Britská premiérka Theresa Mayová stanovila přesné datum odchodu Londýna z Evropské unie. Jednání začnou nejpozději do konce března a podle Lisabonské smlouvy musí skončit do dvou let. Nejpozději do konce března 2019 tak Británie unii opustí, do té doby se bude vyjednávat o nových vztazích. Jednání se budou točit hlavně kolem volného obchodu a kontroly migrace z Evropy do ostrovního království. Každá země Evropské unie má právo veta. Jaké jsou britské a české zájmy v nových vztazích? V Salonu Týdeníku Echo se sešla britská velvyslankyně v Praze Jan Thompsonová se dvěma muži, kteří mají zkušenosti z vyjednávání v nejvyšších patrech evropské politiky a financí: nedávno skončivším guvernérem České národní banky Miroslavem Singerem a někdejším vicepremiérem pro Evropu, ministrem zahraničí a obrany Alexandrem Vondrou.

S čím jde Británie do vyjednávání o odchodu z Evropské unie?

Thompsonová: Brexit znamená brexit. Vláda k tomu dostala od voličů jasný mandát. Nebude žádné druhé referendum, žádný polovičatý odchod. Jsme pyšní na naši demokratickou tradici. Lidé jasně silnou většinou řekli, že chtějí z Unie odejít. Premiérka Theresa Mayová už oznámila, že proces odchodu se spustí do března příštího roku aktivací článku 50 Smlouvy o Evropské unii. Premiérka ve své vládě založila dvě nová ministerstva, která mají na starosti brexit. První se jmenuje přímo ministerstvo pro brexit, druhé je ministerstvo pro mezinárodní obchod. Rozjel se dlouhý proces konzultací se všemi možnými branžemi naší ekonomiky a akademickými institucemi. Diskutuje se o tom, jaké jsou jejich zájmy a priority při dojednávání nových vztahů s Evropskou unií.  Připravují se detailní analýzy dopadů na 51 sektorů britské ekonomiky. Jaká jsou v nich rizika a příležitosti v nových vztazích s Unií. Zároveň se už vedou konzultace, jaké zájmy mají jednotlivé části Spojeného království. Skotsko, Severní Irsko, Wales. Theresa Mayová už jasně řekla, že chce „bespoke“ dohodu. Tedy podmínky šité na míru Velké Británii. Nechceme žádnou kopii švýcarské, norské nebo jiné dohody.

Jaké jsou britské priority?

Thomsonová: Britové jasně řekli, že chtějí mít kontrolu nad zákony a pravidly, jež pro ně platí, a kontrolu nad rozhodováním o migraci. Moc dobře si uvědomujeme, že naše ekonomika potřebuje talentované lidi ze zahraničí. Britové ale chtějí kontrolovanou migraci – včetně té ze zemí Evropské unie. Další naší prioritou bude co nejužší spolupráce v bezpečnostní oblasti. A samozřejmě chceme co nejlepší obchodní dohodu. Je společným zájmem Velké Británie i všech zemí Evropské unie mít co nejvolnější obchod, jaký bude možný. Když se podíváte do obchodních statistik, vidíte, že máme schodek v obchodu se všemi zeměmi Evropské unie s výjimkou Irska. Očekáváme, že si všichni ten přebytek budou chtít udržet.

Jak by měla vypadat ta kontrolovaná migrace ze zemí Evropské unie?

Thompsonová: Chceme, aby k nám dál přicházeli talentovaní lidé z Evropy i celého světa. Britové jen chtějí, abychom měli kontrolu nad tím, kdo k nám přichází. Theresa Mayová už řekla, že to asi nebude bodový systém, jako má třeba Austrálie (ta si vybírá lidi přes konkrétní body za dosažené vzdělání a kvalifikaci – pozn. red.). Zatím není jasné, jak bude nový britský systém vypadat. Je ale úplně jasné, že to nebude volný pohyb, jak existuje dnes.

Může nová obchodní dohoda mezi EU a Velkou Británií udržet stejně volný obchod, jako je dnes?

Singer: Ten obchodní deficit se zeměmi Evropské unie má Británie v objemu zboží, které se tam dováží. Když se podíváme na přidanou hodnotu, už to vypadá méně dramaticky. Do klasické obchodní bilance se počítá jen zboží, nikoliv služby. Británie vytváří největší přidanou hodnotu ve službách, které se často z Londýna dělají pro mnoho zemí Evropské unie. Platí to především pro finance. Skutečným měřítkem obchodních zájmů je přidaná hodnota. To už nevypadá z pohledu Británie tak výhodně, právě proto, že vyváží především služby, zatímco ostatní země Evropské unie vyvážejí do Británie zboží.

Thompsonová: Český vývoz služeb do Británie se rychle zvyšuje. Je zájmem České republiky mít s Británií co nejvolnější obchod.

Singer: S tou obchodní dohodou s Británií budou muset souhlasit všechny země Evropské unie. Podívejme se na to, co se dělo v posledních dnech. Jsem přesvědčený, že obchodní dohoda s Kanadou byla pro Evropskou unii výhodná a byla v zájmu její ekonomiky. A dlouho ji blokoval jeden belgický region. Obávám se, že podobné věci nás čekají při vyjednávání obchodu s Británií. U stolu se sejde šestadvacet různých pohledů a představ. Vlastně dokonce víc, když v Belgii mají Valoni právo mezinárodní obchodní dohody blokovat. V Evropě se určitě najdou země, které budou brexit vnímat jako příležitost, jak posílit vlastní sektor finančních služeb. Už to bylo vidět předtím. Tyhle zájmy sehrají velkou roli. Jsem skeptický k tomu, že to bude úplně hladké vyjednávání. Z byznysu, když jsem pracoval na restrukturalizacích a krizovém vyjednávání v PriceWaterhouse, vím, že je hrozně komplikované, když jste omezení jasným termínem, dokdy musí být hotovo. Všechna vyjednávání jsou pak mnohem komplikovanější.

Thompsonová: Jasný termín ukládá smlouva o Evropské unii.

Singer: A proč jste řekli, kdy ten článek o odchodu aktivujete? Ve vládě jsem často viděl, jak si politici, aby se prezentovali voličům, dávají konkrétní termíny. Vyjednáváním to ale nepomáhá.

Thompsonová: Byli jsme hodně pod tlakem Evropské unie, abychom řekli, kdy proces odchodu spustíme. Theresa Mayová byla přesvědčená, že je potřeba mít čas na přípravu a pak na vyjednávání.

Singer: Říkám to z pohledu taktiky vyjednávání. Vím, že vláda musí mít vždycky nějaký termín, aby se mohla zodpovídat parlamentu a voličům.

Vondra: Řekli jste konkrétní datu kvůli tlaku z Bruselu, nebo z domova?

Thompsonová: Premiérka Mayová stanovení konkrétního data vysvětlila tím, že nechce dlouhé období nejistoty jak pro naši, tak pro evropskou ekonomiku. Proto je podle ní potřeba mít konkrétní termín.

Po nedávném neformálním summitu Evropské unie v Bratislavě, kde nebyla přítomná Británie, slovenský premiér Fico řekl, že není možný volný obchod bez volného pohybu. A že to podle něj není jen zájem Slovenska, ale celé visegrádské skupiny zemí střední Evropy. Nikdo z českých politiků se neozval a nedistancoval se od něj. Podobné názory už testovala i německá kancléřka.

Vondra: Záleží na tom, jestli zvítězí racionalita. Pak můžeme vést racionální jednání, co je pro koho skutečně výhodné. Pak se dá udržet v co největší míře volný obchod. Pokud se ale dostaneme do nějaké spirály iracionality, můžeme se dočkat různých překvapení.

Oba máte zkušenosti z vyjednávání v nejvyšších patrech evropské politiky a financí. Dá se čekat, že racionalita zvítězí?

Vondra: Brexit je mnohem větší problém pro Evropskou unii než pro Velkou Británii. Londýn zůstane hlavním centrem světových financí. Číňané, Indové, Rusové, ale také všichni Evropané tam dál budou dělat byznys. Pokud se dostaneme do spirály iracionality, Britové určitě můžou mít komplikace s finančními službami a pasportizací, která otevírá možnost obchodování v Evropské unii. Ty racionální zájmy jsou ale silné. Německo je silně závislé na exportu. My jsme s ním silně propojeni jako subdodavatelé do německých výrobků.

Británie je pro Němce třetím největším cílem vývozu hned po Spojených státech a Francii. Pro nás je čtvrtým největším.

Vondra: Pokud by se omezil volný obchod mezi Evropskou unií a Británií, kdo na tom víc prodělá? My a Němci určitě víc než Britové. Brexit je víc náš problém než problém Britů. Nutně potřebujeme změnit atmosféru v Evropě. Vzpomeňte si na některé přední evropské mandaríny typu šéfa komise Jean-Claudea Junckera nebo předsedy Evropského parlamentu Martina Schultze, kteří těžko skrývali nadšení z toho, že se Britové rozhodli odejít. To je naprosto katastrofální postoj, protože to silně poškozuje vztahy v Evropě, na nichž přece máme zájem úplně všichni.

Thompsonová: Odcházíme z Evropské unie. Neodcházíme z Evropy. Máme spoustu stejných zájmů a čelíme stejným problémům a výzvám. Musíme společně řešit problémy s Ruskem, Sýrií, migrací. Na všem potřebujeme spolupracovat. Naším zájmem je silná Evropská unie. Potřebujeme silného strategického partnera.

Vondra: Tady mám velké pochybnosti, jestli bude Evropská unie schopná zůstat silným strategickým hráčem bez Velké Británie.

V bezpečnosti?

Vondra: Nejen v bezpečnostních záležitostech, ve všem. Brexit je reakce na Lisabonskou smlouvu, jejímž cílem bylo udělat z Evropy silného hráče v globálním měřítku. Teď to přineslo první výsledky. Vytlačili jsme zemi, která je ve světovém měřítku nejen vojenskou mocností, ale jednou z nejbohatších zemí v celé Evropské unii s anglosaským, méně regulovaným stylem, než je průměr společenství. To znamená vytlačení jedné z nejvíc konkurenceschopných zemí. A dále – navzdory všem snahám tady nikdy nevznikl žádný evropský politický národ. Jediné, co nás spojovalo a dovolovalo spolu jednat, byla angličtina.

Už se objevil návrh, že by se jednání o brexitu měla vést ve francouzštině. Skutečně se to chystá?

Thompsonová: Také jsem to slyšela. Žádná taková dohoda ale není.

Vondra: Možná že místo racionální debaty o volném obchodě nás čeká přetahování, jestli budeme v Evropské unii jednat německy, nebo francouzsky.

Singer: Má někdo z vás dojem, že v Evropě převažuje racionalita? Podívejme se do historie. Britové si také jistě mysleli, že rakousko-uherská monarchie byla krásná věc. Kdybyste se kolem roku 1906 zeptali kohokoliv z tehdejší české elity, jestli je v českém zájmu opustit monarchii, všichni by řekli: Samozřejmě že ne. Nám jako velkému vývozci oceli to nabízelo obrovský trh. S výhodou zpětného pohledu, v té době už ale bylo zřejmé, že Rakousko-Uhersko končí. Jen se čekalo na to, kdy a jak se to stane. A stalo se to krvavou a vůbec nejstupidnější cestou, jakou si kdo dokázal představit. To, že je něco racionální, nebo dokonce ekonomicky racionální, přece neznamená, že to převáží. Kdyby vždycky převažovala racionalita, nikdy by nebyla první ani druhá světová válka a spousta dalších katastrof, které se v historii odehrály. Z toho, co si zatím v evropských médiích o brexitu čtu, nemám dojem, že by v Evropské unii převažovala racionalita.

Vondra: O zabránění dalším válkám se pořád mluví jako o hlavním smyslu evropské integrace. Někdo by měl ale taky říct, že ty nejhorší války se odehrály kvůli ekonomickému protekcionismu. Systém volného obchodu po roce 1945 byl jednou z hlavních věcí, které bránily tomu, že svět nezabředl do další velké války.

Thompsonová: Myslím, že není důvod k takovému skepticismu. My skutečně chceme udržet co nejužší partnerské vztahy s Evropskou unií. A v bezpečnostních otázkách bychom je rádi ještě prohloubili.

Vondra: To mě uklidňujete, že se z evropské politiky nechcete stahovat. V opačném případě je totiž potřeba se ptát, kdo bude vyvažovat Německo. Je důležité, že chcete dál silně spolupracovat v bezpečnostní politice. Skotové ale chtějí další referendum o setrvání ve Velké Británii, protože jich chce většina zůstat v Evropské unii. Kdyby se Skotsko rozhodlo odejít, Británie už nebude Velká. To je pro mě noční můra. Pokud přijde Británie o Skotsko, kde jsou umístěny jaderné zbraně, už nebude dál schopná hrát současnou globální roli v bezpečnosti. Pak by se z Británie stalo takové Švýcarsko. Londýn by určitě zůstal finančním centrem. Anglie by se stala takovým rájem pro ty, kdo chtějí méně regulovaný byznys. Tahle vize je možná docela přijatelná pro každého, kdo žije v Anglii. Pro nás ve střední Evropě je to ale noční můra.

Thompsonová: Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se Skotsko chystalo opustit Velkou Británii. Brexit má určitě rizika. Jdeme do něj ale jako silná země. Máme pátou největší ekonomiku na světě, vysokou zaměstnanost, nízkou inflaci. Jsme nejatraktivnější místo pro investice v Evropě. Určitě k tomu přispívá to, že máme přístup na jednotný evropský trh. Není to ale jediná přednost. Naše výborné podnikatelské a právní prostředí stejně jako špičkové univerzity hrají v té atraktivitě zásadní roli. Jsme členy všech klíčových mezinárodních institucí a jsme velmi aktivní v řešení všech mezinárodních konfliktů. Theresa Mayová teď řekla, že se chceme stát světovým lídrem ve volném obchodu.

Singer: V historii je řada období, kdy Británie byla lídrem a hlavním promotérem obchodu, ale o událostech rozhodovali ti, kdo nebyli. Je taky hodně období, kdy Británie takovým promotérem nebyla, a rozhodování utvářela. Jen v minulém století třeba mezi světovými válkami a po té druhé až do konce 70. let. Bereme příliš mnoho věcí jako samozřejmost. Třeba to, že volný obchod vždycky převáží. Střední třída v řadě vyspělých zemí ale dnes na volném obchodě nevydělává. Musí čím dál víc soutěžit o příležitost se střední třídou mimo Západ, často vzdělanou v Británii. Svět jako celek na volném obchodě určitě vydělává. Většinu zisků z toho ale právě teď má střední třída v Číně, nikoliv ve Velké Británii, Spojených státech či ve Francii. To dramaticky mění politiku v mnoha zemích Západu. Fakt se obávám, že hodně věcí včetně racionality a výhodnosti volného obchodu bereme jako samozřejmost.

Při brexitu a vyjednávání nových podmínek má podle Lisabonské smlouvy každý člen EU právo veta. Co je náš zájem?

Vondra: To, o čem mluví Robert Fico, rozhodně není náš zájem. Náš zájem je jiný než u zemí, které mají spoustu svých občanů ve Velké Británii, jako jsou Poláci nebo i Slováci. Z Česka tam také odcházejí více kvalifikovaní lidé. Chodí tam doktoři nebo zdravotníci, kteří v Británii stále chybí. Proto předpokládám, že ani po brexitu nebudou mít problém tam přicházet za prací. Očekávám, že čeští vyjednavači budou schopni vyvážit náš zájem na volném obchodu a možnosti práce v Británii. Volný obchod je ale pro nás určitě důležitější.

Singer: Fico je velmi úspěšný politik. Určitě nepůjde do ničeho, co by ohrožovalo zájmy slovenského byznysu. Ale velmi dobře si uvědomuje, že volný obchod není mezi voliči v Evropě populární. Ale úplně souhlasím se Sašou Vondrou. My nejsme zemí, kde jsou lidé zvyklí se za prací stěhovat. Dokonce ani pár kilometrů, na což jsem při své kariéře v byznysu mockrát narazil. Jsme typ usazených lidí, kteří zemi moc opouštět nechtějí.

Thompsonová: Čechy považujeme za velmi pragmatické lidi. Na spoustu věcí navíc máme přirozeně podobné názory.