Moskva chce od USA a NATO detailní písemné odpovědi. Nebude prý čekat věčně
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Rusko očekává od Spojených států a Severoatlantické aliance písemné odpovědi na své návrhy ohledně bezpečnostních záruk. Řekl to dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na tiskové konferenci, kde hodnotí výsledky ruské diplomacie v uplynulém roce. Podle agentury Reuters Moskva očekává detailní písemnou reakci rychle a nebude prý čekat věčně.
"Očekáváme od našich kolegů odpovědi, písemné odpovědi na papíře, jak jsme to udělali my při našich návrzích," uvedl šéf ruské diplomacie podle agentury TASS. Podle agentury Reuters řekl, že očekává od USA a NATO podrobnou písemnou odpověď na každý ruský návrh.
Na výroční tiskové konferenci ruský nejvyšší diplomat řekl, že Moskva chce slyšet, které návrhy fungují a které nikoliv, pro což chce také vysvětlení. Prezident Vladimir Putin se bude moci rozhodnout, až Moskva obdrží odpovědi na své návrhy a protinávrhy od Západu, řekl podle agentury Reuters.
Lavrov dále západní země obvinil, že se rozhodující měrou podílejí na negativním vývoji situace ve světě. "Všem je jasné, že situace s nelepší, konfliktní potenciál se kupí, západní kolegové k tomuto negativnímu vývoji událostí rozhodujícím způsobem přispívají," citoval ho TASS.
Šéf ruské diplomacie hovoří v době rostoucího napětí mezi Ruskem a západními zeměmi v souvislosti s posilováním ruské armády u hranic s Ukrajinou. Tento týden se odehrála série jednání mezi zástupci Moskvy a představiteli Západu. Nejprve vedly bezpečnostní hovory Spojené státy a Rusko, ve středu poprvé od roku 2019 jednala i Rada NATO-Rusko. Další rozhovory se konaly ve čtvrtek pod hlavičkou Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Setkání se soustředila na řadu bezpečnostních požadavků, které Moskva vznesla vůči Západu, poznamenala agentura Reuters.
Šéf NATO Jens Stoltenberg po jednání prohlásil, že třicítka členských zemí odmítla ruské požadavky na záruku, že Ukrajina se nikdy nestane členem NATO, a na stažení aliančních jednotek a zbraní ze zemí východního křídla bloku. Rozpory mezi NATO a Ruskem bude v otázce bezpečnosti Ukrajiny podle něj složité překonat. Polský ministr zahraničí Zbigniew Rau, jehož země letos předsedá OBSE, ve čtvrtek prohlásil, že hrozba konfliktu v regionu je nejvyšší za posledních 30 let. Podle Raua se nepodařilo najít cestu z patové situace kolem ruských bezpečnostních požadavků.
Kreml ve čtvrtek označil nedávná jednání mezi Ruskem, USA a NATO o bezpečnostních zárukách jako "neúspěšná". V zásadních otázkách panovaly neshody, konstatoval mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov prohlásil, že jednání mezi Ruskem, USA a Severoatlantickou aliancí se dostala do slepé uličky a není podle něj důvod v nejbližší době znovu zasedat k jednacímu stolu.