Udržitelnost, tedy takový rozvoj lidské společnosti, který je v souladu nejen s ekonomickým a společenským pokrokem, ale i zachováním životního prostředí bez podstatných následků, je stále frekventovanějším tématem. Příčinou jsou nejen klimatické změny a časté výkyvy počasí, ale zejména legislativa, která v tomto směru vytyčuje čím dál ambicióznější cíle. Ta v tomto směru nepřichází jen z národní úrovně, ale především ze strany Evropské unie. Jde zejména o Green New Deal, k němuž se členské státy Unie dobrovolně zavázaly.

České firmy, ale i úřady státní správy tak nyní čeká balancování mezi vlastními zájmy na straně jedné a limity, které jsou Zelenou dohodou stanoveny, na straně druhé. V Česku se dopady této úmluvy dotknou zejména průmyslu či energetiky, ale třeba i dopravy nebo zemědělství. Přirozeně však zasáhne i do dalších odvětví.

Podle partnerky advokátní kanceláře Havel & Partners Adély Havlové, která se udržitelností zabývá, je v Česku zapotřebí posílit autoritu ohledně aplikace Zelené dohody do tuzemského právního rámce. „V České republice nicméně stále chybí potřebný právní rámec a centrální autorita, která by měla odpovídající kompetence a odpovědnost v rámci transpozice Zelené dohody, jejímž cílem je udržitelnost ekonomiky a životních podmínek, do českého právního řádu. Je nutné dopracovat legislativně právní opatření na podporu udržitelných řešení a inovací v praxi, jako je regulace daňových výhod, příplatků a bonusů, případně též sankcí,“ popisuje Havlová.

Čím dál častěji se udržitelnost projevuje také ve vyhlašovaných veřejných zakázkách. Zhusta se tak stává, že o tom, komu bude udělena veřejná zakázka, už nerozhoduje pouze nejnižší cena, ale také širší kritéria – například náklady životního cyklu či podpora udržitelnosti podle cirkulární ekonomiky. „Novela zákona o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) již před rokem zavedla mezi základní zásady povinnost zadavatelů zohledňovat principy sociálně a environmentálně odpovědného zadávání a inovací, a to bez ohledu na hodnotu zadávané veřejné zakázky,“ připomíná Adéla Havlová.

Ta také upozorňuje na to, že v oblasti udržitelnosti v rámci zadávání veřejných zakázek je ještě velký prostor pro další vylepšování. „Ačkoli mají zadavatelé v České republice vzhledem k této nové zásadě v ZZVZ motivaci víc se tématem odpovědných a udržitelných veřejných investic zabývat, je v České republice podpora cirkularity prostřednictvím veřejných zakázek zatím na samém začátku. Je třeba dopracovat metodiky a konkrétní doporučení orgánů či subjektů, na něž by se mohli zadavatelé jednoduše spoléhat,“ míní partnerka advokátní kanceláře.

Jako na inspirativní příklad poukazuje na Velkou Británii, jež od října loňského roku po dodavatelích, kteří se ucházejí o vládní zakázky vyšší než za pět milionů liber, požaduje, aby se zavázali k tomu, že do roku 2050 dosáhnou nulových emisí. „S ročním předstihem byl k tomu ve Velké Británii ustanoven do funkce tzv. Net Zero Business Champion, který má na starosti realizovatelnost plánu nulových emisí do roku 2050 a podporu firmám při jeho dosažení. K plánu se i v součinnosti s ním postupně hlásí největší britské společnosti, k listopadu 2021 jich závazek k dosažení nulových emisí do roku 2050 v rámci iniciativy OSN „Race to Zero“ převzalo již 60 ze 100 největších britských společností (podle burzovního indexu FTSE100),“ říká Havlová.

Tuzemské firmy se v současnosti také nadále připravují na povinné vykazování dat o udržitelnosti, takzvaný ESG reporting, který bude na základě připravované směrnice EU od roku 2023 povinný pro všechny firmy, které mají mají víc než 250 zaměstnanců, obrat přes 40 milionů eur nebo aktiva přes 20 milionů eur. O tři roky později pak tato povinnost nastane i menším firmám, jejichž akcie jsou kótovány na burze. V celé Unii se vykazování dat bude týkat až 50 tisíc firem, které tvoří dohromady cca tři čtvrtiny celkového obratu v EU.

Vylepšování technologií a příprava na ESG

Udržitelnost je čím dál častěji téma také pro firmy. Některé z nich si dokonce dávají ještě vyšší cíle, než jaké jim plynou z legislativy, a pro mnoho z nich se stalo už samozřejmostí, že využívají pouze elektřinu, která pochází z obnovitelných zdrojů, tedy tzv. „zelenou energii“. Jedním z podniků, které tvrdí, že dbají na udržitelnost, je například mobilní operátor Vodafone. „Technologie mohou mít také výrazný pozitivní dopad na snižování dopadů lidské činnosti na životní prostředí. Snažíme se proto snižovat nejen vliv naší vlastní obchodní činnosti, ale díváme se i na náš dodavatelský řetězec a na zákazníky. Náš provoz je závislý na elektrické energii, stoprocentní využívání energie z obnovitelných zdrojů a zvyšování efektivity její spotřeby při konstantním nárůstu množství dat přenášených v naší síti jsou naprosto zásadní, stejně jako minimalizace, reutilizace a recyklace veškerého elektroodpadu z našich sítí a prodávaných výrobků,“ popisuje praxi Zuzana Holá, která je ve Vodafonu ředitelkou komunikace a udržitelnosti.

Podle ní chce firma dosáhnout uhlíkové neutrality v roce 2030, v případě celého dodavatelského řetězce pak o deset let později. Stejně jako další podniky se i Vodafone připravuje na rozšíření povinného vykazování dat v rámci ESG, jak vyžaduje EU. „Věnovat se budeme také rozšíření našeho interního i externího reportingu v souladu s kritérii ESG,“ potvrzuje Holá.

Na oblast udržitelnosti se zaměřují i společnosti, které působí v jiných oblastech. Ekologie je čím dál patrnější například v maloobchodě. Jak popisuje tisková mluvčí společnosti Kaufland Renata Maierl, také zde plánují výrazné zredukování uhlíkové stopy. „Stanovili jsme si ambiciózní závazek snížit naše provozní emise o 80 % do roku 2030. S tím souvisí, že od ledna 2022 budeme využívat výhradně zelenou energii z obnovitelných zdrojů,“ říká Maierl. Jako příklad uvádí prodej veganské značky výrobků, která je podle ní zcela klimaticky neutrální.

Řetězec, který je dvojkou na tuzemském trhu s potravinami, se podle Maierl snaží zaměřit i na práci s novými technologiemi. „Naše nové a zmodernizované prodejny využívají ekologické technologie – vytápění výhradně odpadním teplem z chladicích boxů, osvětlení úspornou LED technologií či efektivní klimatizaci. Podporujeme také koncepci zelených měst – na pozemcích u našich prodejen budujeme komunitní zahrady s veřejnými kompostéry a instalujeme hmyzí hotely,“ dodává mluvčí.

Ekologický beton

Udržitelnost se dostává do popředí také ve stavebnictví a firmy, které v tomto oboru působí, hledají cesty, jak zbytečně nezatěžovat životní prostředí. „Udržitelnost je důležitá ze své podstaty. Musíme se jí nutně zabývat nejen proto, že je to prostě správné, ale také proto, že pokud chceme udržet rozvoj společnosti, neobejdeme se bez ní. V budoucnu by nám došly zdroje. Nic lepšího než beton za celá staletí a možná i tisíciletí lidstvo nevymyslelo. Proto se musíme zabývat způsoby, jak beton vyrábět udržitelně,“ popisuje Tereza Kejla, tisková mluvčí společnosti CEMEX, která se zabývá výrobou betonu.

V loňském roce představila firma beton, který má výrazně nižší uhlíkovou stopu než běžný beton. Nová řada této velmi důležité stavební směsi snižuje CO₂ až o polovinu oproti běžně používaným betonům a vyrábí se mimo jiné z odpadního materiálu z jiných odvětví průmyslu, čímž pomáhá snížit ekologickou stopu a zároveň zmírňuje vysokou energetickou náročnost, potřebnou k výrobě betonu.

Také CEMEXu se dotýká všudypřítomné zdražování, které s sebou přinesla pandemie koronaviru, snaží se však tuto skutečnost využít k hledání úspor a využívání druhotných materiálů. „Například uhlí nahrazujeme již teď v naší CEMEX cementárně v Prachovicích ze 70 % tuhými alternativními palivy a celkově až 72 % dalšími alternativními palivy. Vyrábí se z odpadu, který nelze jinak zpracovat. Bez využití v cementářských pecích by tento odpad putoval na skládku – to považujeme za nejhorší způsob nakládání s odpady, jejich nekontrolovaný rozpad negativně ovlivňuje životní prostředí, ohrožuje vodu a esteticky degraduje krajinu. Podporujeme také spotřebu směsných cementů, které za pomoci vědy a moderních technologií vylepšujeme a považujeme je za materiál budoucnosti,“ doplňuje Kejla.

Levné domy za pomoci 3D tiskáren

Firma také představila 3D tisk ve stavebnictví jako novinku, která může stavět levné domy, jež jsou zároveň udržitelné. Jde o 3D tisk, který využívá běžnou hotovou betonovou směs při stavbě domů. Poprvé byla tato technologie využita na předměstí Luandy, hlavního města Angoly. „Řešení celosvětové potřeby dostupného bydlení vyžaduje nejen technologii, která dokáže stavět rychleji, ale také materiály, které jsou stejně úsporné jako běžný beton. S tímto řešením, v jehož rámci se snoubí pevnost a kvalita betonu s rychlostí a automatizací 3D tisku, můžeme pomoci vyřešit krizi dostupného bydlení v Angole i jinde na světě,“ říká Ricardo Almeida, generální ředitel společnosti Power2Build, která v Angole 3D tisk využívá ke stavbě levných domů, čímž pomáhá řešit krizi s bydlením.

Zálohování obalů

Důraz na ekologii dlouhodobě deklarují také čeští výrobci nápojů. Mnozí z nich dlouhodobě vyzývají vládu, aby v Česku zavedla systém zálohovaných nápojových obalů, respektive rozšířila stávající výkup některých skleněných lahví i o zálohované PET lahve či plechovky po vzoru Německa, Litvy nebo Slovenska. Takové výzvy však nemají dostatečnou podporu u vládních orgánů ani u zákonodárců, proto před časem karlovarská minerálka Mattoni přišla na trh s rozšířením prodeje limonád, které jsou v zálohovaných skleněných lahvích.

Firma také zavedla speciální přepravky, které umožňují snadnější manipulaci při transportu těchto minerálek z obchodů. „Tato lahev vychází vstříc lidem, kteří by rádi nakupovali Mattoni v zálohovaném obalu, a přispěli tak k nižší klimatické stopě. PET lahve v současnosti, bohužel, v Česku zálohovat v široké prodejní síti nelze,“ říká Andrea Brožová ze společnosti Mattoni. Firma zatím podle svého vyjádření nemá data o ziskovosti tohoto nového produktu, tvrdí však, že se jí dostává příznivých reakcí od spotřebitelů.

Ačkoli společnost přišla s novou verzí zálohovaných skleněných lahví, svůj boj za zálohování dalších obalů nevzdává a nadále o něj usiluje, protože nechce, aby obaly končily ve spalovnách, případně ještě hůř na skládkách. „Pouze nastartování cirkulárního fungování celého nápojového odvětví je krokem k dlouhodobé udržitelnosti. Zálohový systém na PET lahve a plechovky je jedním ze tří pilířů takového fungování; dalšími je ekodesign a recyklace ‚z lahve do lahve‘, respektive ‚z plechovky do plechovky‘. Chceme, aby byl plně využíván potenciál tak cenných obalových materiálů, jako je PET či hliník, aby cirkulovaly v uzavřené materiálové smyčce a nekončily na skládce či ve spalovně,“ uzavírá Andrea Brožová.