Čekání mnoha lidí na odhalení největšího skandálu v dějinách české vlády (myšleno asi vlád), který měl jít za Andrejem Babišem, se včera u řady uživatelů internetu přetavilo ve zklamání. Stránka Odhalenibabise.cz se v poledne z odpočítávadla proměnila ve stránku, kde se nabízejí trička s vlastním potiskem. Možnost, že stránku vytvořil Babišův tým, především aby devalvoval Babišovy skutečné a nebezpečné nepřátele, kteří pod účtem Julius Šuman zveřejnili už tři čím dál víc kompromitující nahrávky, visela ve vzduchu celý týden, ale těžko bude moci být potvrzena.

Smysl by ta možnost dávala, i včera se objevily reakce, že už je toho honu na Babiše dost. Ministrovi spolustraníci a zaměstnanci včetně jeho novinářů tento dojem navozují delší dobu. Nepříjemné informace o AB, s nimiž se od začátku tohoto roku postupně roztrhl pytel, nám prezentují jako vyvřelinu iracionálního hněvu a samozřejmě zájmů politické konkurence. Moment, kdy kritici ztratí míru a veřejnost se místo objektu kritiky obrací proti nim, se nazývá overkill. Bylo ho v Babišově případě dosaženo?

Andrej Babiš si občas dopřává paralely s Donaldem Trumpem. A skutečně – americký prezident souběžně s českým politikem zakouší kampaň, z níž už i některým jeho odpůrcům hrozí otrava přejedením. Hlavní linkou kampaně proti Trumpovi je podezření na spolupráci jeho volebního týmu s Kremlem. Na tuto nit přibyde každý týden nějaký korálek. Minulý týden to byla nejprve historka o tom, kterak americký prezident prozradil Rusům informaci od spřátelené zpravodajské služby (informace se týkala Islámského státu, což je společný nepřítel obou zemí, je to daleko lehčí provinění, než když Barack Obama Rusům dodal před pěti lety informace o britském jaderném arzenálu).

Následovalo obvinění, že prezident odvolal ředitele FBI kvůli šetření, které FBI vede proti jednomu jeho bývalému spolupracovníkovi právě kvůli kontaktům na Rusy. Trump teď má na krku zvláštního vyšetřovatele a vyhlídku na zdlouhavé vyšetřování.

V té změti záblesků, z nichž se ohňostroj Rusko - Trump skládá, není jednoduché zachovat si střízlivý pohled na věc. Ten ale praví – a přiznávají to i někteří kongresmani za Demokratickou stranu brífovaní ve výborech Kongresu tajnou službou –, že o sebemenší spolupráci Trumpova týmu s Rusy v loňské kampani nejsou ani po několikaměsíčním šetření žádné důkazy. Jako stěžejní zločin se zatím jeví fakt, že ten či onen člen administrativy neuvedl kontakt s Rusy, například s ruským velvyslancem ve Washingtonu, což asi nebude tajná osoba. Neuvedení kontaktu se dá vysvětlit tím, že provinilec má co skrývat, nebo třeba obavou, jak to politický nepřítel zinscenuje v trumpožroutských médiích, nebo lemplovstvím.

Vraťme se domů. Babiš je v úplně jiné situaci než Trump. Čelí vážným podezřením, že krátil daně, a hlavně že ke svému majetku kdysi přišel nečestným způsobem. Už i Česká televize minulý týden v Reportérech ČT popsala operaci, při níž Babiš se svými kolegy v roce 1995 uzmul slovenskému státu firmu Petrimex a přeměnil ji na Agrofert. Ve chvíli, kdy se tento politik vyhýbá odpovědi na základní otázky, jak to bylo, nemůže se divit, když si o něm někdo bude myslet, že základ svého dnešního impéria ukradl.

Takže zatímco po Trumpovi se chce, aby vyvrátil něco, co dost možná ani neexistovalo, Babiš má jen vysvětlit svou roli v konkrétních událostech, které se prokazatelně udály.

Česká veřejná debata nepotřebuje další uniklé nahrávky pro rozhodnutí, jestli je nejpopulárnější a nejbohatší politik v republice způsobilý vést příští vládu. Stačí koncentrovat se na velká bílá místa v Babišově minulosti, k jejichž odstranění dotyčný za několik měsíců neudělal nic. Pokud se mu podaří odvést pozornost a veřejnosti vnutit dojem, že na něj byl vykonán overkill, asi si ho ta veřejnost coby příštího premiéra zaslouží.