V listopadu se v USA zpravidla konají nějaké volby. Ty letošní byly skrovné, státní orgány se volily prakticky jen ve čtyřech státech unie. K tomu lze připočíst několik měst a pár státních či místních referend. Výsledky nicméně potvrdily trend posledních let: demokraté, kteří se jmenují jinak než Barack Obama, prohrávají. Demokraté za posledních osm let přišli o 69 křesel ve Sněmovně reprezentantů, o čtrnáct senátorů, o dvanáct guvernérů států a o více než devět set poslanců kongresů jednotlivých států.

A jako by to nebylo málo, prohráli teď tzv. záchodové referendum v Houstonu.

Je to samozřejmě hrubé zjednodušení, nešlo jen o záchody. Šlo i o sprchy a šatny. Hlasovalo se o zákonu, který měl zamezit diskriminaci ve veřejném sektoru města na základě rasy, barvy pleti, etnicity a řady dalších kritérií – včetně genderové identity. A právě o tu šlo. Genderová identita není totéž co sexuální orientace. Orientace znamená, ke kterému pohlaví je člověk přitahován, a boj za práva těchto menšin je už nějaký čas vybojován. Genderová identita označuje, jakým pohlavím se člověk cítí být. A je živým tématem americké politiky a oblastí činnosti americké vlády.

Referendum v Houstonu dopadlo poměrem 37 % ku 62 %. Oponenti se chytili toho, že formulace znamená, že člověk, který se narodil jako muž, a co se týče anatomie, je muž, ale „identifikuje se“ jako žena, by měl mít přístup na dámské záchody. A to se houstonským voličům – z poloviny příslušníkům rasových menšin, kteří jinak opakovaně hlasovali pro Obamu a zvolili lesbickou starostku – nelíbilo.

Ne že by měli co do činění s nějakou nedomyšleností zákona. Rovná práva tzv. transgender osob jsou předmětem politiky federální vlády. Nedávno například vstoupila do sporu se školním okrskem v Chicagu kvůli tomu, že neumožňuje transgender studentům plně využívat sprch a sportovních šaten. Okrsek všechna předepsaná práva dodržoval, například včetně toho, že transgender studentům umožňoval hrát týmové sporty podle pohlaví jejich volby, i na záchody je pouštěl po libosti, a dokonce i do šaten a sprch – ale tam se museli pohybovat v odděleném prostoru. „Všichni studenti si zaslouží příležitost účastnit se rovnou měrou školních programů a aktivit – je to základní občanské právo. Okrsek 211 bohužel nedodržuje zákon, neboť nadále upírá právo ženské studentce používat ženskou šatnu,“ prohlásila náměstkyně ministra školství.

„Naši studenti jsou teenageři, ne dospělí a gender není totéž co anatomie. To, že chlapci a dívky jsou v samostatných šatnách s otevřenými převlékacími a sprchovými prostory, má svůj důvod,“ uvedl ve svém stanovisku superintendent okrsku. Ale co mu zbývá – když neposlechne, přijde o federální peníze. Obamova vláda využívá interpretaci existujících zákonů. Ty pocházejí z let 1972 a 1988 a jejich autory sotva napadlo, že by se měly vztahovat na kluky, kteří tvrdí, že jsou holky. Když o tom voliči dnes mají možnost hlasovat jako v Houstonu, nesouhlasí. Ale Obamova adminstrativa svůj názor prosazuje, jak bychom řekli u nás, podzákonnou normou.

Posun od společenské akceptace sexuální orientace k akceptaci genderové sebeidentifikace se stal novým bitevním polem. Vlivná média jako agentura AP či New York Times už mají několik let ve svých stylistických manuálech, že pro transgender osoby se má používat mluvnický rod podle jejich volby. Když v roce 2013 Bradley Manning, voják odsouzený za předání diplomatických depeší WikiLeaks, oznámil, že odteď bude Chelsea Manningová, předháněla se média v dozírání na sebe navzájem, aby ho označovala podle jeho přání. Když letos oznámil Bruce Jenner, americký sportovec a později televizní celebrita, že se rozhodl proměnit se v ženu jménem Caitlyn, stala se z toho velkolepá událost. Jeho snímek od slavné fotografky Annie Leibovitzové se objevil na obálce Vanity Fair, časopis Glamour ho vyhlásil „ženou roku“ a Bílý dům mu blahopřál k odvaze.

Je to kontroverzní trend i mezi feministkami či homosexuály. Známá feministka Germaine Greerová, jež vyjádřila názor, že dobrovolná amputace penisu (ona použila lidovější formulaci) neudělá z žádného muže ženu, se stala se terčem hrubých útoků a ostrakizace. A případy deviantů využívajících transgender práva k okukování žen ve sprchách samozřejmě existují, byť je mainstreamová média ignorují.

Ale moderní levicová ideologie se dnes točí kolem otázek rasy a sexu. Rozšíření prostoru svobody tímto směrem – včetně svobody od biologických daností – se stalo nejnovější podobou progresivního aktivismu. Levicová politická strana si nemůže dovolit tyto lidi ignorovat, potřebuje jejich energii ve volbách.