Klobouk, který nám poničil dětství

Jsou postavičky, které odjakživa vnášely mezi děti rozepře. Někdo nesnesl Rákosníčka, jiný Křemílka anebo alespoň Vochomůrku. Později jiný nemohl formeláky a chobotnice a jiný Pana Tau. Teď by zákopy měly být zakopány, přinejmenším na jedno výjimečné odpoledne, které možná změní někdejší hodnocení kdekoho. Česká televize totiž bez jednoho roku přesně po půlstoletí odvysílá první epizodu onoho kouzelníka s buřinkou. Vznikla v roce 1966 pod patronací producenta Carla Pontiho (mj. se podílel na Hoří, má panenko), po sovětské okupaci se vysílat nesměla, navíc, pojetí postavy a jejích příběhů se od úvodní půlhodinové němé grotesky za těch velkorysých dvaadvacet let vzniku tohoto seriálu výrazně proměnilo. První film se měl za ztracený, naštěstí se našel jeho negativ. Každopádně kdo by čekal, že se konečně dozví, odkud se Pan Tau vzal, utře nos.

Pan Tau (Das erste Abenteuer)
Vysílá ČT :D v neděli 23. 8. od 18:10

Máte-li ploché nohy, choďte bosky

Začala výstava, která zřejmě bude mít úspěch. Jednak má přitažlivý a tajemný název Umělci a proroci, jednak zahrnuje na 350 prací autorů populárních a vyhledávaných, ale samozřejmě vynikajících. Zastoupena jsou díla Schieleho, Kupky, Baadera, Vogelera, Beuyse, Immendorffa nebo Hundertwassera. Proč tohle spojení: k pochopení, proč uvedení autoři vnímali svět spirituálně, i když ho takto zachycovali docela rozdílně, je nutno znát jejich vazby na tzv. „bosonohé proroky“. Někteří z nich patřili k umělcům-naturistům, jiní byli novodobými ztělesněními Ježíše Krista a další se považovali za sociální revolucionáře, každopádně jejich význam pro umění moderny zůstal de facto skryt. Jména jako Karl Wilhelm Diefenbach, Gusto Gräser, Gustav Nagel či Ludwig Christian Haeusser jsou zapomenuta, přitom za svého života se těšila velkému uznání.

Výstava ve Veletržním paláci Národní galerie trvá do 18. 10.
Kurátorka výstavy: Pamela Kortová
Spolupráce: Veronika Hulíková, Rea Michalová
Výstavu připravila Schirn Kunsthalle ve Frankfurtu ve spolupráci s Národní galerií v Praze
www.ngprague.cz

Všechno naruby tu je, všechno naruby

Co naplat, ambiciózní divadelní projekty se pořádají i mimo velká sídla; třeba ve zrekonstruovaných klášterech – jako teď v tom broumovském v premiéře hry HRA-NIC-e. Je to zpracování dějin tamního pohraničí zdůrazňující právě klášterní dějiny. Napsala ji polská dramaturgyně těšínského divadla Renata Putzlacher, takže lze čekat patos a nostalgii jaksepatří. Ostatně anotace slibuje „vyprávět o nutnosti vlastního zakotvení a získání kořenů, o hranicích na mapách i v lidských srdcích. Pokus pohlédnout na události minulé s nostalgií i s humorem.“ Nouze o známá jména není ani mezi dalšími: scénografii navrhl Šimon Caban, hudební aranž vytvořil Kamil Remeš, ten ještě vsadil na skladby Jiřího Pavlici a Karla Plíhala. Nejdál prý došel režisér Radovan Lipus, který v hereckém obsazení smíchal profesionály a místní amatéry; svárů jako z pohádky.

Renata Putzlacher: HRA-NIC-e
Režie: Radovan Lipus
Hrají: Zdeňek Trčálek, Kajetán Písařovic, Barbara Jarkovská Humel, Zbigniew Kalina, Martina Longinová a další
Premiéra 26. 8. v 19:00 hodin s sál Dřevník v klášterní zahradě. První repríza tamtéž o den později.
www.klasterbroumov.cz

Co se tančilo a dělo na konci koláče

Nejen v roce sedmdesátého výročí konce druhé světové války se zapomíná na to, co přišlo po bojovém zmaru: totiž měsíce konsolidace, které nebyly klidné ani mírné třeba už proto, že pořádně neexistovala žádná společenská a institucionální infrastruktura. Časy bez soudů, policie, chaos, všudypřítomná kriminalita, hladomory, msta. A ovšem antisemitismus, způsobený návratem vězňů z koncentračních táborů. Do pořádku se tehdejší cynismus dával pomalu. Navíc závěr války, stejně jako její průběh, se v různých částech Evropy odehrál jindy a jinak. Kniha britského historika Keitha Loweho je užitečné čtení, které zachycuje okamžik přerodu rozvráceného kontinentu v (aspoň někde) solidární a skoro bájné místo k životu, které jeho obyvatelé vnímají jako privilegium. Události posledních měsíců dodaly knize nečekaně na aktuálnosti.

Keith Lowe: Zdivočelý kontinent
Přeložily: Zuzana Šťastná a Marie Šmilauerová
Vydalo nakladatelství Paseka roku 2015. 424 s. 49 Kč.