Syrští povstalci podporovaní Západem v pondělí zpochybnili svou účast na mírových rozhovorech, jejichž další kolo se má z ruské iniciativy konat tento týden v kazašské metropoli Astaně, uvedla agentura Reuters. Zdůvodnili to tím, že Moskvě, která je spojencem syrského vládnoucího režimu, se nepodařilo přimět Damašek k tomu, aby plně dodržoval dohodu o příměří a podnikl gesta dobré vůle, jako by bylo například propuštění vězňů a zajatců. Syrská vláda nicméně připravenost k výměně zajatců s povstalci naznačila.

Kazašská vláda v sobotu uvedla, že pozvala delegace syrské vlády a povstalců na jednání 15. a 16. února. Obě strany již spolu v kazašském hlavním městě poprvé vyjednávaly v lednu.

Jeden z vedoucích představitelů povstalců Muhammad Abúd v pondělí podle Reuters rovnou řekl, že delegace rebelů se jednání nezúčastní. „Bylo tam porušování příměří a Rusové nesplnili své sliby, že toto porušování zastaví,“ řekl.

Další povstalecký činitel, který hovořil pod podmínkou zachování anonymity, řekl se jednání zúčastní nanejvýš hrstka rebelů, a to pouze v případě, že bude v následujících dvou dnech zjištěn pokrok v terénu. „Celá delegace nepojede,“ řekl.

Syrská vláda nicméně podle Reuters naznačila ochotu přistoupit k výměně zajatců v rámci budování důvěry mezi oběma stranami. Syrská státní média s odvoláním na úřední zdroj uvedla, že vláda je „vždy připravena“ na výměnu zajatců za lidi „unesené teroristickými skupinami“.

Podle agentury AP úřad zmocněnce OSN pro Sýrii Staffana de Mistury v pondělí mezitím rozeslal pozvánky k formálnímu zahájení nového kola mírových rozhovorů v Ženevě, kde se již jednání konala loni. Další kolo rozhovorů by se podle Misturových představ mělo konat od 23. února, přičemž delegace by do Ženevy měly dorazit už 20. února s tím, že nejprve povedou konzultace s ním nebo jeho spolupracovníky.

OSN se snaží zprostředkovat mír mezi oběma hlavními stranami bez účasti islamistů již téměř rok, ale zatím bez valného úspěchu. Rusko se pokouší převzít štafetu rozhovory v Astaně od dobytí severosyrského Aleppa silami věrnými syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi s ruskou podporou. Ani tam se ale důvěra mezi oběma skupinami zatím nijak neprohloubila.

Povstalci usilují o zásadní politické reformy spojené s Asadovým odchodem z prezidentské funkce. Asad to ale vždy odmítal a po strategickém úspěchu v Aleppu je k tomu ochoten o to méně.

Syrská armáda podle HRW použila v Aleppu chemické zbraně 

Mezinárodní organizace hájící lidská práva v pondělí obvinila syrské vládní síly z nejméně osmi chemických útoků v posledních týdnech bitvy o město Aleppo. Při těchto útocích přišlo o život devět lidí, včetně čtyř dětí, dodala podle agentury AFP Human Rights Watch (HRW).

Organizace dospěla k tomuto závěru na základě rozhovorů s očitými svědky a analýzy videoklipů a fotografií ukazujících, jak vládní vrtulníky shazovaly barely s chlórem na vybrané cíle v Aleppu od 17. listopadu do 13. prosince. Toxické látky způsobily také vážné zdravotní komplikace zhruba 200 lidí.

Počet útoků může být vyšší než osm uvedených HRW. Místní novinářské, zdravotnické a jiné zdroje ohlásily nejméně 12 takovýchto útoků během zmíněného období.

Nejhorší útok se odehrál 20. listopadu, kdy zahynulo šest členů jedné rodiny, včetně čtyř dětí, jejichž mrtvá těla byla natočena na video. Zpráva HRW referují o podrobných útocích na dětské hřiště, nemocnice, obytné oblasti a rodinné domy.

„Postižení měli potíže s dýcháním, silně kašlali, trpěli nevolností, někteří omdleli, jiní měli pěnu u úst,“ popsal jeden humanitární pracovník.

Podle HRW byly útoky chlorem koordinované, nešlo o výstřelky bez kontroly.

Mezinárodní úmluva o chemických zbraních zakazuje používání látek jako je chlór pro vojenské účely. Sýrie podepsala úmluvu v roce 2013 pod ruským tlakem.

HRW vyzvala Radu bezpečnosti OSN, aby uvalila sankce na vysoce postavené syrské představitele, ale tuto iniciativu by pravděpodobně Rusko jako stálý člen rady s právem veta zablokovalo. I Francie a Británie naléhají na Radu bezpečnosti, aby zakázala prodej vrtulníků do Sýrie a vyhlásila sankce proti syrským armádním činitelům, kteří mají co do činění se syrskými chemickými zbraněmi.

Syrská vláda používání chemických zbraní dlouhodobě popírá a spolu s Ruskem naopak obvinila povstalce z jejich nasazení. Podezření, že syrský režim zbraně využívá ale bylo už v roce 2013 tak silné, že Damašek souhlasil s vydáním svých chemických zbraní mezinárodnímu společenství, a to z obav z přímého vojenského zásahu USA.