Když jsem před pěti lety poprvé psal o tehdy devětatřicetiletém Jaroslavu Strnadovi, bylo mi jasné, že jsem pro sebe objevil velkou byznysovou hvězdu.

Obchodník s použitým vojenským materiálem tehdy vlastnil ještě kamionovou dopravu a výrobce pneumatických brzdových systémů DAKO-CZ. Ročně vydělával kolem 250 milionů korun. Od té doby ale doslova explodoval.

Pohltil Job Air Technics, několik vojenských opraven na Slovensku a především kopřivnickou Tatru. Tuto fabriku hrozně moc chtějí Tvrdíkovi Číňané. Nevěřím, že by ji kdy dostali. Proč taky. Strnad je dnes velkou hvězdou českého kapitalismu.

Loni hrubé příjmy (před odpisy a náklady na bankovní úvěry) všech jeho společností možná líznou hranici dvou miliard korun. Podle mých předpokladů a znalostí je teprve na začátku velké cesty.