Proslulá katolická misionářka Matka Tereza, která pečovala o chudé, se 19 let po smrti stala svatou. Ve Vatikánu ji v neděli svatořečil papež František. „Po zralém uvážení a vzývání božské pomoci i po poradě s našimi četnými bratry, potvrzujeme a prohlašujeme blahoslavenou Matku Terezu z Kalkaty svatou a zapisujeme ji do seznamu svatých,“ prohlásil papež, čímž formálně dokončil proces svatořečení.

Matka Tereza, k níž patřil věčný úsměv stejně neodmyslitelně jako modrobílé sárí, se šest let po smrti stala jednou z nejrychleji blahořečených v historii. Za blahoslavenou ji prohlásil Jan Pavel II. v říjnu 2003 ve Vatikánu za účasti více než 150 000 lidí, mezi nimiž byli katolíci i muslimové.

Zázrak nutný k blahořečení se podle církve stal 5. září 1998, přesně rok po smrti řeholnice, v klášteře u bangladéšských hranic, kam s velkým nádorem v břiše přišla Indka Monika Besraová. Vatikán uznal, že nádor zmizel poté, co se jeptišky modlily k Matce Tereze. Druhý zázrak, který cestu ke svatořečení otevřel, Vatikán oznámil loni 18. prosince. Zázrak spočíval v nevysvětlitelném uzdravení muže v Brazílii, který byl v kómatu kvůli několika abscesům na mozku. Podle katolické církve pomohla modlitba jeho manželky k Matce Tereze.

Sláva už za života

- Matka Tereza, přezdívaná také jako „Anděl z Kalkaty“, byla činorodá, praktická a plně oddaná své věci, kterou bylo služba Ježíši Kristovi. I když neměla osobní majetek ani politickou funkci, patřila k nejmocnějším ženám minulého století a stala se legendou již za života.

- Přes četná setkání s vysoce postavenými lidmi byla pro Matku Terezu prioritou starost o bezmocné. Jim věnovala své dny, zatímco po nocích vyřizovala písemnou agendu ve své kalkatské kanceláři. Prožívala však i kritická období, kdy bojovala s pocity prázdnoty a odmítnutí Bohem, jak dokládají její dopisy adresované nejbližším duchovním rádcům, zveřejněné před několika lety. Přesto snad nikdy neztratila svůj úsměv, který k ní neodmyslitelně patřil, stejně jako modrobílé sárí.

- Matka Tereza, původním jménem Agnes Gonxha Bojaxhiuová, se narodila v nynějším hlavním městě Makedonie Skopje 27. srpna 1910 v rodině albánského obchodníka. Po studiích na Londýnské škole hospodářských a politických věd vstoupila roku 1928 do irského řádu loretánských sester v Dublinu. Jméno Tereza (po svaté Tereze z Lisieux) přijala v roce 1929 při řeholním slibu na noviciátu v indickém Dárdžilingu. Dalších 17 let vyučovala na střední škole St. Mary‘s High School v Kalkatě.

- Myšlenku založit řád, který by pečoval o ty nejpotřebnější, označovala Matka Tereza za boží vnuknutí, které se dostavilo ve vlaku do Dárdžilingu. Když v roce 1948 se svolením Vatikánu opouštěla loretánský řeholní dům a vydala se za chudinou do slumů, jejím jediným majetkem byla tři bílá sárí s modrými pruhy a několik rupií.

- Matku Terezu následovaly další sestry a papež Pius XII. řád Misionářek milosrdenství (Misionářky lásky) oficiálně povolil v říjnu 1950. Prvním domem, který řádové sestry v Kalkatě otevřely, byl Nirmal Hrdaj (neboli Čisté srdce), který dodnes slouží jako hospic.

- První dům mimo Indii otevřela Matka Tereza v roce 1965 ve Venezuele. Následovaly domy v Římě, na Srí Lance, v Tanzanii, v Austrálii a v dalších zemích. V květnu 1990 vznikl první dům Misionářek lásky v tehdejším Československu – ve slovenské Čadci. V témže roce byla otevřena pobočka řádu v Praze. V neděli se zde starají o bezdomovce, zatímco sestry v Ostravě se zaměřují na práci s romskou mládeží. Československo navštívila Matka Tereza poprvé v listopadu 1984 na pozvání kardinála Františka Tomáška a do země se vrátila v květnu 1990 a znovu v prosinci 1992.

- Řád, jehož byla Matka Tereza představenou 47 let (s malou přestávkou kvůli zdravotním potížím), má v současnosti přes 4500 členů ve více než stovce zemí. Od roku 1984 existuje i jeho mužská větev Misionáři lásky.

- Matka Tereza za svou práci získala několik významných ocenění, v roce 1973 se stala vůbec první nositelkou Templetonovy ceny a v roce 1979 získala Nobelovu cenu za mír. Přesto měla řadu odpůrců, kteří jí vyčítali, že je katolickou fundamentalistkou, protože umírajícím odmítala podávat léky tišící bolest a brojila proti rozvodům a potratům. Ty označovala za největší hrozbu pro pokoj ve světě. Kritici jí vyčítali také ochotu přijímat peněžité dary od diktátorů, jako například od haitského diktátora Jeana-Clauda Duvaliera. Když 5. září 1997 Matka Tereza zemřela, vypravila jí Indie státní pohřeb.

- Papež František se s Matkou Terezou osobně setkal v roce 1994 ve Vatikánu, jako tehdejší arcibiskup z Buenos Aires Jorge Maria Bergoglio, a prohlásil, že „tuto ženu by rozhodně za nadřízenou mít nechtěl“. Při pozdější návštěvě Albánie zopakoval, že na něj „tvrdost Matky Terezy dělala silný dojem, ale současně mu naháněla strach“.

- Podmínkou svatořečení, které papež František letos v březnu podepsal, jsou zázraky. První se podle církve stal 5. září 1998, přesně rok po smrti Matky Terezy, v klášteře u bangladéšských hranic, kam s velkým nádorem v břiše přišla Indka Monika Besraová. Nádor údajně zmizel poté, co se jeptišky modlily k Matce Tereze. Díky uznání prvního zázraku se Matka Tereza stala již šest let po smrti jednou z nejrychleji blahořečených v historii. Učinil tak papež Jan Pavel II. v říjnu 2003 ve Vatikánu za účasti více než 150 000 lidí, katolíků i muslimů. Druhý zázrak misionářky potvrdila komise církevních expertů loni v prosinci. Šlo o nevysvětlitelné uzdravení muže v Brazílii, který byl v kómatu kvůli několika abscesům na mozku. Vatikán uznal, že nemocnému v roce 2008 pomohla modlitba jeho manželky k Matce Tereze.