Nizozemsko v pátek zaznamenalo rekordních více jak 35 tisíc nakažených koronavirem. Přesto ale nizozemský premiér oznámil rozvolnění některých opatření proti šíření koronaviru. Znovu tak otevřely obchody a služby. Podobnou taktiku zvolilo i Španělsko, Francie nebo Velká Británie, a to i přes výskyt vysoce nakažlivé varianty omikron.

Nizozemský premiér na tiskové konferenci informoval o znovuotevření většiny obchodů, kadeřnictví a tělocvičen. Podniky budou mít nařízenou otevírací dobu pouze do pěti hodin večer. Bary, restaurace a muzea zůstanou zavřené nejméně do 25. ledna. Podle agentury Reuters některé restaurace v nizozemském městě Valkenburg otevřely. Hospody v dalších 15 obcích uvedly, že obnoví provoz v sobotu nehledě na to, zda je Rutteho kabinet zahrne do svých plánů na uvolnění některých omezení.

„Vládní plány jsou pro nás jednoznačně nepřijatelné, protože pro ně neexistuje žádná rozumná argumentace,“ řekl Dirk Beljaarts, ředitel organizace KHN, která zastupuje podniky v pohostinství. „Není to otázka vzpoury, je to otázka přežití poté, co jsme byli posledních 22 měsíců tak těžce zasaženi,“ dodal Beljaarts. Vyzval vládu, aby se vydala cestou Británie či Španělska a naslouchala veřejnému mínění, které podporuje větší uvolnění pravidel.

Nizozemsko uzavřelo veřejná místa kromě nezbytných obchodů v polovině prosince, kdy se nemocnice potýkaly s náporem pacientů s covidem-19. Tehdejší vlnu způsobilo šíření rizikové varianty delta, od té doby se v zemi stala dominantní varianta omikron, se kterou se snížil i počet hospitalizací. Nizozemští experti ovšem předpokládají, že pacientů v nemocnicích brzy výrazně přibude. Počty nakažených totiž rostly i navzdory přísnému lockdownu. V týdnu do 11. ledna země se 17 miliony obyvatel registrovala rekordních více než 200 000 nakažených.

Podle průzkumu 89 procent lidí podporuje znovuotevření obchodů a většina schvaluje také znovuotevření restaurací a kulturních institucí. Více než 86 procent dospělých Nizozemců je proti covidu-19 plně očkováno a téměř 50 procent obdrželo během posledního lockdownu třetí, posilující dávku vakcíny.

Stejný postup i v dalších zemích

Stejnou taktiku boje s koronavirem zvolilo i Španělsko, Velká Británie nebo Francie. Španělský premiér Pedro Sánchez minulý týden prohlásil, že se s covidem-19 občané „budou muset naučit žít, stejně jako to děláme s mnoha jinými viry“. Španělskou snahu, aby se s variantou viru omikron zacházelo spíše jako s chřipkou, kritizovali někteří lékaři i Evropská léková agentura (EMA), podle nichž se virus stále chová jako pandemie.

Francouzský ministr zdravotnictví dokonce mluví o tom, že by se možná mohlo jednat o poslední vlnu koronaviru ve Francii díky vysoké proočkovanosti. Ve Francii má ale nákaza stále vzestupnou tendenci, tento týden bylo denně hlášeno téměř 300 000 nových případů koronaviru, což je téměř šestkrát více než před měsícem. Prezident Emmanuel Macron se ale rozhodl zachovat minimální omezení a Francouze vyzývá k očkování. Ve Francie je plně naočkováno kolem 80 procent lidí.

Mírnější cestou šla i Velká Británie a to i přes to, že v některých oblastech je stále velmi vysoký počet hospitalizovaných a je i velká nemocnost v řadách zdravotnického personálu, která zatěžuje celý zdravotnický systém . „Stav nouze tu nemůže být navždy,“ řekl tento týden Graham Medley, profesor modelování infekčních nemocí na London School of Hygiene and Tropical Medicine, rozhlasové stanici BBC Radio 4. Podle něj nebude konec pandemie probíhat naráz, ale ve fázích.

Statistiky z Velké Británie sleduje i český ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Nedávno prohlásil, že by považoval za osobní selhání, kdyby vláda zavedla lockdown. Uzávěry odmítá i premiér Petr Fiala. V Česku už dva týdny rostou čísla nakažených. Vláda v pátek přijala opatření, která kladou důraz na testování. Omezení pro podniky a restaurace ale nezavedla.

Světová zdravotnická organizace (WHO) přitom varovala, že je zatím příliš brzy na to, aby bylo možné covid-19 začít vnímat jako nemoc podobnou chřipce. Podle WHO zůstává mnoho informací o této nemoci neznámých a kvůli nedostatečné celosvětové proočkovanosti je pravděpodobné, že se objeví i další varianty koronaviru.