Zvolení Donalda Trumpa novým americkým prezidentem by mohlo znamenat pro Českou republiky zásadní změnu v oblasti obrany. Podle odborníků bude totiž Trump oproti svým předchůdcům na evropské státy tvrdší, a to může znamenat důraznější vybírání vyšších příspěvků pro NATO, ale také vybudování protiraketového systému na území Česka.

„Samozřejmě záleží na tom, kdo bude ministrem obrany a zahraničí, bezpečnostně-strategická koncepce se teprve rodí. Můj odhad je, že Trump bude pokračovat v protiraketové obraně a bude do ní chtít dávat více peněz,“ uvedl pro server Echo24.cz vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr. Na začátku května v USA zprovoznily protiraketovou základna v Rumunsku a nyní se jedna staví také v Polsku.

O tom, že Trump bude chtít postavit štít i v ČR, se zmínil před volbami bývalý starosta New Yorku Rudy Giuliani, který bude zřejmě členem nové americké vlády. Přístupem k výstavbě protiraketové obrany ve střední Evropě se ostatně Trump a jeho okolí liší oproti současnému prezidentovi Baracku Obamovi. Kromě Giulianiho Obamův přístup během kampaně kritizoval i Trumpův viceprezident Mike Pence.

Pokud by požadavek přišel, ČR by měla podle Visingra jednoznačně souhlasit. „Pravděpodobně to udělají neoficiální kuloární cestou a řeknou, pokud nekývnete, jste v tom sami. Musíme si uvědomit, že Trump je byznysmen, je ochotný vyjednávat, ale pravděpodobně bude pracovat metodou cukru a biče,“ vysvětlil Visingr.

Bez peněz pro NATO nebude ochrana

To, že by ČR měla s případnou stavbou protiraketovému systému souhlasit, si myslí i expertka na obranu a poslankyně ODS Jana Černochová. „Ukazuje se, že lavírování, které jsme předvedli před lety, bylo chybné a že jednoznačně je v našem bezpečnostním zájmu se na projektu podílet,“ uvedla serveru Echo24.cz Černochová. Podle ní jsou USA nejvýznamnější spojenec Česka, a proto doufá, že Sobotkova vláda by se k takovému požadavku postavila kladně. Ministr obrany Martin Stropnický neměl v pátek kvůli programu ke Dni válečných veteránů na dotaz serveru Echo24.cz prý čas.

Trump bude navíc také chtít, aby členové NATO více přispívali finančně. Řada evropských států totiž není schopná platit požadované 2 procenta HDP, na což Trump v předvolební kampani upozorňoval. Dokonce uvedl, že by Spojené státy některým spojencům nemusely přispěchat na pomoc, pokud by je napadlo Rusko.

„Obecně bude tlak na to, abychom přispívali na obranu, zřejmě vyšší. Donald Trump jen mnohem tvrdším způsobem opakuje to, co říkali američtí představitelé již dlouho,“ uvedla Černochová. „Většina evropských zemí, včetně nás, neplní ani zdaleka doporučení vydávat dvě procenta HDP na obranu. Tato vláda si dala závazek, že v roce 2020 bude dávat na obranu 1,4 procenta HDP, a nyní už přiznává, že ani toto nedodrží, v době dostatku,“ dodala Černochová.

Podle Visingra by se ČR měla chovat prozíravě. „Jen ten, kdo se bude o svoji obranu starat, tak jako například Poláci, se bude moci na Trumpa spolehnout,“ myslí si Visingr. Dává přitom za pravdu Černochové, Česko podle něj není není příliš ochotné do obrany investovat.

S největší pravděpodobností to nebude jediná změna, kterou v NATO chystá. Organizace je podle Trumpa „zastaralá“, protože v současné době nedokáže čelit hrozbám, jako je terorismus „Severoatlantická aliance byla svého času vynikající věc. Dnes se musí změnit,“ prohlásil. Podle Visingra se bude navíc Trump snažit mnohem více prodávat americké zbraně spojencům. „Bude mít mnohem důraznější marketingovou a prodejní politiku,“ dodal.

Možnost výstavby amerického radaru v Brdech, který by byl součástí takzvaného jaderného deštníku, před několika lety do značné míry rozdělila jak českou politickou scénu, tak veřejnost. Bouřlivou debatu ukončily až Spojené státy, které v září 2009 oznámily, že od svého záměru na vybudování radaru odstoupily.