Jak ševci točili filmy nejen pro červenou sukni

Aby těch filmových loutek nebylo málo: letošní ročník zlínského filmového festivalu pro děti a mládež má sekci animovaných snímků, které vznikly v místních ateliérech. Takže dojde jednak na klasiku Hermíny Týrlové i Karla Zemana, jednak na tvorbu méně známých autorů. I když dnes mají všechny snímky tutéž startovní pozici, neboť v televizi, natož v kinech běžně bohužel neběhají, a tak je málokdo zná. Ostatně málo se ví i to, že tuzemský animovaný film vznikl právě ve Zlíně, kde sice filmová studia byla postavena původně proto, aby měl Tomáš Baťa pod palcem výrobu reklamních spotů na výrobky svých továren, ale Jan Antonín se později rozhodl záběr rozšířit a pozval sem umělecké tvůrce. A tak Týrlová tu natočila Ferdu Mravence, Vzpouru hraček, Zeman sérii o Panu Prokoukovi. Filmy budou k vidění v digitální a aspoň bazálně vyčištěné verzi.

55. ročník zlínského filmového festivalu trvá do 4. 6. www.zlinfest.cz

Výtky černokněžníka Zababy německé konkurenci

Je to bagatelizování na hraně soudnosti, ale druhá polovina 20. století, pokud jde o duchaplnost pohádkového žánru v evropské literatuře, zůstala na bedrech britských a především německých autorů. Přinejmenším nahlédnuto počtem filmových adaptací a překladů tomu tak je, klasika z jiných jazyků pohledat. Největší vliv na tuzemské prostředí dlouho měl Otfried Preussler, ale dohání ho Michael Ende (ačkoli ani jeho Nekonečný příběh se v oblibě nevyrovnal Preusslerovu Čarodějovu učni). Ende je převáděn do češtiny, tedy aspoň v posledním čtvrtstoletí, od 90. let – v posledku jsou znovu vydávány starší překlady jeho děl. Jako teď, v Albatrosu podruhé vychází vtipný román Jim Knoflík, Lukáš a lokomotiva Ema. Jde samozřejmě o barvité putování titulní trojice. Třeba po Jasmánii, královstvíčku, jemuž vládne král Alfons Třičtvrtěnadvanáct.

Michael Ende: Jim Knoflík, Lukáš a lokomotiva Ema. Přeložila Naděžda Slabihoudová, ilustrovala Lucie Dvořáková. Vydalo nakladatelství Albatros, 176 s. 269 Kč.

Žádosti mordýřského houfce o náležité požehnání

Výročí jsou mor jakéhokoli umění a myšlení, protože jsou výmluva. Stačí se odvolat na ně a osudy, které se jimi skrývají, a má být hotovo – život je sdělen a vysvětlen. Přitom užitečná mohou být nanejvýš ironií náhodných sousedství. Jako nadcházející týden, kdy mají premiéru dvě inscenace o oblíbených tuzemských popravách. Nejprv je to předzvěst červencového léta: k šestistému výročí upálení mistra Jana Husa nastudoval spolek Omnimusa hudebně-divadelní představení podle Miloše Orsoně Štědroně Hus až do konce. Anotace slibuje teatrálnost jaksepatří: „Jan Hus není nudný kazatel, ale rocker s kytarou.“ Den nato Studio Alta ještě zavzpomíná na sedmdesáté výročí konce 2. světové války uvedením neverbální hry Alexeje Byčka Heydrich. Tady padají otázky: „Zavrhujeme teror a totalitu z těch správných důvodů?“ Pospolu z toho něco může být.

Miloš Orson Štědron: Hus až do konce. Režie Adéla Laštovková Stodolová. Předpremiéra 3. 6., premiéra 6. 6.. Praha, Ostrava. www.omnimusa.orson.cz
Alexej Byček a Mime Club: Heydrich. Premiéra 4. 6., Praha. www.altart.cz

Tíha dávivé politiky a náročných bohů v zákoutích nitra

Plzeňský festival Dny Jeruzaléma vyvolal v posledních týdnech nejedno mrzení, protože má být politicky nemožný. Přitom třeba pořadatelé výstavy volného umění a designu (Id)entita jsou nápadní tím, jak dbají na tvrzení, že výstava je právě že apolitická a nevztahuje se k žádnému konkrétnímu sociologickému, geopolitickému, ekonomickému, historickému nebo náboženskému problému. Naopak uvádí prý ryze subjektivní díla, „díla z nitra duší“, jež reflektují například přemíru informací v globalizovaném masmediálním světě. Už pro tuto preventivně vyjádřenou úzkost bude expozice stát za vidění. Vystaveno bude 24 multidisciplinárních umělců různého vyznání a původu, pocházejících však z Plzně a Jeruzaléma. Mediálně bude zastoupeno všecko, co si lze představit: videa, instalace, animace, sochy, fotky, ilustrace, a dokonce i módní design.

Výstava (Id)entita začíná 3. 6., trvá do 25. 6. Vernisáž 18. 6., Plzeň. www.depo2015.cz