhaly po politicích a snažily se je ovlivnit. Informovaly je ne zcela korektním způsobem. Dokonce měsíc dva zpátky zastrašovaly, jak jsem viděla z některých materiálů, až nejužší okolí předsedy vlády. Že se nebude moci investovat a že za to může regulátor. Jsou to metody, které by si v jiných zemích nedovolili.

Kdy se ten sporný paragraf 19 do novely dostal?

Zhruba čtrnáct dní předtím, než to předkládali do meziresortního řízení. A chtěli po nás, ať se k těm novým věcem vyjádříme do týdne. Což pořádně nešlo, my si nejdřív musíme zpracovat analýzu.

Myslíte, že bod 19a se do novely dostal s vědomím ministra?

Domnívám se, ale dokázat to neumím, že to bylo bez vědomí pana ministra, že asi nesleduje práci svých podřízených do každého detailu. Myslím, že to hoši udělali, jak jsou zvyklí, tedy se svými přáteli z regulovaných subjektů, a mysleli si, že než se regulátor vzpamatuje, bude tu nový zákon a regulace fakticky ustane.

Pokud by to bylo bez vědomí ministra, tak je snadná odpomoc. Můžete se s ním domluvit a paragraf změnit.

Uvidíme. On mi volal, proč jsem nevystoupila o týden později. To jsem nepochopila, proč ten týden měl hrát takovou roli.

Proč zrovna vy máte takové problémy už od chvíle, kdy jste do ERÚ nastoupila?

Kdybych neregulovala, kdybych nesáhla na obnovitelné zdroje, kdybych nevyčíslila, že nás ta podpora vyjde na bilion korun – což jsem udělala, abychom další podporu zastavili –, kdybych nepopsala záhadu mizení desítek miliard, které za fotovoltaiku odtékaly do zahraničí na neznámé firmy, neznámé účty, kdybych nezarazila podporu biometanu, což v té přichystané podobě byla fotovoltaika přes kopírák, prostě kdybych nedělala nic… Ale to by mě zase mohli zavřít za nečinnost. Kdybych věděla, co to jsou za prasárny tady, tak bych do toho v životě nešla.

Troufla byste si vyčíslit, o kolik by na tom spotřebitelé byli hůř, kdybyste nic nedělala?

No tak poprvé v historii ERÚ se snížily regulované ceny. Za deset let, co regulátor existuje, šly ceny pořád nahoru. Samozřejmě že na to má vliv i pokles silové ceny elektřiny, ale my jsme v tom sehráli významnou roli. I když jsem slyšela, co že pořád otravuju se snižováním ceny, kdo to po mně chce. Tak drze odpovídám, že chráním ty chudáky rodiny s děckama, pro které hraje pětistovka ohromnou roli, je rozdíl, jestli ji zaplatí firmám, nebo děcku na kroužek. Můžu vám říct, že když jsem sem nastupovala, brala jsem to za obrovskou čest. Brala jsem to jako možnost udělat velký kus práce, který chce nejen společnost, ale celá vláda. Že je zájem politických struktur na tom, aby začaly fungovat jednotlivé úřady, aby tu začala fungovat ministerstva. Dnes si nejsem jista, jestli ten zájem skutečně ze všech stran je. Ale já se za žádnou cenu nevzdám, a když už tu jsem, dotáhnu to do konce úplně se vším. Včetně regulace cen plynu a elektřiny. Já ty vyhlášky ještě vydám. Všechny.

Je v tomto ohledu dnešní vláda horší než vláda, za níž jste nastupovala do ERÚ?

To posoudit nedokážu, ale udivuje mě ta změna v paragrafu zákona. Já fakt nevím, z jakého důvodu oni chtějí omezit moc regulátora a dát ji regulovaným subjektům. Já nevím, jestli je zájem, abychom zůstávali mezi třemi zeměmi s nejdražší energií v Evropě v přepočtu na kupní sílu, což je Slovensko, Maďarsko a my.

Kde hledáte politickou podporu? Máte ji u prezidenta Zemana?

Ano. Věřím, že ji stále mám.

Je to pro vás hodně důležité?

No jistě – prezident šéfa ERÚ jmenuje a odvolává. Takže jeho podpora je pro mě ústřední. Ale taky bych přivítala, kdybych měla podporu celé vlády a parlamentu.

Prý vás drží i ministr financí Andrej Babiš...

To nechci hodnotit. Já jsem s ním samozřejmě jednala, ale nebudu hodnotit postoj jednotlivých ministrů – stejně jako nehodnotím samotného ministra Mládka. Chápu, že vláda musí vystupovat jednotně.

Kdo myslíte, že vám nasadil do pobočky ERÚ v Ostravě tu štěnici, co se našla v pondělí?

To nevím, to bude muset zjistit policie, pokud to bude chtít zjistit.

Máte proti odposlechům zkontrolované prostory tady v Praze?

Ne. Mně to naposledy dělali, když jsem měla ochranku, to mi pravidelně kontrolovali pracoviště. Měla být i kontrola v Ostravě, ale ta už se neuskutečnila, protože týden předtím mi končila ochrana. Já jsem k té štěnici předala zprávu policii, kde je to popsané, ale podívejte... To už je šílené přece. Jestli se to zase zamete pod koberec, tak jaké mám mít ještě iluze?

Co se kolem vás už zametlo pod koberec?

Například ten výtah (loni v září někdo v domě, kde Vitásková v Praze bydlí, poškodil výtah pro auta – pozn. red.). Pracovník z odborné firmy, který to přišel opravovat, celou věc popsal jako sabotáž. Nejdřív to vyšetřovalo oddělení vražd, pak se to bralo, jako že se nic nestalo. Dokonce jsem úplně náhodou zjistila, že jiný pracovník z té firmy, když měl jít opravovat zaseklé dveře, nějakou úplně běžnou věc, se tak lekl, když mu říkali, ať jde opravovat do Záhřebské, kde bydlím, že chtěl radši skončit v práci. Protože tomu prvnímu udělali po čtyřiceti letech práce audit, řekli, že má nepořádek v papírech, a vyhodili ho.

Jako že chapadla solární mafie zasahují až mezi opraváře výtahů?

Já audity té firmy nechci hodnotit, ale vždycky je to shoda ohromných náhod. Já jsem o tomhle vyšetřování žádnou konečnou zprávu nedostala, i když jsem ji požadovala. A velké oči rozhodně nemám. Zpočátku jsem si taky připouštěla, že to jsou všechno náhody.

Vaši kritici tvrdí, že si velké oči nasazujete proto, abyste odvedla pozornost od nedostatků v práci ERÚ.

Tak výtah u nás v domě jsem demontovala sama. V noci jsem šla, vzala si nářadí a vyšroubovala sedm šroubů z osmi. Ať je sranda. Zařízení, které připomínalo bombu a uzavřela se kvůli němu celá ulice, jsem tam taky šla položit sama, jen aby k nám přijela policie. Bezpečnostní radu státu jsem zmanipulovala do té míry, že druhý den sem na úřad přišel pan Komorous a dal mi nejvyšší ochranku, jaká v republice existuje, a měla jsem ji skoro rok. Peníze jsem na svou denunciaci taky vybírala sama.

Stojíte před soudem, kde vám hrozí až dvanáct let vězení. Kolik by vám bylo, kdyby jste si celý trest odseděla, až půjdete z vězení?

Vy se mě ptáte, kolik mám roků? Bude mi 58, takže z vězení bych vyšla v 70. Taková je situace. A může se do ní dostat úplně každý z nás, jak tu sedíme. Jsem u soudu, ačkoliv jsem nic neprovedla. Sedím tam s osmi dalšími obžalovanými, je to zvlášť závažný zločin.

Jak vám u soudu bylo?

Byla jsem u soudu poprvé, takže jako v Jiříkově vidění. Navíc jsem byla nemocná a jela tam na revers. Nicméně já tam seděla jako obžalovaná, a teď tam chodí svědci pan Němeček, pan Fiřt, pan Panák, prostě bývalé vedení úřadu, a vykládají soudci, jak to všechno oni dělali bezvadně. Přitom oni v daném případu neudělali přezkum, neudělali okamžitou obnovu, neodebrali licenci, nic. Jestli oni skutečně v prosinci 2010 věděli, že ta elektrárna není dostavěná, jak tvrdí, tak přece když se v lednu dozvěděli, že licence byla vydána, tak jak to, že nekonali? To je přece příšerné. Pan Zemek byl den před vydáním licence u ředitele Fiřta, byli tam sami dva, to například státní zástupce vůbec nebere v úvahu. Proč nezavolali Státní energetickou inspekci, která jediná měla kompetenci takové kontroly dělat? Nerozumím, že oni tam jsou jako svědci. Tady se ročně platí dvacet miliard za fotovoltaiku a ti, kteří na tom jako regulátor nesou část viny, kteří licence vydávali ještě před půlnocí na silvestra, tak jsou tady jako svědci? A mě chtějí zkoupat za něco, co jsem v životě nemohla udělat? Abych já byla za viníka zločinu, který tu přede mnou někdo spáchal, a já se to snažila trošinku dát do pořádku? Kde to jsme?

Připustila byste, že úřad v tom případu za vašeho ředitelování udělal nějaké chyby?

Já svůj vstup do ERÚ považuji za běh se zavázanýma očima po namydlených schodech bez zábradlí, kde ležely slupky od banánů. A ještě mezi tím byly hozené nášlapné miny. Tak jsem začala měnit pracovníky, kteří se chovali jako pátá kolona. Samozřejmě že byly snahy mi nastavit pastičky. Ale tohle je konstrukce jak ďas, úplně nesmyslná.

A že se vaše podřízená Michaela Schneidrová měla sama vyloučit pro podjatost, protože znala Zemky, není argument?

Je to nesmysl. Pan Zemek řekl u výslechu, že ji viděl živou jednou v Galerii Zlatá husa u pana Železného. Co to je za podjatost? Já prý mám být taky podjatá, že se znám se Zemkem, dokonce tam jeden svědek uvedl, že si tykáme. Což prostě není pravda. Můžu vám říct, že české miliardáře znám skoro všechny, ale zrovna pana Zemka jsem viděla dvakrát. Svědek Panák vypověděl, že na úřadě šly drby, že jsem kamarádka Zemka. Tak jsem se ho ptala: Proč jste za mnou nepřišel a nezeptal se mě na to? On řekl, že to není jeho povinnost.

Třeba se vás bál. Četl jsem v časopise Ekonom, že se vás podřízení bojí.

Bodejť by se nebáli. Ti, co pracují normálně, se nemusejí bát. Ti, co dělají pikle, se bát musejí, ne? Když je ve vedoucí pozici muž, říká se, že podřízení k němu mají respekt. Když šéfuje žena, řeknou, že se jí bojí.

Státní zástupce říká, že by vám ani tak nevyčítal původní nečinnost jako to, že když jste loni prováděla přezkum, tak jste zase došli k tomu, že licence byla vydána oprávněně a že se vlastně nic nestalo.

Na což je asi 40 znaleckých posudků. Já jsem nařídila přezkum, ale od té chvíle už je to zase záležitost prvního stupně. Já jim do toho nemůžu žvanit. Oni musí sesbírat dokumenty a rozhodnout. To, že oni nemají stejné podklady, jako jsou v trestním spise, je celkem logické, protože nejsme policie. A dokonce na to přišel i pan státní zástupce Mezlik, že ve správním spise nejsou všechny podklady, které oni mají v trestním. V tu chvíli mě měl zprostit obžaloby.

Mně to podlomilo zdraví. Ale děláme tu dobrou práci, neuhnuli jsme z nastoupeného směru ani o milimetr. A případný trest? Ať chcete, nebo ne, tak se tím zabýváte. Pořád to máte v hlavě. Já trávím víkendy tak, že si pořád říkám: Kdybys něco provedla, tak aspoň víš co. Věděla bych, jaké proti mně mohou být důkazy, a mohla bych si s tím nějak poradit. Ale když jsem neprovedla vůbec nic a teď vidím, jak se tam něco patlá… Já už dneska zakazuji, aby mi v práci posílali maily. Já ho náhodou nepřečtu a znova za to půjdu k soudu. To už je taková nervozita, že já tady lidem říkám: Jestli po mně něco chcete, tak pouze přes referátník.

Co byste dělala, kdyby vás teď z ERÚ skutečně odvolali?

Myslím, že bych našla uplatnění někde v zahraničí.