Na střeše holešovického Centra současného umění DOX přistála vzducholoď. Ředitel instituce Leoš Válka a architekt Martin Rajniš provedli radikální intervenci do stávající architektury. Vše vznikalo velmi intuitivně a ve vzájemném dialogu mezi architektem a klientem. V kontrastu k minimalistické stavbě Ivana Kroupy měl vzniknout „parazitující“ objekt z dřevěných hranolů. Zda bude skutečně parazitovat, či jen přátelsky pobývat, nebylo předem jasné. První debata o projektu proběhla v listopadu 2013. Zanedlouho architekt představil první skici, ale ukázalo se, že zcela neodpovídají představě klienta. Martin Rajniš navrhl efektní monumentální konstrukce, ale z jiného světa, než si Leoš Válka představoval.

Byly to spíše kanopy inspirované džunglí, zatímco Válka si přál klasické konstrukce, které od Rajniše znal. Racionální stavby konstruované z dřevěných hranolů. „Měl jsem představu autonomního prostoru objektu, jehož proporce i umístění jsem intuitivně cítil,“ popisuje Válka. A kde se tedy zrodil nápad na vzducholoď? „Se vší skromností mohu říci, že pochází z mé hlavy. Chtěl jsem intervenci do architektury Ivana Kroupy, která bude radikální, ale zároveň nebude škrtit, válcovat, soutěžit ani přebíjet. Cítil jsem těžiště prostoru nad dvorem a terasou a zdálo se mi, že návrhy byly stále moc na zemi.“

Hledal něco mezi nebem a zemí. Začaly se rozjíždět asociace s literaturou. Na mysl přicházela Gulliverova cesta do Laputy, na nebi létajícího ostrova. Výsledkem je romantický tvar odkazující k verneovkám, Kamilu Lhotákovi, začátku letectví… V prosinci 2013 se původně nekonkrétní zadání změnilo ve vzducholoď. „Bylo jasné, že to musí být low-tech jako opak high-techu, tedy viditelná táhla, napínáky, šrouby. Mix industriálu se dřevem. Jako v dobách, kdy se pionýři začali odlepovat od země a skákat s prvními létacími stroji. Svět omračující svou ambicí, ale stále srozumitelný pro běžného člověka…“

Následující dva roky probíhá detailní plánování a propočty konstrukce. V únoru 2016 začínají práce na dvoře a v listopadu 2016 je vše hotovo. Gondoly pod vzducholodí zbývá už jen doplnit šlapacím strojem, který bude roztáčet vrtuli. 42 metrů dlouhá ocelovo-dřevěná konstrukce je novým místem pro setkávání současného umění a literatury. Provoz sálu, jenž vznikl uvnitř vzducholodi Gulliver, zahájili o víkendu 10.–11. prosince svým čtením spisovatelé Azar Nafisi a Patrik Ouředník. Pro veřejnost je Gulliver otevřen od pondělka 12. prosince.