Omilostněný Jiří Kajínek se od svého úterního propuštění z vězení stal pomalu celebritou, o čemž svědčí velká mediální pozornost. Jak se ale ukazuje, dvojnásobný vrah před rokem 1989 spolupracoval s komunistickými bezpečnostními složkami. Během odpykávání svého trestu ve vězení v Liberci a Plzni od roku 1986 donášel na své spoluvězně pod krycím jménem KOLA. Navíc také existuje záznam, podle kterého mohl spolupracovat s Veřejnou bezpečností (VB). O spolupráci už dříve informoval server Echo24. 

Před 29 lety Jiří Kajínek podepsal v Liberci závazek, že bude spolupracovat se Sborem nápravné výchovy. Prakticky se tak zavázal, že bude donášet na své spoluvězně, a od té doby byl ve svazcích veden pod krycím jménem KOLA. Spolupráce ale probíhala už od července 1986, odkdy byl veden jako důvěrník s označením D 61. Vyplývá to ze spisů Archivu bezpečnostních složek (ABS), ve kterém je Kajínkův spis uložen.

Jeho řídící pracovník v Liberci kapitán Jaromír Toman v hodnocení Kajínkových výsledků uvedl, že odsouzený podal 24 agenturních zpráv, ve kterých popisoval různé závadové chování spoluvězňů. „Na jejich základě byla přijata řada preventivně bezpečnostních opatření a bylo přistoupeno k represivním opatřením vůči viníkům,“ uvedl ve zprávě Toman, který spolupráci s Kajínkem hodnotil jako „velmi dobrou“. 

Kajínek se osvědčil už dříve

Poté, co byl v březnu 1989 přeřazen do Plzně, z něj už ale jeho nový řídící pracovník Svatopluk Koucký tak velkou radost neměl. „V průběhu spolupráce se spolupracovník příliš aktivně neprojevoval. Bylo zapotřebí jej do spolupráce poněkud tlačit…. Jeho poněkud liknavý přístup k plnění úkolů mu byl vytknut. Slíbil, že se bude snažit. Bylo však vidět, že se mu do spolupráce moc nechce,“ napsal Koucký ve zprávě s dodatkem, že změna místa pobytu agentů často vedou ke zmenšení aktivity spolupráce.

Náčelník oddělení vnitřní ochrany, takzvané OVO, jej totiž vyhodnotil jako vhodného kandidáta. „U spoluodsouzených požívá přirozené autority. Je fyzicky zdatný i schopný správně reagovat na vzniklé situace. Prověrky jeho činnosti potvrdily, že má všechny předpoklady být přínosem pro činnost oddělení vnitřní ochrany. Během předběžných pohovorů předal několik hodnotných poznatků a dobrovolně vyslovil souhlas k další spolupráci,“ píše se ve zprávě z 10. června 1986.

Klíčová by ale mohla být jiná událost, u které podle dokumentů Kajínek prokázal své „rozvědné vlastnosti“. Poté, co byl 25. února 1985 zadržen, strávil necelý rok v ruzyňské vazební věznici. Tam ho využilo k objasnění trestné činnosti bývalého příslušníka SNB Federální ministerstvo vnitra, právě pod které bezpečnostní složky patřily. „Na základě přípisu SNV ČSR Praha – Ruzyně odsouzený Kajínek byl použit jako operativní prostředek při rozpracování bývalého příslušníka SNB, který se dopustil trestného činu,“ stojí v dokumentech. 

Spolupráce s Veřejnou bezpečností?

Krátce před jeho zadržením byl na Kajínka založen agenturní spis, o němž existuje záznam v archivech. V něm byl Kajínek veden pod krycím jménem Inženýr. Ten byl veden až do prosince 1986, tedy do doby, kdy byl Kajínek už několik měsíců důvěrníkem OVO a donášel na své spoluvězně. Na fakt, že Kajínek mohl s VB spolupracovat, už dříve upozornil na svém Facebooku historik Petr Blažek.

„Kajínkovi pravděpodobně hrozil velmi vysoký trest, a proto se dá předpokládat, že byl ke spolupráci svolný,“ uvedl pro server Echo24 Blažek. Pro spolupráci byli přitom agenti získávání dvojím způsobem – buď na základě dobrovolnosti nebo na základě kompromitující činnosti. „Mohl tak souhlasit se spoluprací výměnou za nižší trest, ale to samozřejmě spekuluji. Nicméně tu spolupráci s oddělením vnitřní ochrany, když byl ve vězení, dokumenty potvrzují,“ dodal Blažek.

Kvůli tomu se ale dostal do sporu s Archivem bezpečnostních složek, který Blažkovu hypotézu na svém webu zpochybnil. „Vyjádření historika pana PhDr. Petra Blažka, Ph.D. nemají sebemenší oporu ani v dochovaných archiváliích, ani v registračních pomůckách, uložených v Archivu bezpečnostních složek,“ napsal ABS v oficiálním vyjádření. „Jedná se prakticky o mé kolegy a oni mi ani nezavolali, aby si ověřili, z jakých zdrojů čerpám já. To se mě skutečně dotklo,“ uvedl pro server Echo24 Blažek.

Celý spor přitom stojí na jedné jediné zkratce, která je uvedena v registračním protokolu a která znamená, že byl na Kajínka veden agenturní spis. ABS tvrdí, že agenturní spis byl veden k osobám podezřelým z trestné činnosti a že Kajínek zprávy nepodával. Odkazuje se přitom na směrnici z roku 1972. Podle Blažka ale nelze jen na základě jedné zkratky spolupráci vyloučit, protože spis mohl být založen se záměrem daného člověka naverbovat. Problém ovšem je, že spis samotný se nedochoval.