Anexe Krymu

Sankce vůči Rusku musí pokračovat. Hádka europoslanců kvůli Krymu

Anexe Krymu
Sankce vůči Rusku musí pokračovat. Hádka europoslanců kvůli Krymu

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Evropský parlament ve čtvrtek odsoudil ruskou anexi Krymu, která se odehrála právě před třemi lety, jakož i pronásledování krymských Tatarů a věznění dalších ukrajinských občanů v Rusku. V rozpravě zazněla silná podpora pro pokračování sankcí Evropské unie proti Rusku. Na rezoluci se shodla hned pětice poslaneckých klubů, které ji prosadily v poměru 451 ku 73 hlasům.

Hlasování předcházela rozprava, ve které se do sebe pustili česká europoslankyně s francouzským nacionalistou. „Musíme si zachovat zdravý rozum. V Kyjevě došlo k puči, přestal fungovat právní stát a za této situace Rusko obsadilo Krym, přiřčený Ukrajině sovětským vůdcem Nikitou Chruščovem,“ prohlásil Jean-Luc Schaffhauser z francouzské Národní fronty.

„Kdyby všichni uvažovali jako vy, tak bych tady nikdy nemohla být, protože by ještě existovala Československá socialistická republika a Varšavská smlouva,“ zareagovala Michaela Šojdrová a ptala se oponenta, zda uznává právo občanů protestovat proti špatné vládě. Ten ale výtky odmítl jako „propagandu“.

„Hledejme cestu k ukončení války a nepřilévejme oleje do ohně tím, že se stavíme jen na jednu stranu,“ nabádal Jiří Maštálka (KSČM) s připomínkou, že konflikt na východě Ukrajiny si vyžádal na 10.000 mrtvých a miliony lidí vyhnal z domovů. „Plně podporuji, abychom kritizovali věznění za politické názory. Nesmíme ale zapomínat na utrpení milionů. Proč nevyžadujeme důsledné vyšetření upálení (proruských demonstrantů v květnu 2014) v Oděse?“ dodal.

plénum Evropského parlamentu - Foto: archiv europarlamentu

V rozpravě převládal ale jiný tón. „Největší hrozba míru se jmenuje Vladimir Putin. Pozdvihněme hlas, aby nás bylo slyšet až v Kremlu,“ vybídla švédská europoslankyně Soraya Postová.

Německá zelená Rebecca Harmsová zdůraznila, že kdo volá po zrušení sankcí proti Rusku, nejenže ubližuje lidem v soukolí bezpráví, ale i poškozuje evropskou bezpečnost.

„Musíme se vzdát iluzí o dohodě s agresorem a zaútočit plnou silou na tajné účty ruských hodnostářů v evropských bankách,“ vyzval lidovec Tunne Kelam z Estonska. I podle britského konzervativce Charlese Tannocka nelze Putinovi dovolit, aby mu anexe Krymu prošla, jako dříve ovládnutí Jižní Osetie a Abcházie, odtržených od Gruzie.

„Je hanebné hájit ruskou okupaci,“ zdůraznil švédský liberál Jasenko Selimovic. „Už je nemoderní nacpat lidi do dobytčáků a deportovat je, jak to dělával Stalin. Teď se používají subtilnější metody. Stačí sofistikovaně vytvořit ovzduší strachu a lidé se vystěhují sami,“ prohlásil Jaromír Štětina (TOP 09) o ruských metodách používaných proti krymským Tatarům.

Šojdrová si na závěr vzala slovo, aby zdůraznila, že rezoluce, která podporuje Ukrajinu a odsuzuje Rusko, je společným názorem parlamentní většiny.

,