Pravicová opozice i vládní KDU-ČSL odmítají návrhy ČSSD na zavedení daňové progrese, které v úterý sociální demokracie představila. Podle ODS, TOP 09 i lidovců by sociálnědemokratický návrh způsobil zvýšení daní. To by snížilo motivaci pracujících lidí a mohlo by to ohrozit i českou konkurenceschopnost.

ČSSD navrhuje ve svém volebním programu, který v úterý představila, zavést čtyři daňové sazby pro daň z příjmu fyzických osob. Sazba by rostla s výší výdělků. Do hrubého měsíčního příjmu 30 000 Kč by daň měla být 12 procent, naopak u výdělků nad 50 000 Kč měsíčně by daň měla být 32 procent. Progresivní zdanění navrhuje ČSSD i u firem. Sazby daně by podle výše zisku měly být 14, 19 nebo 24 procent.

ČSSD na stránkách k daňovým změnám uvádí, že lidé s průměrnou hrubou mzdou si vydělají měsíčně o 1000 Kč více. O stovky korun měsíčně si pak podle propočtů strany polepší lidé až do platu 48 955 Kč měsíčně hrubého.

„Český daňový systém potřebuje hlavně zjednodušení a stabilitu. Návrhy ČSSD jdou úplně opačným směrem. Daňová politika ČSSD zaměřená proti lidem se středními a vyššími příjmy je zcela chybná. Daně mají klesnout všem, nejenom někomu,“ uvedl v tiskové zprávě předseda ODS Petr Fiala. Plány sociálních demokratů podle něj komplikují daňový systém a jdou proti aktivním lidem.

„V podstatě ten návrh říká: Nedělejte, nebo budete muset platit více daní,“ řekl novinářům předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Zavedení progrese by také podle něj zkomplikovalo situaci jak daňovým poplatníkům, tak daňové správě. Dopady by to podle něj mělo i na celou českou ekonomiku. „Pro bohatnutí a konkurenceschopnost země je nesmírně důležité, zda tady budou příznivé podmínky pro produkci s vysokou přidanou hodnotou. Tenhle návrh výrazným způsobem zdražuje cenu vysoce kvalifikované práce, a tím v podstatě posílá celou zemi do chudoby,“ uvedl.

Progresivní zdanění znamená, že existují rozdílné sazby daně z příjmu, které se odvíjejí od výše příjmů. Lidé nebo firmy s vyššími výdělky v takovém systému odvádějí na daních více peněz. V Česku je nyní daň z příjmu fyzických osob 15 procent ze základu daně. U zaměstnance je základem daně superhrubá mzda. To je hrubá mzda navýšená o povinné sociální a zdravotní pojistné placené zaměstnavatelem. Navíc ještě lidé s měsíčním příjmem zhruba 113 000 korun měsíčně platí ještě sedmiprocentní tzv. solidární daň.

Proti sociálnědemokratickým návrhům se staví i lidovci. Návrhy ČSSD v daňové oblasti jsou populistické a především nemají ratio, uvedl na twitteru místopředseda KDU-ČSL a ministr zemědělství Marian Jurečka. „Rozumné je daně nezvyšovat a nechat peníze rodinám přes vyšší slevy,“ dodal. Lidovci podle něj chtějí zvyšovat daňové slevy na děti a zrušit příjmovou hranici 68 000 Kč pro daňové bonusy na děti a na poplatníka.

ČSSD tak navrhuje u fyzických osob s hrubým příjmem do 30 000 korun měsíčně daňovou sazbu 12 procent počítanou ze superhrubé mzdy.
Pro hrubou mzdu 30 000 až 40 000 korun navrhuje ČSSD sazbu 15 procent, pro mzdu od 40 000 do 50 000 pak 25 procent a nad 50 000 daň 32 procent. Daňové slevy, bonusy a odečitatelné položky hodlá ČSSD zachovat. Průměrná hrubá mzda byla loni ve třetím čtvrtletí zhruba 27 000 korun.
Neznamená to ale, že celý výdělek spadá do jedné sazby daně. Například mzda ve výši 45 000 korun by podle návrhu ČSSD byla do 30 000 zdaněna 12 procenty, dalších 10 000 korun by podléhalo dani 15 procent a zbylých 5000 sazbě 25 procent.
U firem sociální demokraté navrhují tři daňová pásma. U ročního zisku do pěti milionů korun by to mělo být 14 procent. U zisku pět až 100 milionů korun by zůstala 19procentí sazba. V případě firem se ziskem nad 100 milionů korun, chce ČSSD daňovou sazbu 24 procent.

ČSSD navrhuje i zvláštní bankovní daň

Minulý týden již ČSSD informovala, že ve svém volebním programu navrhuje zavedení zvláštní bankovní daně. Návrh počítá se zavedením čtyř sazeb podle výše aktiv. Daň je myšlena jako odvod z celkových aktiv banky a nebyla by závislá na výši zisku banky v daném roce. Rozpočet by tak měl podle propočtů ČSSD získat 11 miliard korun ročně. Podle analytiků taková daň dopadne na klienty bank zdražením služeb. Navíc opatření nemá podle nich ekonomické opodstatnění a je čistě politickým aktem.