Generál Petr Pavel, který se netají svými ambicemi stát se dalším českým prezidentem, si je vědom toho, že veřejné mínění o jeho osobě sráží nejen jeho komunistická minulost, ale i jeho vzdělání u vojenských „špionů“. Na twitteru se však brání, že jako komunistický rozvědčík nebyl „žádný Bond“. Místo toho se vylíčil jako prostý voják, který se „plazil blátem“ a „mrznul ve sněhu“. „Kdo si to neumí představit, ať se podívá na svobodníka Koubu ve filmu Copak je to za vojáka,“ přirovnal se Pavel ke komediální postavě.

„Slýchám, že jsem byl za komunismu rozvědčík. Nevím, co si pod tím představují ostatní. Nebyl jsem žádný Bond, ale výsadkář průzkumník, který se plazil blátem, mrznul ve sněhu a připravoval se na vysazení v týlu nepřítele, aby hledal odpalovací zařízení nebo velitelská stanoviště,“ napsal na twitteru.

Kdo si to neumí představit, ať se podívá se na svobodníka Koubu ve filmu Copak to je za vojáka.

— Petr Pavel (@general_pavel) May 23, 2022

Pavel poté odkázal na filmového svobodníka Milana Koubu, kterého ztvárnil Jiří Langmajer v komedii od Petra Tučka. Kouba je mimo jiné humorně vyobrazen jako nejlepší člen elitní vojenské průzkumné roty, který jako jediný dokáže uspět během náročného cvičení v terénu.

Na Pavlův příspěvek se však snesla vlna kritiky, a to vzhledem k jeho předlistopadovým aktivitám. Někteří lidé poukázali na to, že „nepřítelem“, proti kterému se tehdy Pavel plazil blátem, byla „západní demokracie a svobodný svět“.

V první polovině osmdesátých let Pavel začínal u výsadkového vojska, kde byla vyžadována loajalita k vládnoucímu komunistickému režimu a vstup do KSČ. V roce 1988 se postgraduálně vzdělával u vojenských „špionů“ - na speciální škole Generálního štábu ČSLA, kde byl zaměřený na studijní obor vojenského zpravodajství.

Jak již dříve napsal komentátor Echo24 Daniel Kaiser, Pavlovo studium nespočívalo ve špionáži konkrétních lidí, ani podávání zpráv, nýbrž v přípravě na seskoky v týlu nepřítele, což tehdy ještě znamenalo na území členů Severoatlantické aliance (NATO).

Pavel, který poté působil jako vysoký představitel české armády, se však během své kariéry stal i vysokým představitelem NATO, kde řídil vojenský výbor. V současnosti se netají svými ambicemi kandidovat na Hrad, oficiálně to však ještě neoznámil. Již dříve naznačil, že jasnější stanovisko ke své kandidatuře oznámí na podzim. Uznal však, že je připraven vzdát se své případné kandidatury, pokud se objeví vhodnější uchazeč s potenciálem výhry ve volbách.

Prezidentská volba se bude konat na začátku příštího roku. Za největší favority jsou dlouhodobě považováni Andrej Babiš (ANO) a Pavel, ani jeden z nich zatím kandidaturu oficiálně ale neoznámili. Vládní koalice by chtěla najít vlastního společného kandidáta.

Celkem mají zájem o účast ve volbách více než dvě desítky kandidátů. Patří mezi ně odborový předák Josef Středula, podnikatelé Karel Janeček, Karel Diviš a Tomáš Březina, farář a charitativní pracovník Ivo Mareš, prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová, senátor Marek Hilšer, komik Miloš Knor, advokátka Klára Long Slámová, někdejší šéfka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková nebo šéf hnutí Otevřeme Česko – Chcípl PES Jakub Olbert.

Mezi dalšími veřejně známými osobnostmi, které buď projevily zájem kandidovat, nebo o kterých jako možných uchazečích mluví média, jsou třeba bývalá rektorka Danuše Nerudová, senátor Pavel Fischer, předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), bývalá předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS) nebo exministr Michael Kocáb. Komunisté plánují do boje vyslat bývalého místopředsedu Josefa Skálu. Další strany a hnutí oznámí své kandidáty v příštích měsících.