Ministerstvo vnitra otevírá dveře podnikatelům a investorům ze zemí třetího světa. Bohatí Číňané, Turci či Rusové by podle novely zákona o pobytu cizinců mohli nově získat povolení k pobytu až na dva roky, aniž by museli být držitelé dlouhodobého víza.

Podmínkou je, že mají v České republice v plánu výrazně investovat. Hospodářská komora se ale bojí, aby kvůli podmínkám o šanci nepřišli malí podnikatelé.

„Do zákona o pobytu cizinců se vkládá nové pobytové oprávnění – povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování,“ píše se v důvodové zprávě k novele zákona o pobytu cizinců. Cizinci by tak nově nemuseli žádat o vízum a místo toho by získali takzvanou kartu zahraničního investora. Zaměstnávat by poté mohl pouze občany Evropské unie nebo jejich rodinné příslušníky.

Podmínkou udělení povolení bude, že jeho podnikatelský záměr povede k vytvoření nových pracovních míst a bude věrohodný a proveditelný a že bude přínosný pro stát, kraj nebo obec. Důležitým faktorem bude také to, zda se bude jednat o významnou investici. Způsobilost udělovat nový právní titul pro dlouhodobý pobyt v zemi bude ministerstvo průmyslu a obchodu. To ale přiznává, že zatím není schopné „významnou investici“ definovat.

„Žádný takový interní předpis ministerstva průmyslu a obchodu v tuto chvíli není. Mělo by to být stanoveno v nařízení vlády, pokud novela cizineckého zákona v této podobě projde,“ uvedla serveru Echo24.cz tisková mluvčí resortu Dita Havlíčková. Podle Havlíčkové takový institut momentálně ještě zákon nezná a proto bude třeba definovat, co to významná investice znamená. „A o tom se bude třeba dohodnout také s CzechInvestem, ale též s partnery z ministerstva vnitra a ministerstva práce a sociálních věcí,“ dodala.

A co malí podnikatelé?

Podle Hospodářské komory není myšlenka karty investora nová, v mezirezortním připomínkovém řízení se řešila už v roce 2013. „Návrh rozlišoval v obecné rovině dva typy podnikatelů cizinců – velké investory a podnikatele. Pro velké investory se počítalo s vydáním karty investora s nutnou investicí ve výši 15 milionů Kč a vytvořením nejméně 20 pracovních míst. Pro malé podnikatele měla existovat karta podnikatel, která se víceméně držela stávající právní úpravy. U malých podnikatelů se tedy nevyžadovala ani investice ani vytvoření pracovních míst,“ uvedla serveru Echo24.cz právní expertka komory Markéta Schormová.

U nového návrhu se ale podle Schormové o výši investice, počtu míst a významu podnikatelského záměru diskutuje a komora se tak obává, že se tím zavřou dveře menším společnostem a start-upům. „Částky, které byly zmiňovány, se pohybovaly v řádech desítek milionů či více. Je zřejmé, že takových investorů budou spíše jednotky než desítky,“ uvedla Schormová, podle které je třeba kritéria modelovat, aby je splnili jak velcí investoři, tak malí podnikatelé, pokud má ČR přilákat seriózní podnikatele.

„Hospodářská komora České republiky zastupuje i malé a střední podniky, a proto varovala, aby návrh nezabránil podnikání mikro a malým podnikatelům na území ČR. Mezi ně patří například většina start-up společností v oblasti IT a dalších dynamicky se vyvíjejících se oborech. O tyto ekonomické subjekty má Česká republika zájem, proto je třeba nastavit parametry tak, aby nebyli tito, byť malí investoři, opomíjeni a nuceni hledat uplatnění v jiných zemích,“ dodala serveru Schormová. Navíc podle ní již dnes existuje celá řada ekonomických projektů pod hlavičkou ministerstva průmyslu a obchodu, které se snaží přilákat podnikatele z třetích zemí. Tyto projekty nabízí zvláštní režim pro získání pobytových oprávnění.

Investice jdou především z EU

Návrhem zákona se již dvakrát zabývala Legislativní rada vlády – jednou na konci června a poté na konci srpna, pokaždé ale jeho projednávání pozastavila. Novela zákona je povinným promítnutím směrnic EU do českého právního řádu, jak ale vyplývá z popisu Legislativní rady vlády, změna týkající se zahraničních investorů je ryze českou záležitostí.

„Jedná se o transpoziční novelu zákona. Nad rámec transpozice je navrhována změna pravidel umožňujících vstup a pobyt cizinců za účelem podnikání a posílení odchylek od úprav správního řádu,“ píše se v komentáři k novele zákona.

Investice do ČR přitom plynou především z evropských zemí a původ z třetích zemí je minimální, jak vyplývá z údajů České národní banky (ČNB). Nejvíce u nás v roce 2014 investovalo Nizozemí (24 %), poté Rakousko (13, 2 %), Německo (12, 6 %). Mezi země, jejichž celkový objem investovaného kapitálu přesahuje 100 miliard korun, patří ještě Lucembursko, Francie, Kypr, Švýcarsko a Spojené státy americké.

Podíl investorů ze zemí Evropské unie je více než 86 procent, i když podle ČNB se v roce 2014, ze kdy jsou poslední komplexní údaje, snížil. Z Evropy ale celkově pochází téměř 92,4 procent objemu zahraničních investic. Z mimoevropských států pochází pouze 7,6 procenta zahraničního kapitálu a nejvýznamnějšími investory jsou USA a Korejská republika.